Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Čeští studenti získali 5 medailí na IOAA v Brazílii

Čeští studenti získali 5 medailí na IOAA v Brazílii

Česká výprava po vyhlášení výsledků 17. IOAA. Zleva: Radomír Mielec (leader), Martin Kudrna, Radovan Lev, Matouš Mišta, Štěpán Plass, Anita Vaceková, David Kománek (leader).
Autor: Jana Švrčková

Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice se po 12 letech vrátila do Brazílie. Své dovednosti poměřilo 236 studentů z 53 zemí. Všichni naši reprezentanti přivezli medaile. Stříbro získali Štěpán Plass, Martin Kudrna, Radovan Lev a Matouš Mišta, bronz vybojovala Anita Vaceková. Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice (IOAA) je vrcholová soutěž pro studenty středních škol. První ročník proběhl v roce 2007 v Thajsku. Česká republika má v soutěži bohatou historii, pravidelně se účastní od roku 2010.

Letošní ročník proběhl od 17. do 27. srpna ve Vassouras, městečku nedaleko Ria de Janeira. Českou republiku reprezentovalo 5 nejlepších soutěžících z národního kola pod vedením Davida Kománka (student fyziky na MFF UK v Praze) a Radomíra Mielce (student fyziky na MFF UK v Praze). V teoretickém kole soutěžící řešili 11 úloh, mimo jiné dostali za úkol propočítat heliosynchronní dráhy. V datové analýze zkoumali, jak vypadá rozložení kulových hvězdokup kolem galaktického středu. Pozorovací kolo proběhlo jak s dalekohledy, tak v planetáriu. Nechyběla ani identifikace hvězdy měřením souřadnic na obloze.

Studenti strávili většinu času v hotelu Fazenda Ribeirão, kde byli úplně izolováni od okolního světa. Po dobu soutěže jim totiž byla odebrána všechna elektronická komunikační zařízení. Ve volném čase pro ně byl připraven bohatý program v rozsáhlém areálu hotelového komplexu. Velkým zážitkem byla také exkurze do ekologického parku Uaná Etê, kde mohli obdivovat typické ukázky místní fauny a flory.

Vedoucí týmů byli ubytováni v hotelu Santa Amália. V nedalekém kongresovém centru připravovali úlohy, které následně překládali do rodných jazyků. Zde také bojovali za body svých soutěžících během tzv. moderací.

Studenti během řešení teoretické části pozorovacího kola. Druhý zprava v přední řadě: Radovan Lev Autor: Clara Sampaio/OBA
Studenti během řešení teoretické části pozorovacího kola. Druhý zprava v přední řadě: Radovan Lev
Autor: Clara Sampaio/OBA

Výsledky

Stříbrné medaile přivezli Štěpán Plass (Gymnázium Jihlava), Martin Kudrna (Gymnázium Jana Keplera v Praze), Radovan Lev (Gymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí) a Matouš Mišta (Gymnázium Olomouc – Hejčín). Bronzovou medaili získala Anita Vaceková (Gymnázium Brno, třída Kapitána Jaroše), která je studentkou kvinty, tedy jednou z nejmladších účastnic soutěže.

Pořadatelé a sponzoři

Hlavním organizátorem soutěže byla Národní observatoř v Brazílii. Akci podpořilo Ministerstvo vědy, technologie a inovací, brazilská vláda a mnozí další sponzoři.

Není bez zajímavosti, že

  • Hotely pro studenty i vedoucí týmů byly tytéž jako před 12 lety. Dokonce se letos zúčastnilo 17 vedoucích, kteří své týmy doprovázeli již v roce 2012.
  • Ve skupinové soutěži týmů složených z reprezentantů různých národů bylo úkolem pomocí poskytnutých materiálů změřit vzdálenost geografického severu od magnetického severu. 
  • Nechyběl ani kulturní večer, na který si naši reprezentanti připravili hudební vystoupení, kterým úspěšně představili mezinárodnímu publiku ukázku české kultury.

Poděkování

Účast českého týmu organizovala Česká astronomická společnost, cesta studentů letos nebyla podpořena prostředky MŠMT.

Účast mimořádně úspěšného českého týmu finančně zajistili:

  • společnosti Seyfor a.s. a ICZ a.s.,
  • Planetum - Hvězdárna a planetárium hl. města Prahy,
  • Statutární město Ostrava,
  • Proxima z.s.
  • Gymnázium Brno, třída Kapitána Jaroše.

Astronomickou olympiádu pořádá Česká astronomická společnost za podpory mnoha subjektů. Více o Astronomické olympiádě naleznete na http://olympiada.astro.cz . Ve školním roce 2023/24 proběhl její 21. ročník.

Kontakty a další informace

RNDr. Tomáš Prosecký
Předseda Ústřední komise Astronomické olympiády
Email: prosecky@planetum.cz
Tel.: +420 602 689 491

David Kománek
MFF UK v Praze
Email: david.komanek296@student.cuni.cz

Zdroje a doporučené odkazy:




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: IOAA, Astronomická olympiáda


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »