Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vesmírně nesmírný rok Hvězdárny a planetária Brno

Vesmírně nesmírný rok Hvězdárny a planetária Brno

Navzdory omikronovým hrozbám, navzdory komplikovanosti doby, navzdory rostoucím nákladům, pracovníci Hvězdárny a planetária Brno, ve spolupráci s městem Brnem, za rok 2022 na svých akcích přivítali 223 877 návštěvníků. Rekord z „předkovidového“ roku 2019 byl tudíž překonán o více než 54 000 lidí. Ale není to jenom o číslech…

„Musím konstatovat, že rok 2022 pro nás byl neuvěřitelně divokou jízdou,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „Díky všeobecně známým důvodům jsme se nemohli držet dlouhodobých plánů nebo zažitých schémat a vytvářeli jsme naše projekty za pochodu, dle aktuální situace. Zcela jistě se nám vyplatil risk s uvedením řady nových představení, vrátila se nám vstřícná komunikace se světem, svůj význam určitě měla on-line komunikace s milovníky astronomie a samozřejmě ty největší akce realizované ve veřejném prostoru. Jednoduše řečeno, neseděli jsme s pláčem v koutě, udrželi jsme si pozitivní náhled na věc, nevzdávali to a milovali vesmír.“

V roce 2022 jsme na Kraví hoře upořádali několik „přívalových“ akcí; březnové Dny elektronové mikroskopie ozdobila připravená obří Nanostruktura, v červenci a srpnu jsme čelili neuvěřitelnému zájmu o nafukovací modely těles Sluneční soustavy, které doplnila Heliosféra, počátkem září jsme naplnili jeden z pavilonů brněnského výstaviště na Festivalu vědy.

V digitáriu bylo možné zhlédnout hned několik výpravných představení: Pejsek a kočička, kteří letěli do vesmíru, pobavili nejmenší kosmoplavce, totéž se zopakovalo s 3-2-1 START! s křečkem Elonem. Naopak Polární záře vykouzlily úsměv na tváři všech dospělých romantiků a virtuálních cestovatelů. Úspěch také měly některé 3D reprízy, třeba Vesmír, Příběh nekonečných poutníků a Vesmírné oázy.

Věnovali jsme se propagaci Gregora Johanna Mendela, u příležitosti jeho narozenin vyšly dva volně dostupné magazíny a do světa se rozběhl krásný animák od Venduly Chalánkové a Jána Obyšovského. Pokračovala naše snaha upozornit na Kurta Gödela, který je víc známý ve světě než ve vlastním rodišti.

Ministerstvo životního prostředí v říjnu 2022 v našich prostorách zorganizovalo mezinárodní workshop Světelné znečištění 2022 se zástupci 19 evropských států. Společně pak vyhlásili Brno Appeal to reduce light pollution in Europe, která byla představena Evropské komisi a také na prosincovém zasedání Rady pro životní prostředí.

Jelikož stále kultivujeme naše mezinárodní vztahy, byli jsme rádi, že se podařilo zorganizovat velmi úspěšný Fulldome Festival Brno, na nějž bylo vybráno 36 soutěžních filmů ze 14 zemí. Podívat se na ně přijelo 150 návštěvníků ze 20 zemí světa – od Spojených států amerických až po Tchaj-wan!

Podařilo se nám také dokončit komplikovanou rekonstrukci dvojice astronomických kopulí z roku 1954 a realizovat rozsáhlý projekt velké Dešťovky, díky které se v příštím roce zazelená okolí naší budovy.

To, že rok 2022 byl veselejším než předcházející období, prokázalo lednové vyhlašování Vinařství roku a květnová mezinárodní konference Konopí a věda, připravená pracovníky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a Sdružením pěstitelů a zpracovatelů léčivých, aromatických a kořeninových rostlin.

„Samozřejmě, počty návštěvníků na některých našich akcích v otevřeném prostoru se špatně odhadují,“ dodává Jiří Dušek. „Příkladem může být Festival planet. Našim sálem digitária tehdy prošlo 15 tisíc platících diváků, kdyby na každého připadali 3 neplatící v parku, pak hravě dosáhneme čísla 60 tisíc. Celkem 223 877 návštěvníků na 1 654 akcích je každopádně neuvěřitelný úspěch. Děkuji všem pracovníkům, vědychtivým návštěvníkům a samozřejmě městu Brnu, bez jehož pomoci bychom nemohli existovat.“

Aktivity brněnské hvězdárny nejsou jen o číslech, nýbrž také o kvalitě. Již nyní víme, co jsme si pro naše návštěvníky nachystali na rok 2023. Navázali jsme spolupráci s Alešem Svobodou, kterého Evropská kosmická agentura vybrala jako záložního kosmonauta. Na přelomu února a března uvedeme nové představení Živý vesmír, následované pohádkou O utrženém sluchátku. Vzpomeneme také na 45. výročí letu Vladimíra Remka do vesmíru i narozeniny filozofa Kurta Gödela.

Po celé první pololetí budeme chystat hned několik nových, obřích nafukovacích modelů. Ten nejpodivuhodnější předvedeme opět v červenci a srpnu. V září zorganizujeme Festival vědy a další premiéry v digitáriu. Čeká nás také několik zajímavých vesmírných úkazů i událostí v kosmonautice. V roce 2023 nebude samozřejmě chybět ani Vinařství roku a konference o konopí. Tentokráte rovnou dvoudenní.

My na Hvězdárně a planetáriu Brno totiž milujeme vesmír.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »