Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Kosmo per ĉiuj sensoj – eĉ en Esperanto

Kosmo per ĉiuj sensoj – eĉ en Esperanto

Brněnská hvězdárna je tu pro všechny návštěvníky. S radostí přivítá pozemšťany stejně jako mimozemšťany (konec konců, je jejich kontaktním centrem) a nezklame ani ve chvíli, kdy na její brány zaklepou milovníci esperanta. Přesně to se totiž stane na sklonku letošního července. V rámci Světového kongresu esperanta, který se odehrává v Brně, navštíví brněnskou hvězdárnu početný výsadek esperantistů. Její pracovníci proto neváhali a přestavení „Vesmír všemi smysly 3D“ obohatili o jazyk, jenž je pro desítky tisíc aktivních mluvčích po celém světě nástrojem rovnoprávné mezinárodní komunikace.

Stelobservejo en Brno estas por ĉiuj vizitantoj. Kun ĝojo ĝi bonvenigos ĉiuj teranojn kaj same ankaŭ eksterteranojn (fine, ĝi estas kontaktcentro por ili) kaj ĝi ne disrevigos eĉ tiam, kiam ĝian pordegon frapos amantoj de Esperanto. Kaj ĝuste tio okazos fine de ĉijara julio. Kadre de Universala Kongreso de Esperanto, kiu okazas en Brno, vizitos la stelobservejon multnombra trupo da esperantistoj. Laborantoj de la observejo tial ne hezitis kaj spektaklon “Kosmo per ĉiuj sensoj 3D” pliriĉigis je lingvo, kiu por dekoj da miloj de aktivaj parolantoj de la tuta mondo estas ilo de egala internacia komunikado.

Kiel la nomo aludas, spektaklo “Kosmo per ĉiuj sensoj” el metiejo de Stelobservejo kaj planetario Brno prezentas la kosmon, kiel ni sentas ĝin per homa korpo. La spektantoj ekscios, kia la kosmo estas palpante, kiel ĝi odoras, sonas kaj gustas. Nur sur La Bovina monto la spektaklon jam vidis ĉirkaŭ 12 000 kosmonaĝantoj, ĝia projekciado estas preparata en Ulverstone en Tasmanio, Maine Usono aŭ Žiaru nad Hronom en Slovakio. Kaj ĉar ĝi interesigis internaciajn produktantojn dum Fulldome Festival Brno, ĝi atingis internacian oferton de kelkaj tutmondaj distribuantoj. Nove ĝi estos disponebla ankaŭ en Esperanto kun komentario de Mirka Tomečková, kies voĉon registris kaj muntis Roman Kašník el studio RESET el Brno. La scenarion el la ĉeĥa esperantigis Oldřich Arnošt Fischer kaj Miroslav Malovec, esperantistoj el Brno.

Kaj tio ne estas ĉio. Vicprezidanto de Universala Esperanto-Asocio estas izraela astrofizikisto profesoro Amri Wandel, kiu en la stelobservejo en Brno por kongresanoj merkrede la 30an de julio preparos unikan komentitan observado de nokta ĉielo en Esperanto. Tamen en la scienca mondo li estas fakulo pri astrobiologio, astrofiziko de altaj energioj, nigraj truoj kaj aktivaj galaksiaj kernoj.

Ni el la stelobservejo amas kosmon.

Kaj ni ĝojas, ke vi en Esperantujo amas ĝin kun ni.

Vesmír všemi smysly – dokonce i v esperantu

Brněnská hvězdárna je tu pro všechny návštěvníky. S radostí přivítá pozemšťany stejně jako mimozemšťany (konec konců, je jejich kontaktním centrem) a nezklame ani ve chvíli, kdy na její brány zaklepou milovníci esperanta. Přesně to se totiž stane na sklonku letošního července. V rámci Světového kongresu esperanta, který se odehrává v Brně, navštíví brněnskou hvězdárnu početný výsadek esperantistů. Její pracovníci proto neváhali a přestavení „Vesmír všemi smysly 3D“ obohatili o jazyk, jenž je pro desítky tisíc aktivních mluvčích po celém světě nástrojem rovnoprávné mezinárodní komunikace.

Jak už název napovídá, představení „Vesmír všemi smysly“ z dílny Hvězdárny a planetária Brno představuje vesmír tak, jak jej vnímáme skrze lidské tělo. Diváci zjistí, jaký je vesmír na omak, jak voní, duní a chutná. Představení jenom na Kraví hoře dosud zhlédlo již na 12 000 kosmoplavců, jeho projekce se ale chystají i v tasmánském Ulverstone, americkém Maine nebo slovenském Žiaru nad Hronom. A díky tomu, že zaujalo mezinárodní producenty na Fulldome Festival Brno, dostalo se také do mezinárodní nabídky několika celosvětových distributorů. Nově pak bude k dispozici i v esperantu s komentářem Mirky Tomečkové, jejíž hlas nahrál a sestříhal Roman Kašník z brněnského studia RESET. Do esperanta z češtiny přeložili brněnští esperantisté Oldřich Arnošt Fischer a Miroslav Malovec.

Aby toho nebylo málo, místopředsedou Světového esperantského svazu je izraelský astrofyzik, profesor Amri Wandel, který bude mít pro účastníky kongresu na brněnské hvězdárně ve středu 30. července unikátní komentované pozorování večerní oblohy v esperantu. Ve vědeckém světě je přitom odborníkem na astrobiologii, se zaměřením na astrofyziku vysokých energií, černé díry a aktivní jádra galaxií.

My na brněnské hvězdárny milujeme vesmír.

A jsme moc rádi, že vy jej i v esperantu milujete s námi.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »