Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmír za zrcadlem najdete na brněnské hvězdárně

Vesmír za zrcadlem najdete na brněnské hvězdárně

Staňte se Alenkou v říši divů kosmu a navštivte „Vesmír za zrcadlem“! Vchod do něj se skrývá na Hvězdárně a planetáriu Brno. Stačí se zanořit do jejího podzemí a vstoupit do sálu exploratoria, jehož prostor vyplňuje výjimečná expozice o skrytých podobách našeho vesmíru. Podobách, které prozatím vnímáme jen v hrubých konturách nebo pouze tušíme. A přitom už víme, že hrají zásadní roli v minulosti i budoucnosti celého univerza.

Hvězdárna a planetárium Brno je jednou z předních institucí v České republice, která se věnuje popularizaci astronomie a přírodních věd. Špičková 3D projekce v planetáriu, unikátní kolekce obřích modelů vesmírných těles, ale také odborné přednášky, festivaly, koncerty a jiné speciální akce přitahují každým rokem více než dvě stě tisíc návštěvníků. Nová expozice „Vesmír za zrcadlem“ je dalším krokem ve snaze přiblížit veřejnosti fascinující svět kosmických jevů a nejnovějších vědeckých objevů, které formují naše chápání vesmíru.

Expozice se nachází v nově zrekonstruovaném exploratoriu, kde se snoubí neotřelé architektonické řešení s nejnovějšími vědeckými poznatky. Samotné exponáty neslouží jen k vysvětlování kosmických fenoménů, ale fungují jako svébytná umělecká díla. Také světelná instalace není pouhým nutným technickým doplňkem a němou kulisou, ale spoluvypráví příběh našeho vesmíru. Výstava jako celek tak organicky propojuje vědu s architekturou i uměním a podává poslední poznatky o vesmíru jednoduchou, stravitelnou a vizuálně poutavou formou. Za vším je přitom skryta spolupráce se špičkovými vědci a využití nejnovějších vědeckých poznatků a dat.

Jako první upoutá pozornost podsvícená panoramatická fotografie o rozlišení 999 megapixelů a rozměrech 17,5 x 2,6 metru, na níž je zachycen jeden z nejhlubších a také nejdetailnějších pohledů do vesmíru, pořízený vesmírným dalekohledem Jamese Webba.

153313.jpg

Tato na první pohled dobře známá zářící látka při podrobnějším zkoumání nese stopy působení skrytých podob našeho vesmíru: některé obrazy galaxií jsou tu a tam deformovány působením gravitačních čoček, respektive temné hmoty, která se „zhmotní“ přímo pod nohama návštěvníků.

Podlahu totiž pokrývá gigantická mapa znázorňující rozložení temné hmoty v lokálním vesmíru. Zobrazuje místní skupinu galaxií, kupu galaxií v Panně a další oblasti do vzdálenosti přibližně 80 milionů světelných roků. Vizualizace vychází z reálných vědeckých dat od mezinárodního týmu HESTIA. Výsledný snímek s rozlišením 4 900 megapixelů byl oříškem nejen pro počítač, ale také pro tiskárnu, přenášející grafický podklad na dlouhé pásy vinylu. A zapotili se také podlaháři, kteří museli precizně položit jednotlivé segmenty na podlahu tak, aby na sebe filamenty temné hmoty dokonale navazovaly.

Návštěvníci, kteří se procházejí po mapě na půdorysu 17,5 x 17 metrů, urazí během pár kroků miliony světelných let v kosmickém prostoru. V daném měřítku má naše Galaxie na podlaze průměr 1 cm a celá Sluneční soustava odpovídá zhruba průměru jednoho atomu.

Třetím velkoformátovým prvkem expozice jsou dvě protilehlé zrcadlové stěny o délce 17 metrů. Mají především estetickou funkci – opticky zvětšují prostor a oživují jej nekonečným množstvím odrazů, čímž odkazují na „nekonečnost“ celého univerza. V čistě praktické rovině jsou pak noční můrou pro úklidovou firmu, která z nich donekonečna odstraňuje otisky zejména dětských rukou…

Expozice vede návštěvníky z dobře známého vesmíru, plného zářících hvězd a galaxií, do vesmíru, který se nachází „za zrcadlem“ – do světa, který se před našimi zraky, a dokonce i důmyslnými přístroji astronomů dlouhou dobu skrýval. Nahlédnout do něj lze prostřednictvím několika interaktivních exponátů. Velká mlžná komora zviditelňuje prolétající ionizující záření. Ať už jde o částice přicházející z hlubin vesmíru nebo vznikající rozpadem atomových jader přímo v expozici. Mimochodem, samotná komora, vážící téměř 400 kilogramů, musela být spuštěna do podzemního sálu skrze úzký otvor na speciálně zbudovaném jeřábu.

Tvar dvojice modelů gravitačních čoček o průměru 50 centimetrů vypočítali odborníci z Masarykovy univerzity tak, aby zakřivovaly obraz za sebou stejným způsobem, jako to dělají skutečné gravitační čočky ve vesmíru. Modely vyrobené z plexiskla přitom plní i výraznou estetickou funkci.

Na hraně vědy a umění balancuje také částicový tunel. Tvoří jej chodba o délce 7 metrů se stěnami z polopropustných zrcadel, za nimiž se skrývají desítky LED pásků imitujících prolétající částice. Návštěvníci jsou tak obklopeni nekonečným světelným rojem, který volně odkazuje na dění v mlžné komoře. K hravým prvkům expozice patří levitující model černé díry či infografika, u níž si kolemjdoucí mohou vyzkoušet rudý posuv doslova na vlastní kůži. Celý sál je ozářen pulzujícím kruhovým svítidlem. Jeho futuristický vzhled odkazuje na urychlovač částic.

153314.jpg

Výstava „Vesmír za zrcadlem“ nemá jednoznačný začátek ani konec. Návštěvníci ji mohou procházet dle vlastního uvážení a hledat různé nečekané podoby vesmíru. Aby se ale na této cestě neztratili, mají k dispozici i virtuálního průvodce v životní velikosti. Promítá se na projekční plochu o rozměrech cca 7,5 x 2,5 metru v hlavním prostoru sálu.

A první reakce? Laici jsou ohromeni tím, že je náš vesmír zcela jiný, než jak si jej představovali. Ti nejmladší jsou navíc okouzleni světelným tunelem a mlžnou komorou. A na své si přijdou i účastníci odborných vědeckých konferencí, kteří na obvodových stěnách už nejednou našli objekty svého výzkumu.

To vše a mnoho dalšího naleznete v podzemí brněnské hvězdárny. Přijďte se ponořit do nové expozice a odhalte tajemství „Vesmíru za zrcadlem“. Výstava je volně a zdarma přístupná všem návštěvníkům Hvězdárny a planetária Brno. Veškeré podstatné informace jsou přeloženy také do angličtiny. Pro ty, kdo chtějí vnímat skryté podoby vesmíru v co největších souvislostech, jsou připraveny speciální, živě komentované prohlídky.

Celá expozice má ještě jednu zásadní výhodu – je zdarma a trvale přístupná bez nějakého konkrétního časového harmonogramu. Je tudíž jedno, zda v ní návštěvníci stráví pět minut anebo dvě hodiny. A pokud v nich za tu dobu uvízne střípek vědeckého poznání, budeme za Hvězdárnu a planetárium Brno spokojeni. 

 




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »