Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Sedm evropských zemí spojilo své síly na podporu výstavby Evropského slunečního dalekohledu

Sedm evropských zemí spojilo své síly na podporu výstavby Evropského slunečního dalekohledu

Grafické znázornění Evropského slunečního dalekohledu
Autor: IDOM

25. července 2023 podepsalo v Santa Cruz de Tenerife celkem 9 institucí ze sedmi evropských zemí zakládací listinu nadace „European Solar Telescope – Fundación Canaria“ (Nadace EST), která uděluje právní charakter projektu Evropského slunečního dalekohledu a otevírá cestu k budoucí výstavbě této velké výzkumné infrastruktury.

Zeměmi odpovědnými za vytvoření subjektu, který povede projekt do další fáze vývoje, jsou Česká republika, Německo, Slovensko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. Česká republika přispívá do projektu EST prostřednictvím Astronomického ústavu AV ČR, který se na projektu podílí od jeho zahájení v roce 2008.

Fotografie z podpisu zakládací listiny Nadace EST. Podpisem za Astronomický ústav AV ČR byl zplnomocněn Manuel Collados Vera z Instituto de Astrofísica de Canarias. Autor: IAC
Fotografie z podpisu zakládací listiny Nadace EST. Podpisem za Astronomický ústav AV ČR byl zplnomocněn Manuel Collados Vera z Instituto de Astrofísica de Canarias.
Autor: IAC

Nedávno byla dokončena fáze předběžného návrhu dalekohledu, která byla financována z programu Evropské komise Horizont 2020 a spolufinancována také Astronomickým ústavem AV ČR. Založení Nadace EST představuje zásadní milník v postupu projektu směrem ke stavební fázi. Jedním z hlavních cílů nadace je vytvoření Konsorcia evropské výzkumné infrastruktury (ERIC), které bude sdružovat národní ministerstva partnerských zemí. Toto konsorcium bude právnickou osobou odpovědnou za dohled nad všemi aspekty výstavby a provozu velké výzkumné infrastruktury EST. V České republice tuto iniciativu plně podporuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, neboť příspěvek České republiky je formalizován projektem EST-CZ, který je na cestovní mapě velkých výzkumných infrastruktur České republiky.

Grafické znázornění Evropského slunečního dalekohledu Autor: IDOM
Grafické znázornění Evropského slunečního dalekohledu
Autor: IDOM

Pro Astronomický ústav AV ČR je vstup do Nadace EST významným krokem, který dává zúčastněným institucím rozhodovací pravomoc nad všemi budoucími vědeckými, technologickými a průmyslovými aspekty projektu.

Bezprecedentní technologická výzva

Evropský sluneční dalekohled se má stát největším slunečním dalekohledem, jaký kdy byl v Evropě postaven. Se svým 4,2metrovým primárním zrcadlem, nejmodernější technologií a specializovanou sadou přístrojů poskytne EST astronomům bezkonkurenční nástroj pro pozorování Slunce. Tento sluneční dalekohled bude postaven na observatoři Roque de los Muchachos, která se nachází na ostrově La Palma (Španělsko) a je celosvětově známá jako špičkové místo pro astronomická pozorování.

EST byl v roce 2016 zařazen do plánu Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), a je proto považován za strategickou výzkumnou infrastrukturu pro Evropu. Jedním z hlavních cílů EST je zlepšit naše chápání Slunce pozorováním jeho magnetických polí v dosud nevídaných detailech. EST bude schopen detekovat signály, které jsou v současnosti skryté v šumu a odhalit existenci neznámých, drobných magnetických struktur. Studiem magnetických a dynamických vazeb sluneční atmosféry poskytne EST cenné poznatky o mechanismech, které jsou základem slunečních erupcí a výronů koronální hmoty. Tyto jevy určují tzv. kosmické počasí, které má velký vliv na naši technickou společnost.

Optická konfigurace a přístrojové vybavení infrastruktury EST byly pečlivě navrženy tak, aby zachytily interakce mezi různými vrstvami sluneční atmosféry. Rozsáhlá sada přístrojů umožní souběžná pozorování na více vlnových délkách. Díky této jedinečné schopnosti bude mít EST vyšší účinnost ve srovnání se stávajícími nebo plánovanými teleskopy, ať už pozemními nebo kosmickými.

Největší sluneční teleskop v Evropě je technologickou výzvou, která po svém vybudování udrží Evropu v čele výzkumu sluneční fyziky a vývoje přístrojů.

Členové nadace EST:

  • Astronomický ústav AV ČR, v. v. i. (Česká republika)
  • Leibniz-Institut für Sonnenphysik KIS (Německo)
  • Max-Planck-Institut für Sonnensystemforschung (Německo)
  • Astronomický ústav Slovenskej akadémie vied (Slovensko)
  • Agencia Estatal Consejo Superior de Investigaciones Científicas (Španělsko)
  • Instituto de Astrofísica de Canarias (Španělsko)
  • Università della Svizzera Italiana (Švýcarsko)
  • Stockholms Universitet (Švédsko)
  • University of Sheffield (Spojené království), zastupující konsorcium univerzit Spojeného království (Aberystwyth, Durham, Exeter, Glasgow, Sheffield a Queen's University Belfast).

Loga institucí, které jsou zakládajícími členy Nadace EST
Loga institucí, které jsou zakládajícími členy Nadace EST

Více informací o projektu naleznete na mezinárodních stránkách projektu: www.est-east.eu, případně na českých stránkách: https://www.asu.cas.cz/est.

Kontaktní osoba pro doplňující informace: Jan Jurčák (jurcak@asu.cas.cz, 323 620 150).




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Evropský sluneční dalekohled


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »