Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kapesní observatoř, lubrikant i chytrý spínač – to jsou první experimenty na palubě BRNOsatu

Kapesní observatoř, lubrikant i chytrý spínač – to jsou první experimenty na palubě BRNOsatu

Na palubě experimentální družice BRNOsat, která se v těchto dnech začala stavět, bude ultrafialový dalekohled, materiálové experimenty, ale také nejrůznější „kratochvíle“. Do vesmíru se satelit vydá ve druhé polovině roku 2026 a bude plná echt brněnských překvapení.  

BRNOsat a všechny související aktivity jsou součástí projektu Česká cesta do vesmíru, který se snaží přivést mladou generaci k zájmu o vědu a techniku, nabídnout vysokoškolským studentům možnost získat výjimečné pracovní zkušenosti a upozornit na to, že Brno představuje jedno z center českého kosmického průmyslu. Ostatně na umu vědců a techniků, samozřejmě i těch českých, je postavený náš každodenní život,“ komentuje Martin Kupka, ministr dopravy.

Skutečně, teď už jde do „tuhého“. Nápad, který se zrodil v květnu loňského roku nabývá reálné podoby, experimentální umělá družice BRNOsat získává první obrysy: rozkreslují se plány pro její konstrukci, diskutuje se o výkonnosti palubního počítače, kapacitě slunečních panelů a na ně navázaných baterií, řeší se spojení se Zemí, a především na palubě nacházejí své místo první experimenty. 

Na co zajímavého se můžeme těšit?

„Třeba na ultrafialový dalekohled s inovativní UV kamerou LUVCam-2,“ popisuje vklad pracovníků a studentů Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity astrofyzik Norbert Werner. „LUVCam-2 bude zaznamenávat širokoúhlé snímky oblohy a pozorovat výjimečně jasné, velmi hmotné a krátce existující hvězdy. Vlastně půjde o první vesmírný dalekohled, který dokáže takové stálice nejen sledovat v ultrafialovém oboru elektromagnetického spektra, ale také zkoumat jejich vývoj.

S BRNOsatem se na oběžnou dráhu podívají rovněž experimenty z Vysokého učení technického v Brně. První se zaměří na výzkum maziv a labyrintových těsnění, které minimalizují jejich odpařování v kosmickém prostředí. Dále bude na palubě prototyp miniaturního tepelného „chytrého“ spínače, který bude možné v budoucnosti využít pro automatické chlazení různých zařízení na oběžné dráze.

Zažíváme vesmírné dobrodružství, o kterém jsme kdysi jen snili. Není tomu tak dávno, kdy jen pomyšlení na možnost vyslat na oběžnou dráhu vlastní satelit byl sen z říše science fiction. Až neuvěřitelně proto zní, že dnes reálně na naší univerzitě sami navrhujeme vlastní satelity, sami je vyrábíme a po jejich vynesení na orbitu s nimi komunikujeme, stahujeme a posíláme na ně data a jejich let si sami řídíme z pozemní řídící stanice, kterou máme přímo na VUT. Jsem nesmírně hrdý na zapojení našich studentů na vesmírném programu, který máme na VUT a kteří dosahují úspěchy na mezinárodní úrovni. Věřím, že účast našich studentů, zejména týmu YSpace, na vesmírném programu jako je i BRNOsat je skvělá motivace ke studiu techniky, jak pro naše studenty, tak pro uchazeče o studium technických a přírodovědných oborů ze středních i základních škol,“ uvedl rektor VUT, Ladislav Janíček.

Jsem rád, že v rámci projektu BRNOsatu jsou zapojeni nejenom učitelé, ale i studenti z PřF MU, protože právě ve studentech vidím budoucnost pro tento obor, a to nejen v Brně. Doufám, že se podaří díky tomuto projetu přilákat i další odborníky do Brna, ale především nové studenty pro tuto velmi důležitou oblast fyziky. Vědecké zaměření tohoto projektu je opravdu na špičkové světové úrovni a jsem přesvědčen, že díky tomu se stane Brno lídrem v oblasti výzkumu vesmíru v UV oblasti,“ přidává Tomáš Kašparovský, děkan Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity

Jen tak mezi námi. Studentské experimenty z Masaryčky a VUTéčka nebudou osamoceny,“ prozrazuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno. „Ty další souvisí třeba s naším kontaktním centrem pro mimozemské civilizace, jiné s městem Brnem. Také jsem se domluvili na spolupráci s týmem LASAR, který se stejně jako Hvězdárna a planetárium Brno snaží motivovat mladé lidi k zájmu o vědu a techniku. Což je ostatně prvořadý úkol BRNOsatu.“
 

Všechny základní informace o projektu najdete na www.brnoletidovesmiru.cz, hlavním garantem projektu je Hvězdárna a planetárium Brno za spolupráce s VZLU AEROSPACE, Vysokým učením technickým v Brně, Masarykovou univerzitou a společností Spacemanic CZ. BRNOsat se na cestu vydá ve druhé polovině roku 2026, bude velký zhruba jako krabice na lahev vína (v profesním žargonu bude ve formátu 3U) a na oběžnou dráhu ve výšce cca pět set kilometrů nad zemí jej vynese raketa Falcon 9. Následně bude v provozu až několik let, ovládat se bude přímo z Brna.

Velká spolupráce

Na projekt se scházejí peníze od řady subjektů. Město Brno prostřednictvím Hvězdárny a planetária Brno zajišťuje letenku, propagaci a koordinaci celého projektu (cca 6 milionů Kč). Autoři experimentů musí sehnat finance na sestavení svého experimentu a rovněž se podílet na společném technickém zázemí družice (počítače, komunikace, baterie apod.). Tyto prostředky pocházejí z vysokých škol, od donátorů, z grantů apod. Významná část je nefinanční – např. know how firem, které studentům zdarma radí a vedou je k cíli. To je vklad VZLU AEROSPACE a Spacemanic CZ – dvou společností, které jsou na špici českého kosmického průmyslu.

Na experimentech z Vysokého učení technického v Brně se podílí Fakulta strojního inženýrství, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií a Fakulta informačních technologií. Spínač je vyvíjen týmem vědců z Leteckého ústavu FSI VUT v Brně.

UV kamera LUVCam bude vyrobena na Dunlap Institute for Astronomy & Astrophysics at the University of Toronto ve spolupráci s ústavem teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy Univerzity a Konkoly Observatory v Maďarsku. Její vědecký program a analýzu získaných dat zajistí studenti teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty. Současně poslouží jako ostrý test pro mnohem větší ultrafialovou observatoř QUVIK, kterou projektují české týmy a která se do vesmíru vydá kolem roku 2030.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »