Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Mendel, Brno a vesmír

Mendel, Brno a vesmír

Brněnská hvězdárna vydává druhý díl časopisu Mendel. Slavnému vědci tak věnuje dárek k jeho 200. narozeninám.

Jaké tajemství vydala hrobka, kde jsou pohřbeni augustiniánští mniši, včetně Gregora Johanna Mendela? Co spojuje geneticky jihomoravského hejtmana s americkými prezidenty? Proč vědci z celého světa měli ve svých truhlících zasazený hrášek z Brna? Jaké emoce prožívají nositelé Nobelovy ceny při vyslovení jména Mendel? Jak bude vypadat expozice na světové výstavě v Dubaji věnovaná slavnému otci genetiky? A jak chutná husa upečená na hruškách, které měl opat tolik rád?   

Nejen na tyto otázky odpovídá další díl magazínu Mendel, který v těchto dnech vydává Hvězdárna a planetárium Brno jako svůj další dárek k 200. narozeninám vědce, jehož pokusy ve skleníku na Starém Brně změnily svět.

„Brno má důvod nechat se Gregorem Johanem Mendelem inspirovat, fascinovat a poučit zároveň. Brno je totiž ve spojení se jménem Mendel ve světě silnější, než si z omezeného pohledu našeho města umíme vůbec představit. Je na čase to pochopit. Doufáme, že k tomu přispěje i další díl časopisu Mendel. V létě se pak můžete těšit na třetí, který se bude přímo vázat k datu opatova narození,“ uvedl ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek.

Součástí magazínu je pokračování životopisného komiksu od výtvarníků Venduly Chalánkové a Jána Obyšovského. Celý příběh od narození až do jeho smrti bude k vidění nejen v prvním a druhém díle časopisu, ale také na venkovní výstavě před Českým rozhlasem Brno (od 4. do 14. března). Oba autoři se také podíleli na animovaném filmu Mendel a tajemství hrachu, který bude mít premiéru na světové výstavě Expo začátkem března. Brněnským divákům bude představený 12. března 2022 na svátek svatého Řehoře v rámci speciálního vysílání Českého rozhlasu Brno od 10.00 do 12.00, resp. od 14.00 do 15.00 hodin.

Časopis plný zajímavostí, rozhovorů, příběhů dvě stě let starých i dnešních bude k dostání zdarma ve stojanech časopisu KAM, na univerzitách, úřadech a samozřejmě také na Hvězdárně a planetáriu Brno. Magazín vychází v nákladu 10 tisíc kusů.

Tvorba a výroba magazínu je financovaná z prostředků Jihomoravského kraje jako součást projektu Jihomoravský kraj fandí vědě. První i druhý díl časopisu najdete také na odkaze https://www.hvezdarna.cz/mendel

Husa podle Mendela

Husa 2,5–3 kg, 5 malých cibulí, 1–2 dl dobrého bílého vína, 2 lžíce hladké mouky, 2dl smetany, 1 lžíce mletého zázvoru, 5 kuliček nového koření, 5 kuliček pepře, sušené hrušky, sůl.

Omytou, očištěnou a osušenou husu zevnitř i na povrchu osolíme, okořeníme zázvorem a nahrubo pomletým pepřem. Položíme na pekáč hřbetem vzhůru, přidáme cibule rozkrájené na polovinu a nové koření. Husu obložíme v jedné vrstvě po pekáči sušenými hruškami. Podlijeme horkou vodou, zakryjeme a dáme péct při teplotě 200 °C (doba pečení je 100–130 minut). Při pečení občas podléváme teplou vodou a maso poléváme vypečenou šťávou.

Ve druhé polovině pečení obrátíme husu břichem nahoru a pečeme, až je ze všech stran měkká a zlatá. Přilijeme víno. K úplnému konci pečení nepoléváme šťávou a nezakrýváme, aby kůže zůstala křupavá. Upečenou husu vytáhneme z pekáče. Šťávu přecedíme přes síto a hrušky s cibulemi můžeme propasírovat – podle toho, jak hustá šťáva nám chutná. Šťávu zaprášíme moukou, přilijeme smetanu, rozmícháme a krátce povaříme. Pečenou husu naporcujeme. Při podávání poléváme porce horkou šťávou. Taková husa je dobrá nejen s bramborovým a houskovým knedlíkem, ale i s vařeným bramborem.




O autorovi

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »