Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Mendel, Brno a vesmír

Mendel, Brno a vesmír

Brněnská hvězdárna vydává druhý díl časopisu Mendel. Slavnému vědci tak věnuje dárek k jeho 200. narozeninám.

Jaké tajemství vydala hrobka, kde jsou pohřbeni augustiniánští mniši, včetně Gregora Johanna Mendela? Co spojuje geneticky jihomoravského hejtmana s americkými prezidenty? Proč vědci z celého světa měli ve svých truhlících zasazený hrášek z Brna? Jaké emoce prožívají nositelé Nobelovy ceny při vyslovení jména Mendel? Jak bude vypadat expozice na světové výstavě v Dubaji věnovaná slavnému otci genetiky? A jak chutná husa upečená na hruškách, které měl opat tolik rád?   

Nejen na tyto otázky odpovídá další díl magazínu Mendel, který v těchto dnech vydává Hvězdárna a planetárium Brno jako svůj další dárek k 200. narozeninám vědce, jehož pokusy ve skleníku na Starém Brně změnily svět.

„Brno má důvod nechat se Gregorem Johanem Mendelem inspirovat, fascinovat a poučit zároveň. Brno je totiž ve spojení se jménem Mendel ve světě silnější, než si z omezeného pohledu našeho města umíme vůbec představit. Je na čase to pochopit. Doufáme, že k tomu přispěje i další díl časopisu Mendel. V létě se pak můžete těšit na třetí, který se bude přímo vázat k datu opatova narození,“ uvedl ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek.

Součástí magazínu je pokračování životopisného komiksu od výtvarníků Venduly Chalánkové a Jána Obyšovského. Celý příběh od narození až do jeho smrti bude k vidění nejen v prvním a druhém díle časopisu, ale také na venkovní výstavě před Českým rozhlasem Brno (od 4. do 14. března). Oba autoři se také podíleli na animovaném filmu Mendel a tajemství hrachu, který bude mít premiéru na světové výstavě Expo začátkem března. Brněnským divákům bude představený 12. března 2022 na svátek svatého Řehoře v rámci speciálního vysílání Českého rozhlasu Brno od 10.00 do 12.00, resp. od 14.00 do 15.00 hodin.

Časopis plný zajímavostí, rozhovorů, příběhů dvě stě let starých i dnešních bude k dostání zdarma ve stojanech časopisu KAM, na univerzitách, úřadech a samozřejmě také na Hvězdárně a planetáriu Brno. Magazín vychází v nákladu 10 tisíc kusů.

Tvorba a výroba magazínu je financovaná z prostředků Jihomoravského kraje jako součást projektu Jihomoravský kraj fandí vědě. První i druhý díl časopisu najdete také na odkaze https://www.hvezdarna.cz/mendel

Husa podle Mendela

Husa 2,5–3 kg, 5 malých cibulí, 1–2 dl dobrého bílého vína, 2 lžíce hladké mouky, 2dl smetany, 1 lžíce mletého zázvoru, 5 kuliček nového koření, 5 kuliček pepře, sušené hrušky, sůl.

Omytou, očištěnou a osušenou husu zevnitř i na povrchu osolíme, okořeníme zázvorem a nahrubo pomletým pepřem. Položíme na pekáč hřbetem vzhůru, přidáme cibule rozkrájené na polovinu a nové koření. Husu obložíme v jedné vrstvě po pekáči sušenými hruškami. Podlijeme horkou vodou, zakryjeme a dáme péct při teplotě 200 °C (doba pečení je 100–130 minut). Při pečení občas podléváme teplou vodou a maso poléváme vypečenou šťávou.

Ve druhé polovině pečení obrátíme husu břichem nahoru a pečeme, až je ze všech stran měkká a zlatá. Přilijeme víno. K úplnému konci pečení nepoléváme šťávou a nezakrýváme, aby kůže zůstala křupavá. Upečenou husu vytáhneme z pekáče. Šťávu přecedíme přes síto a hrušky s cibulemi můžeme propasírovat – podle toho, jak hustá šťáva nám chutná. Šťávu zaprášíme moukou, přilijeme smetanu, rozmícháme a krátce povaříme. Pečenou husu naporcujeme. Při podávání poléváme porce horkou šťávou. Taková husa je dobrá nejen s bramborovým a houskovým knedlíkem, ale i s vařeným bramborem.




O autorovi

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »