Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Brněnská hvězdárna spojuje astronomii s gastronomií v novém videopořadu

Brněnská hvězdárna spojuje astronomii s gastronomií v novém videopořadu

Hromnicové palačinky přivítají Slunce. Nejen o tomto astronomicko-gastronomickém jevu bude v následujících měsících vyprávět nový videoseriál ASTROgastro. Pořad pod taktovkou Hvězdárny a planetária Brno se pokusí spojit zajímavosti ze světa hvězd, planet i planetek s dobrým jídlem a pitím.   

Už 2. února se v kalendáři objeví svátek nazvaný Hromnice. Většina z nás jej má spojený se zvykem zapalování svící. Málokdo však ví, že naši předkové v kostele podávali věřícím i oblíbený pokrm – palačinky. Tvar Slunce měl totiž připomínat, že se po zimě prodlužuje den a lidé si můžou užívat více světla. Konkrétně o hodinu a 12 minut déle než v nejkratším dni v roce – tedy o zimním slunovratu. 

„Každá roční doba je z pohledu astronomie spojená s jevem, podle kterého se řídili naši předkové. A pro ně bylo propojení s jídlem a hvězdným řádem přirozené. Nové vědecké poznatky dodávají jejich pozorování a tradicím další rozměr, který bychom chtěli tímto pořadem nabídnout a vysvětlit,“ prozrazuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky, který se zároveň chopil role kuchařského učně.

136086.jpg

Palačinky jako symbol navráceného Slunce

Jak známo, tento den značí 40 dnů od narození Ježíška. Na Hromnice se tradičně světily a žehnaly svíčky – tzv. hromničky, které byly a jsou symbolem ochrany a řádu v chaosu světa. Zapalovaly se při modlitbách, chránily obydlí a jeho obyvatele při bouřce před bleskem, hromem i ohněm. Během velkých letních bouřek se hromničky dávaly do oken.

Z astronomického hlediska je zajímavá pranostika: Na Hromice o hodinu více, půl krajíce, půl píce. Je pravdivé? Odpíchněme se od zimního slunovratu – většinou nastává kolem 21. prosince, kdy je skutečně nejdelší noc a také nejkratší den. V případě České republiky je v ideálním případě Slunce nad obzorem 8 hodin a asi 12 minut.

Hromnice nastávají 2. února. Tehdy je sluneční den dlouhý 9 hodin a 28 minut. Na Hromnice je tedy den oproti zimnímu slunovratu delší ne o hodinu, ale o více než hodinu a čtvrt.  Ale kdo by to našim předkům, kteří si odvodili podobně úžasné pranostiky, zazlíval.

Jak ale souvisí Hromnice s jídlem? Legenda tvrdí, že v keltských dobách se v tento den muži převlékali za medvědy a běhali za děvčaty. Křesťanská snaha církve odklánět lidi od starých pohanských zvyků vedla k tomu, že se v raném středověku podávaly v kostele palačinky. Jejich kulatý tvar připomínal Slunce a lákal do chrámu páně, protože symbol světla je do dnešních dnů i symbolem „osvícení“ nebo síly Ducha svatého.

 

Pohankové palačinky s karamelizovanými jablky

Na palačinky: 3 dcl mléka, 3 vejce, 7 lžic pohankové mouky, lžíce oleje, 1,5 lžíce krupicového cukru, špetka soli. Na jablka: 1 velké jablko, 1 lžíce cukru, 1/3 másla, 1 dcl bílého vína

Pořadu Astro/Gastro se bude v následujících měsících věnovat i dalším astronomickým jevům i vesmírným bizarnostem. V průběhu celého roku bude Hvězdárna publikovat video v termínu, který bude upozorňovat na daný přírodní úkaz nebo tradici. Tématem bude například jarní rovnodennost nebo souhvězdí pojmenovaná po zvířatech. „A pak tu máme třeba souhvězdí Herkula (a salám) nebo planetku Vepřoknedlozelo (a naše téměř národní jídlo). Slavným perseidám, které jsou pozorovatelné v srpnu, se zase říká slzy svatého Vavřince. A ten je patronem kuchařů,“ naznačuje Jiří Dušek další inspiraci pořadu AstroGastro.

Kuchařského dozoru nad astrofyzikem se ujal Jan Rimpler ze školy vaření Kuliner. Honza vystudoval kuchařinu na střední škole v Pelhřimově a své znalosti nabíral při zahraniční praxi na čtyř a pěti hvězdičkových říčních lodích v Německu, Holandsku a Rakousku. Po návratu pracoval mimo jiné jako šéfkuchař českobudějovického Grand Hotelu Zvon nebo restaurace Noem Arch Brno. V roce 2008 a 2017 se stal protagonistou Dnů české kuchyně v Limě v Peru. Už řadu roků se s ním můžete setkat třeba v Dobrém ránu vysílaném z brněnského studia České televize.

Návrat ke gastronomii inspirované přírodními zákony a využívání sezónních potravin je v současnosti velké téma. Proto jsem moc rád, že můžeme recepty ozvláštnit i velmi zajímavým povídáním, které dává do souvislosti staleté tradice a moderní poznatky. Podobně chceme přistupovat i k představovaným receptům,“ doplnil průvodce pořadu Jan Rimpler z kuchařského studia Kuliner.

Na přípravě témat spolupracuje také moderátorka pořadu Apetýt na Českém rozhlasu Brno a autorka knihy receptů Babské rady Jarka Vykoupilová. Videa vznikají ve studiu Filmondo.

Videorecept bude mít premiéru na kanálech Hvězdárny (facebook a youtube) vždy jednou měsíčně v termínu, kdy se na obloze bude dát pozorovat daný astronomický úkaz.




O autorovi

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »