Když jsme na podzim roku 2022 zažili poslední částečné zatmění Slunce, jistě si někteří z vás zase říkali, co je to za podivný název pro úkaz, který žádným zatměním přece vůbec není. V souvislosti s dalším úkazem na konci roku, zákrytem Marsu Měsícem, se v některých médiích opět psalo o zatmění rudé planety Měsícem. Dlužno dodat, že astronomové jsou v tom nevinně, ale jak to tedy s těmito úkazy je? Co je přesně zatmění? Co je zákryt nebo přechod tělesa přes sluneční kotouč?
Je tady již třetí ročník Vánoční astro soutěže, kterou již tradičně pořádá Vesmír pro lidstvo (výzkumný program Akademie věd ČR) a Planetum (Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy), a to pro šikovné děti, mladé talenty a všechny zvídavce, které baví vesmír a užijí si svoji tvorbu spojenou s vesmírnou tématikou. Na nejlepší v jednotlivých kategoriích čekají exkluzivní ceny. Vyhrajte celodenní zážitek v Planetáriu Praha, rodinnou vstupenku, družicové nášivky, klíčenky či další věcné ceny. Oceněná díla budou zároveň vystavena ve foyer pražského planetária.
Navzdory omikronovým hrozbám, navzdory komplikovanosti doby, navzdory rostoucím nákladům, pracovníci Hvězdárny a planetária Brno, ve spolupráci s městem Brnem, za rok 2022 na svých akcích přivítali 223 877 návštěvníků. Rekord z „předkovidového“ roku 2019 byl tudíž překonán o více než 54 000 lidí. Ale není to jenom o číslech…
Astronomická expedice se stále více zabydluje na své základně v Sítinach. Téměř 60 účastníků z řad studentů se tak letos mohlo těšit z lepšího a většího zázemí, z nové pozorovací techniky a hlavně ze stále temné a překrásné noční oblohy. A té si letos mohli užít dosytosti. Po několika letech nám počasí umožnilo pozorování téměř každou noc. A co všechno jsme na noční obloze pozorovali?
Až donedávna jediný hvězdný katalog, který se dochoval ze starověku, byl ten Ptolemaiův, sestavený v Alexandrii ve druhé polovině druhého století. Ve svém imposantním díle Almagest položil Ptolemaios matematické základy vesmíru se Zemí v jeho středu, a tam také jsou uvedeny souřadnice více než tisíce hvězd. Z různých zdrojů včetně samotného Ptolemaia je ale také známo, že patrně vůbec první, kdo měřil souřadnice hvězd, byl Hipparchos na řeckém ostrově Rhodos o tři století dříve, v letech 190 až 120 před Kristem. Před téměř půlstoletím probíhala dokonce vědecká diskuze o tom, že Ptolemaios sám možná ani měření poloh hvězd neprováděl a získal jejich souřadnice pouhým přepočtem o vliv precese z katalogu Hipparchova. Ten byl přitom dlouho považován za ztracený.
Ježíšek na vás zapomněl? Tak si udělejte radost s kalendářem ASTROFOTO 2023 a vyzdobte si stěnu kanceláře či bytu fotografiemi mlhovin, galaxií, hvězdokup, polární záře či zatmění Slunce. Kalendář nabízí dechberoucí pohledy do krajiny a vesmíru z dílny úspěšných českých a slovenských astrofotografů.
Projíždím malebnou českou krajinou a občas se pousměji – to, když se někde na kopci stříbřitě zaleskne obrys kopule, avizující tam kdesi ukrytou hvězdárnu. Je to nejspíš jedna z veřejných hvězdáren, postavená pro lidi – lidi, toužící nahlížet do tajů vesmíru a poznávat, co je přesahuje.
V úterý 13. prosince 2022 byl do východní kopule Hvězdárny a planetária Oldřicha Kotíka ve Ždánicích osazen nový dalekohled o průměru zrcadla 80 cm, čímž se stal největším dalekohledem na Moravě. Sloužit bude především univerzitním studentům k odborným měřením.
Z iniciativy Historické skupiny ČAS vznikl vzpomínkový fond, jehož cílem je podpora údržby hrobových a pamětních míst významných českých astronomů a pořádání vzpomínkových akcí na tyto astronomy. Fond společně spravují Česká astronomická společnost a Hvězdárna Františka Pešty Sezimovo Ústí.
V tomto monotematickém čísle naleznete hned několik příspěvků o robotickém průzkumu Marsu: Jako první uvádíme shrnutí mise geologické sondy InSight z pera Petra Brože. Na to naváže Michael Voplatka s představením prozatím nejkomplexnějšího roveru na Rudé planetě – Perseverance. I Václav Laifr se věnuje ve svém příspěvku robotickému průzkumu – tentokrát z pohledu čínské kosmonautiky.
Astrofyzikální proGResy z Opavy: Srdečně vás zveme na přednášku „M87* a Sgr A*: Jak vyfotit černou díru?“ Přednášející prof. Dr. Luciano Rezzolla je vedoucí oddělení teoretické (relativistické) astrofyziky na Ústavu teoretické fyziky Univerzity Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu a dle ředitele Fyzikálního ústavu v Opavě prof. Zděňka Stuchlíka také možný budoucí laureát Nobelovy ceny za fyziku. Přednáška proběhne v pondělí 12. prosince 2022 od 17 hodin v UniSpace Hall (Aule) v budově Rektorátu Slezské Univerzity v Opavě, Na Rybníčku 626/1.
Christina Thöne, astronomka z Astronomického ústavu Akademie věd ČR byla členkou týmu, který poprvé zajistil dlouhodobé sledování slapového roztrhání hvězdy – extrémně vzácné události – pomocí infračervených a optických dalekohledů. Jejich článek „A very luminous jet from disruption of a star by a massive black hole“ byl publikován v časopise Nature 30. listopadu 2022.
V pátek 25. 11. 2022 od 13 hodin se koná tisková konference k oficiálnímu uvedení do provozu projektu PLATOSpec. Vzhledem k umístění v Chile bude tisková konference online a připojit se bude možné přímo do Zoom relace a nebo ji sledovat pasivně na Youtube. Dalekohled E152 umístěný na Evropské jižní observatoři v chilské poušti Atacama byl 17 let mimo provoz. Česká firma ProjectSoft jej modernizovala a nyní je umožněno řízení dalekohledu na dálku českými astronomy. Realizace byla významně finančně podpořena Akademií věd ČR v rámci programu nákladných přístrojů.
Astronomická výstava Zdeňka Bardona Vesmír blíže lidem, instalovaná v onkologickém centru Multiscan, které je součástí Komplexního onkologického centra Pardubického kraje, byla zahájena vernisáží 16. listopadu 2022. Velmi netradiční výstavní prostor konferenčního sálu budovy klinické onkologie je historickou událostí nejen ve smyslu místa, ale i svým úmyslem. Primárním cílem je potěšit a alespoň na chvíli přinést povznášející zážitek tajemných hlubin vesmíru lékařům, sestřičkám, dalšímu zdravotnickému i nezdravotnickému personálu, a hlavně všem pacientům.
Hned na začátku nového čísla pokračují Jiří Grygar a David Ondřich ve svém shrnutí dění v astronomii v minulém roce. Pavel Pecháček pak připomene život a dílo astronomky Dorothey Klumpkeové, od jejíhož úmrtí letos uplyne 80 let. Anna Muchová představí Czech Rocket Society – spolek převážně vysokoškolských studentů zaměřený na raketové aktivity. Václav Pavlík pokračuje v sérii rozhovorů s významnými vědci – tentokrát s astrofyzikem Jamesem Peeblesem.
Tato konference je nejvýznamnější proměnářské setkání pořádané Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS v tradicí již mnoho desítek let. V letošním roce konferenci opět otevřeme Studentskou sekcí, která bude mít soutěžní charakter a je určena pro studenty VŠ a SŠ. Konference se koná v termínu 25. - 27. listopadu 2022 v Planetáriu Ostrava.
Máte nervy ze železa? Protože zkrotit 200 dětí, to není jen tak… Jste schopni celou noc nespat? Protože zatmění Měsíce nepočká… Máte rádi život, vesmír a vůbec? Protože to my na Hvězdárně a planetáriu Brno máme!
V pátek a v sobotu 4. a 5. listopadu se široké veřejnosti otevřou laboratoře a přednáškové sály Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR v Praze na Ládví. V rámci bohatého programu nabízí i astronomická témata – podívejte se, co Vás čeká.
Na podzim uvede teplická hvězdárna ne zcela tradiční dokumentární film Star Stuff íránsko-italského režiséra Milada Tangshira. Premiéra se uskuteční 27. 10. od 19:00. V dokumentu budeme putovat po odlehlých astronomických observatořích ve vysokých horách v Chile, po pátém největším ostrově La Palma v Kanárském souostroví nebo po polopouštní oblasti v Jižní Africe.
V sobotu 15. října 2022 se v příjemné atmosféře společenského klubu mokerské knihovny odehrálo slavnostní vyhlášení mezinárodní soutěže „Vesmír bez hranic“, kterou spolupořádaly Knihovna v Mokrém, Česká astronomická společnost, Hvězdárna barona Artura Krause v Pardubicích, Hvězdárna Žebrák, Slovenský zväz astronómov a Fyzikální ústav v Opavě.
Tisková zpráva Knihovny v Mokrém a České astronomické společnosti ze 17. října 2022.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 31. 8. do 6. 9. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou nad jihem už po druhé hodině ráno. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur prošel horní konjunkcí se Sluncem a není pozorovatelný. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Raketa Falcon Heavy úspěšně vynesla vesmírný dalekohled Nancy Grace Romanové. Před 50 lety přistál úspěšně na Marsu lander Vikingu 2.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“
„Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
