Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Mendel, Brno a vesmír

Mendel, Brno a vesmír

Brněnská hvězdárna vydává druhý díl časopisu Mendel. Slavnému vědci tak věnuje dárek k jeho 200. narozeninám.

Jaké tajemství vydala hrobka, kde jsou pohřbeni augustiniánští mniši, včetně Gregora Johanna Mendela? Co spojuje geneticky jihomoravského hejtmana s americkými prezidenty? Proč vědci z celého světa měli ve svých truhlících zasazený hrášek z Brna? Jaké emoce prožívají nositelé Nobelovy ceny při vyslovení jména Mendel? Jak bude vypadat expozice na světové výstavě v Dubaji věnovaná slavnému otci genetiky? A jak chutná husa upečená na hruškách, které měl opat tolik rád?   

Nejen na tyto otázky odpovídá další díl magazínu Mendel, který v těchto dnech vydává Hvězdárna a planetárium Brno jako svůj další dárek k 200. narozeninám vědce, jehož pokusy ve skleníku na Starém Brně změnily svět.

„Brno má důvod nechat se Gregorem Johanem Mendelem inspirovat, fascinovat a poučit zároveň. Brno je totiž ve spojení se jménem Mendel ve světě silnější, než si z omezeného pohledu našeho města umíme vůbec představit. Je na čase to pochopit. Doufáme, že k tomu přispěje i další díl časopisu Mendel. V létě se pak můžete těšit na třetí, který se bude přímo vázat k datu opatova narození,“ uvedl ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek.

Součástí magazínu je pokračování životopisného komiksu od výtvarníků Venduly Chalánkové a Jána Obyšovského. Celý příběh od narození až do jeho smrti bude k vidění nejen v prvním a druhém díle časopisu, ale také na venkovní výstavě před Českým rozhlasem Brno (od 4. do 14. března). Oba autoři se také podíleli na animovaném filmu Mendel a tajemství hrachu, který bude mít premiéru na světové výstavě Expo začátkem března. Brněnským divákům bude představený 12. března 2022 na svátek svatého Řehoře v rámci speciálního vysílání Českého rozhlasu Brno od 10.00 do 12.00, resp. od 14.00 do 15.00 hodin.

Časopis plný zajímavostí, rozhovorů, příběhů dvě stě let starých i dnešních bude k dostání zdarma ve stojanech časopisu KAM, na univerzitách, úřadech a samozřejmě také na Hvězdárně a planetáriu Brno. Magazín vychází v nákladu 10 tisíc kusů.

Tvorba a výroba magazínu je financovaná z prostředků Jihomoravského kraje jako součást projektu Jihomoravský kraj fandí vědě. První i druhý díl časopisu najdete také na odkaze https://www.hvezdarna.cz/mendel

Husa podle Mendela

Husa 2,5–3 kg, 5 malých cibulí, 1–2 dl dobrého bílého vína, 2 lžíce hladké mouky, 2dl smetany, 1 lžíce mletého zázvoru, 5 kuliček nového koření, 5 kuliček pepře, sušené hrušky, sůl.

Omytou, očištěnou a osušenou husu zevnitř i na povrchu osolíme, okořeníme zázvorem a nahrubo pomletým pepřem. Položíme na pekáč hřbetem vzhůru, přidáme cibule rozkrájené na polovinu a nové koření. Husu obložíme v jedné vrstvě po pekáči sušenými hruškami. Podlijeme horkou vodou, zakryjeme a dáme péct při teplotě 200 °C (doba pečení je 100–130 minut). Při pečení občas podléváme teplou vodou a maso poléváme vypečenou šťávou.

Ve druhé polovině pečení obrátíme husu břichem nahoru a pečeme, až je ze všech stran měkká a zlatá. Přilijeme víno. K úplnému konci pečení nepoléváme šťávou a nezakrýváme, aby kůže zůstala křupavá. Upečenou husu vytáhneme z pekáče. Šťávu přecedíme přes síto a hrušky s cibulemi můžeme propasírovat – podle toho, jak hustá šťáva nám chutná. Šťávu zaprášíme moukou, přilijeme smetanu, rozmícháme a krátce povaříme. Pečenou husu naporcujeme. Při podávání poléváme porce horkou šťávou. Taková husa je dobrá nejen s bramborovým a houskovým knedlíkem, ale i s vařeným bramborem.




O autorovi

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


28. vesmírný týden 2026

28. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

10P/Tempel 2

10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »