Světem planetárií od historie až po blízkou budoucnost vás provede naše speciální výstava. Kdo jako první na světě planetárium postavil, na jakých neobvyklých místech na něj můžete narazit, proč nestojí pražské planetárium na Malé Straně, z jakých přístrojů se promítalo a co se právě chystá uvnitř naší zavřené kopule, se dozvíte na šesti výstavních panelech před budovou planetária ve Stromovce.
Tak jako minulý podzim, proběhla i tento rok Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice pro juniory (IOAA junior). Letošní druhý ročník hostilo řecké přímořské městečko Volos. Čeští studenti v mezinárodní konkurenci opravdu zazářili, neboť celý tým vybojoval medaile. Celkem dovezla česká výprava dvě zlata, dvě stříbra a jeden bronz!
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 303 z 11. 10. 2023
ESO neboli Evropská jižní observatoř, je ve světové astronomii skutečným esem. Provozuje nejvýkonnější soustavu dalekohledů na světě a staví budoucí největší dalekohled na Zemi. Česká republika je členským státem od roku 2007. V každé členské zemi Evropské jižní observatoře je určen zástupce pro propagaci a popularizaci ESO. V České republice pracuje dokonce tým několika lidí pod vedením Anežky Kabátové z Astronomického ústavu AV ČR. A právě odsud přichází nabídka finanční podpory.
Lidé řvoucí „stóóóp“, půlnoční svačinka, bez které se neobejde žádný pozorovatel, „bastlení“ všeho druhu, hledání řešení problémů, o kterých člověk ani neví, že je potřeba je řešit, bučení nedaleko se pasoucích krav, chodící duše doufající ve spánek po 10 po sobě jdoucích propozorovaných nocích, to je Astronomická expedice. Už přes šest desetiletí slouží Astronomická expedice jako místo setkávání a spolupráce mladých astronomů, jako prostor pro volnočasové vzdělávání a sdílení nadšení pro vesmír a fyziku. Letní škola astronomie tak legendární, že po bývalé paní kuchařce byla pojmenována i planetka! Letos je to navíc třetí rok této události na novém místě, které je ušito expedici na míru. I letošní program je nabitý přednáškami předních českých astronomů, z nichž mnozí zde svou kariéru začínali. A mnoho dalších ji tu začíná právě teď.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 299 z 10. 8. 2023
Standarní číslo časopisu Astropis obsahuje mapu letní oblohy, novinky i trochu historie.
Na 44 stranách časopisu najdete článek Petra Kulhánka o kvantovém vesmíru, vysvětlení slunečních period z pera Michala Švandy a Martiny Pavelkové, historický článek věnovaný Tháletově hře stínů od Jana Švábenického a ohlédnutí za Nušlovou cenou v roce 2022 od Jany Žďárské a Petra Heinzela, který je předsedou České astronomické společnosti. Nechybí pravidelný článek věnovaný Měsíci od Pavla Gabzdyla, dění na obloze v letních měsících a tipy a návody pro pozorování a další pravidelné rubriky.
25. července 2023 podepsalo v Santa Cruz de Tenerife celkem 9 institucí ze sedmi evropských zemí zakládací listinu nadace „European Solar Telescope – Fundación Canaria“ (Nadace EST), která uděluje právní charakter projektu Evropského slunečního dalekohledu a otevírá cestu k budoucí výstavbě této velké výzkumné infrastruktury.
ESO/ELT – revoluční teleskop pro pozorování vesmíru z povrchu Země s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů bude největším dalekohledem na světě pro viditelné světlo a infračervené záření. Stane se ‚největším okem lidstva hledícím k obloze‘. Technicky mimořádně náročný projekt ELT nedávno dosáhl významného milníku, když podle metodiky používané v projektovém řízení překročil hranici 50 % realizace.
Speciální číslo časopisu Astropis vydané v létě 2023 je věnováno významnému výročí České astronomické společnosti. Na mimořádných 52 stranách přináší velké množství článků svázaných s historií a současností této vědecké společnosti.
Soustava tří nových dalekohledů BlackGEM zahájila svoji činnost na observatoři ESO/La Silla. Teleskopy budou skenovat jižní oblohu a pátrat po kosmických zdrojích gravitačních vln, jako jsou například splynutí neutronových hvězd nebo černých děr.
Zajímáte se o vesmír? Baví vás astronomie, fyzika nebo kosmonautika? Rádi o těchto tématech informujete své přátele? Nevadí vám psát různé texty? Nebo snad fotíte oblohu či řešíte Astronomickou olympiádu?
Myslíte si, že znáte Prahu? Je totiž možné, že vás hodně překvapíme! Zveme vás na Procházky Prahou astronomickou, během kterých vás každý týden provedeme přes místa spjatá s astronomií. Provedeme vás sedmi stoletími astronomie v Praze, navštívíme místa Prahy Rudolfa II. To vše s příjemným průvodcem z planetária.
Kromě podzimního semináře Společnosti pro meziplanetární hmotu se stává tradičním i letní setkání SMPH na Ždánické hvězdárně a planetáriu Oldřicha Kotíka, které se uskuteční v termínu 15. – 16. 7. 2023.
V pátek 26. května proběhlo v Planetum - Planetárium Praha finále jubilejního 20. ročníku Astronomické olympiády dvou nejmladších kategorií, EF a GH. Téměř padesátka nejlepších řešitelů krajských kol přijela ze všech koutů Česka, aby poměřila své síly v celorepublikovém finále. To letos ovládly dívky, když v nejmladší kategorii GH zvítězila Stela Šaršonová z 5. ScioŠkoly Praha a v kategorii EF Anita Vaceková z Gymnázia Židlochovice.
Ve dnech 17. až 19. května 2023 proběhlo na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě ústřední kolo 20. ročníku Astronomické olympiády v kategorii CD. Ve finále zvítězil student Matouš Mišta (Gymnázium Olomouc-Hejčín).
Jaké by to bylo, kdybychom na Zemi zachytili signály mimozemských civilizací? Film Kontakt to rozebírá docela chytře, ale soustředí se hodně na filozoficko-politické problémy a část věnovaná dekódování signálu je neuspokojivá. Film se na to samozřejmě dívá ze správné perspektivy, ale stejně - my bychom si rádi taky zkusili, jestli jsme dost dobří luštitelé zpráv mimozemských civilizací!
Fegurdi, dva mimozemšťani ztracení po havárii kosmického modulu, potřebují najít cestu zpět domů. Jak by se měli asi zachovat? Zeptat se na Hvězdárně a planetáriu Brno, samozřejmě!
Jak si představujete start rakety? Máme tu provás soutěž s Vesmírem pro lidstvo a ESA Kids maskotem Paxim. Určeno pro děti do 12 let. Inspirací může být nedávný start evropské rakety Ariane V, která vynesla do kosmu obří meziplanetární evropskou sondu JUICE. Tato sonda se vydala na více než osmiletou cestu k planetě Jupiter, kde bude zkoumat tuto největší planetu Sluneční soustavy a její tři ledové měsíce – Ganymedes, Europu a Callisto. Sonda nese na své palubě také jeden český přístroj.
Ivan Jarkovský se v astronomii převážně spojuje s Jarkovského efektem, který způsobuje negravitační změnu drah malých těles Sluneční soustavy díky působení elektromagnetického záření ze Slunce.
Díky své nadčasové hypotéze byl Jarkovského efekt znovuobjeven nezávisle po více než čtyřiceti letech od jeho smrti. Proto se v současnosti setkáváme spíše se zkratkou YORP (Yarkovsky-O’Keefe-Radzievskii-Paddac).
Astrofyzikální proGResy z Opavy: Opavští fyzikové ve spolupráci se zahraničními vědci studují doposud nevysvětlené vlastnosti proměnného rentgenového záření pocházejícího z blízkosti superhmotných černých děr. Závěry nového výzkumu vědce vedou mimo jiné také k zajímavým informacím o rozložení a interakci doposud málo probádané skryté hmoty ve vesmíru. Jedním z důsledků výzkumu je možná existence dvou oddělných disků kolem superhmotných černých děr, což by obrazně mohlo připomínat rozložení prstenců u velkých planet Sluneční soustavy.
Před 33 lety se odehrál významný start. Raketoplán Discovery se s posádkou astronautů vydal na svou pětidenní misi STS-31, jejímž hlavním cílem bylo vynesení dlouho plánovaného Hubbleova vesmírného dalekohledu na oběžnou dráhu. Na ni byl úspěšně umístěn 25. dubna 1990.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 7. do 19. 7. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je nízko na západě Venuše a Měsíc se k ní přiblíží v pátek večer. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a nízko nad severovýchodem už i Mars a Uran. Aktivita Slunce je nyní nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2 a jednu z mnoha supernov v malé galaxii poblíž Velkého vozu. Čínský nosič CZ-10B má znovupoužitelý první stupeň, který hned napoprvé úspěšně přistál. SpaceX finišuje testy Super Heavy Starship směrem k testovacímu letu, který se může uskutečnit už v noci na čtvrtek. Před 60 lety probíhala testovací mise Gemini 10 a vzpomínáme rok narození prvního Američana na oběžné dráze, Johna Glenna.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
Snímek širšího okolí komety 10P/Tempel v souhvězdí Kozoroha. Složeno z 11 expozic po 60 sekundách. Výsledek je proti originálu 4x zmenšený.