Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  O jarňákách z Kraví hory až na okraj viditelného vesmíru!

O jarňákách z Kraví hory až na okraj viditelného vesmíru!

Kam přesně? Na brněnskou hvězdárnu! Ve které dny? O březnových prázdninách! Proč? Protože brněnská hvězdárna opět nabízí chytrou zábavu pro všechny kosmoplavce. 

„Jako každý rok připravujeme na jarní prázdniny mimořádné projekce – a další aktivity – jak pro ty nejmenší, tak i ty nejstarší, pro laiky i poučené,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „Obzvlášť doporučuji velmi úspěšné představení Pejsek a kočička letí ke hvězdám, které kombinuje živé loutkoherce s předem připravenými animacemi na naší obří projekční ploše. Uniknout by nemělo ani speciální vysílání s Českým rozhlasem Brno na téma MENDEL.“

O jarních prázdninách můžete do digitária přijít na některé z úžasných představení: Se zvířátky o vesmíru a Pejsek a kočička letí ke hvězdám jsou vhodné pro nejmenší kosmoplavce. Pořad Kouzelný glóbus 3D je zase ideální pro starší sourozence a jejich rodiče. Hvězdný cirkus 3D napoví, odkud se vzal náš svět, naopak Vesmírné oázy 3D pro teenagery a dospělé se vydávají po stopách životodárné tekutiny napříč Sluneční soustavou. Do každého z těchto pořadů vložili pracovníci Hvězdárny a planetária Brno maximum: umu i dostupných prostředků.

„Skvělý nápad, vynikající provedení! Herečky Eva Lesáková a Helena Pešková Dvořáková ovládají hru s loutkami, báječně mluví i zpívají. Umějí udržet pozornost diváků. Jejich smysl pro rytmus představení a synchronizace s předtočenými záběry jsou obdivuhodné. Výtečná je scénografie Jaroslava Milfajta a animace Petra Houška. Scénář, režie a hudba pejska a kočičky letících ke hvězdám jsou mistrovským dílem slovutného brněnského tvůrce z Ořechova Vlastimila Pešky,“ uvedl Jaroslav Tuček v Divadelních novinách.

Gregor Johann Mendel byl nejen pěstitel hrášku a zakladatel genetiky, ale také vynikající přírodovědec, který se věnoval mimo jiné i astronomii. Jakému oboru? Na co při svých výzkumech narazil? Víte, že se Mendel dokonce dostal do vesmíru? O tom všem si budeme povídat s výjimečnými hosty v sobotu 12. března. Nejdříve mezi 10. a 12. hodinou na vlnách Českého rozhlasu Brno, odpoledne od 14 hodin pak také v brněnském digitáriu a v prostředí sociálních sítí. Takže přijďte osobně, nalaďte si rádio nebo klikněte na youtube.hvezdarna.cz

Součástí Mendelovských oslav je výstava komiksu od výtvarníků Venduly Chalánkové a Jána Obyšovského, který zachycuje příběh významného vědce od narození až do jeho smrti. Výstavu najdete před Českým rozhlasem Brno od 4. do 14. března. Oba autoři se také podíleli na animovaném filmu Mendel a tajemství hrachu, který bude mít premiéru na světové výstavě EXPO začátkem března v anglickém jazyce a právě 12. března v českém jazyce.

136170.jpg

Kromě toho si Hvězdárnu a planetárium Brno naladíte i v prostředí internetu: Jsou tady nedělní Sedmikrásky on-line, pokus o spojení astronomie a gastronomie ASTROgastro, seriál Svedu vědu a samozřejmě záznamy odborných přednášek. Stačí kliknout na youtube.hvezdarna.cz nebo facebook.hvezdarna.cz

Úplně nejlepší ale bude, když skočíte na čtyřku a necháte se vyvézt na Kraví horu. Ať už je krásně slunečno, zasmušile pošmourno, ladovsky bílo nebo městsky blátivo, na Hvězdárně a planetáriu Brno se vždy snoubí zázraky vědy a techniky, jejichž prostřednictvím se setkáte s vesmírem. 




O autorovi

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »