Výstava Bibliotheca astronomica představí v Galerii Klementinum nejvzácnější astronomické tisky 15.–17. století ze sbírek Národní knihovny České republiky. Takto ucelený soubor pozdně středověkých a raně novověkých astronomik nebyl v Praze dlouho k vidění. Vystavené cimélie jsou pozoruhodné jak z pohledu dějin astronomie, tak z pohledu dějin knihtisku a knižní ilustrace. Zaujmou ale i příběhem svých majitelů, ať již to byli významní astronomové anebo dnes již pozapomenuté osoby. Vstup je zdarma.
Říká se, že probojovat se na mezinárodní olympiádu je náročné. Dovézt z ní čestné uznání nebo dokonce medaili je už opravdu výjimečný úspěch. Ale tento rok se českému týmu na Juniorské mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (IOAA junior) kromě toho podařilo ještě něco víc. Český student Alex Faivre totiž celou soutěž ovládl a stal se v konkurenci studentů z 19 států jejím absolutním vítězem.
Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2024 společně prof. RNDr. Martinu Bečvářovou, Ph.D. a doc. RNDr. Jindřicha Bečváře, CSc. za mimořádný knižní počin pětidílné monografie Premonstráti z Plzně vydané nakladatelstvím ČVUT v Praze s podporou Grantové agentury ČR v březnu 2024. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 11. října 2024 v 17:00 na 34. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. Po předání ceny manželé Bečvářovi přednesou laureátskou přednášku. Cenu převezmou z rukou spisovatelky a ředitelky 34. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě PhDr. Markéty Hejkalové a místopředsedy České astronomické společnosti Pavla Suchana.
Výstava Engraving in Time od Macieje Zapióra a Artema Kovala zkoumá průnik umění a astronomie a ptá se: Můžeme kreativně využít čas jako matérii? Stejně jako umělci tvarují materiály jako dřevo a mramor, dokážou „vyrýt“ čas pomocí solarigrafie a zachycují polohu Slunce po dobu šesti měsíců. Jejich inovativní zařízení, vybavené závěrkou a elektronickými součástkami, umožňuje přesné řízení expozice a dává možnost vyrýt libovolný text složený ze solárních stop.
Astronomický festival 2024, resp. vystupující na něm, se pokusí ohlédnout za uplynulým čtvrtstoletím, kdy se u nás konala podobná akce, a tak trochu nahlédnout i do nejbližší budoucnosti, která je bezesporu příslibem mnoha úžasných objevů a poznání. Současně je Astronomický festival poctou všem našim kolegyním a kolegům, kteří položili základy české astronomie.
Padesátka českých měst, více než dvacet astronomických míst a jeden společný cíl – propagovat vědu a v případě astronomických institucí astronomii především zábavným způsobem. Noc vědců již 27. září na několik večerních hodin pohltí celé Česko interaktivním programem na téma Proměna. Děti, teenageři i dospělí se mohou těšit na to, že vědu zažijí ze všech možných úhlů a častokrát „na vlastní kůži“. Vstup na všechny akce Noci vědců je po celý večer zdarma.
Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice se po 12 letech vrátila do Brazílie. Své dovednosti poměřilo 236 studentů z 53 zemí. Všichni naši reprezentanti přivezli medaile. Stříbro získali Štěpán Plass, Martin Kudrna, Radovan Lev a Matouš Mišta, bronz vybojovala Anita Vaceková.
Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice (IOAA) je vrcholová soutěž pro studenty středních škol. První ročník proběhl v roce 2007 v Thajsku. Česká republika má v soutěži bohatou historii, pravidelně se účastní od roku 2010.
Máš rád vesmír? Vyprávěj o něm ostatním! Hvězdárna v Praze - Ďáblicích hledá kolegu, který bude lidem ukazovat Slunce i hvězdy, a který se bude podílet na chodu hvězdárny. Jsme malá hvězdárna s velkým výhledem a atraktivní polohou v hlavním městě.
Čekání na zvuk kolejnice, který nepřichází ... neochota vstávat před 10:30 ... neustále se opakující pocit toho, že mám být někde na přednášce ... pravidelná kontrola družicových snímků, zda bude v noci jasno ... neutuchající hlad přicházející kolem půlnoci ... řvaní „Stóóóp“ při každém záblesku či padající hvězdě ... touha někoho okřiknout kdykoliv, když použije dotyčný bílé světlo ... a mnoho dalšího!
Prázdninové číslo Astropisu se věnuje Návratu krále, alias dvojitého astrografu Štefánikovy hvězdárny v Praze, který je úzce spojen s Českou astronomickou společností, a Ing. Pavlousek nás seznámí i s jeho prvním majitelem Rudolfem Königem jako astronomem i obchodníkem.
Nemalá část čísla se pak věnuje kosmickým aktivitám, počínaje Hydronautem a Little Moon City od Dr. Pavlíka, s Thomasem Robertsem probereme Vesmírnou politiku a bezpečnost, Mgr. Ondřich nás seznámí s Potížemi a budoucností HST, přes Českou cestu do vesmíru až po to, že Čína získala vzorky z odvrácené strany Měsíce v článku od Dr. Laifra.
Přistanou-li v České republice mimozemšťané, veškerou pomoc jim poskytnou pracovníci Hvězdárny a planetária Brno. Právě zde totiž vzniklo kontaktní místo pro extraterestriální poutníky přicházející z prostoru za hranicemi zemské atmosféry. Vesmír totiž skutečně začíná v Brně.
Letos je to právě 100 let od vzniku prvních tří sekcí České astronomické společnosti: Sekce pro pozorování létavic (dnešní SMPH, Společnost pro meziplanetární hmotu), Sekce pro pozorování Slunce (dnešní Sluneční sekce) a Sekce pro pozorování hvězd měnlivých (dnešní SPHE, Sekce proměnných hvězd a exoplanet). Rádi bychom toto jubileum s vámi oslavili o víkendu 19. a 20. října 2024 na Fyzikálním ústavu v Praze.
Co pohledává astronomie v nemocnici? Odpověď je velmi prostá. Astronom je především člověk a pokud věci v životě nejdou podle plánu, tak i „polámaný“ astronom potřebuje služby doktorů a sestřiček. V mém případě to nastalo vícekrát. Každý, kdo čekal nekonečné hodiny v čekárně nemocnic stejně jako já, musel být frustrován děsivými plakáty pitvající anatomii člověka, a to nemluvím o podivných výzvách k řádnému umývání rukou. A tak jsem dostal nápad. Když pacienti nemohou za hvězdami, tak hvězdy musí za nimi a výstavy astronomických obrazů, stejně jako přednášky v nemocnicích, se staly realitou.
Astronomický ústav si v pondělí 17. června připomene 70 let od chvíle, kdy se stal součástí Akademie věd. Program na observatoři v Ondřejově začne ve 12:30 za účasti předsedkyně Akademie věd paní Evy Zažímalové a hejtmanky Středočeského kraje paní Petry Peckové.
V pátek 24. května proběhlo v Praze na Štefánikově hvězdárně a v popularizačním a vzdělávacím centru Univerzity Karlovy Didaktikon ústřední kolo 21. ročníku Astronomické olympiády dvou nejmladších kategorií, EF a GH. Téměř padesátka nejlepších řešitelů krajských kol přijela ze všech koutů Česka, aby poměřila své síly v celorepublikovém finále.
Již poosmnácté se 25. ledna 2024 sešla porota soutěže Česká astrofotografie měsíce, aby zvolila laureáta Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii, stejně jako laureáta Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii junior, a to za rok 2023. O laureátech, stejně jako o jejich vítězných fotografiích se dozvíme dále, ale zastavme se ještě u soutěže samotné.
Ve dnech 15. až 17. května 2024 proběhlo na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě ústřední kolo 21. ročníku Astronomické olympiády v kategorii CD. Ve finále zvítězila studentka Anita Vaceková (Gymnázium Brno).
Již po šedesáté šesté se Hvězdárna v Úpici v létě otevře pro účastníky takzvané letní astronomické expedice pro děti a mládež. Tradice této akce je stejně dlouhá jako doba existence hvězdárny samotné a nikdy nebyla přerušena. Na začátku letních práznin, od 4. do 14. července 2024, se budou mladí zájemci o astronomii moci pod kopulemi hvězdárny zdokonalovat ve svých astronomických znalostech. Letošní program bude trochu netradiční. Zaměříme se totiž částečně i na Měsíc.
Dnes začíná v Chebu 18. ročník mezinárodní konference IBWS (INTEGRAL/BART Workshop). Na chebském gymnáziu proběhne ve dnech 13. až 17. května 2024. Tématem konference je astrofyzika vysokých energií, gama záblesky, satelitní projekty a podpůrné pozemní experimenty, včetně robotických teleskopů a tentokrát bude také spojena s letní školou pořádanou v rámci projektu EU H2020 AHEAD řešeného na FEL ČVUT.
Práce na hvězdárně je jedno z nejzajímavějších povolání. Vyžaduje schopnost komunikace s lidmi, nadšení pro věc a snahu se odborně zlepšovat. Odměnou je pestrá a zajímavá práce. Pokud vás toto láká, Hvězdárna v Rokycanech a Plzni právě hledá odbornou pracovnici/odborného pracovníka.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.
