Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  O jarňákách z Kraví hory až na okraj viditelného vesmíru!

O jarňákách z Kraví hory až na okraj viditelného vesmíru!

Kam přesně? Na brněnskou hvězdárnu! Ve které dny? O březnových prázdninách! Proč? Protože brněnská hvězdárna opět nabízí chytrou zábavu pro všechny kosmoplavce. 

„Jako každý rok připravujeme na jarní prázdniny mimořádné projekce – a další aktivity – jak pro ty nejmenší, tak i ty nejstarší, pro laiky i poučené,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „Obzvlášť doporučuji velmi úspěšné představení Pejsek a kočička letí ke hvězdám, které kombinuje živé loutkoherce s předem připravenými animacemi na naší obří projekční ploše. Uniknout by nemělo ani speciální vysílání s Českým rozhlasem Brno na téma MENDEL.“

O jarních prázdninách můžete do digitária přijít na některé z úžasných představení: Se zvířátky o vesmíru a Pejsek a kočička letí ke hvězdám jsou vhodné pro nejmenší kosmoplavce. Pořad Kouzelný glóbus 3D je zase ideální pro starší sourozence a jejich rodiče. Hvězdný cirkus 3D napoví, odkud se vzal náš svět, naopak Vesmírné oázy 3D pro teenagery a dospělé se vydávají po stopách životodárné tekutiny napříč Sluneční soustavou. Do každého z těchto pořadů vložili pracovníci Hvězdárny a planetária Brno maximum: umu i dostupných prostředků.

„Skvělý nápad, vynikající provedení! Herečky Eva Lesáková a Helena Pešková Dvořáková ovládají hru s loutkami, báječně mluví i zpívají. Umějí udržet pozornost diváků. Jejich smysl pro rytmus představení a synchronizace s předtočenými záběry jsou obdivuhodné. Výtečná je scénografie Jaroslava Milfajta a animace Petra Houška. Scénář, režie a hudba pejska a kočičky letících ke hvězdám jsou mistrovským dílem slovutného brněnského tvůrce z Ořechova Vlastimila Pešky,“ uvedl Jaroslav Tuček v Divadelních novinách.

Gregor Johann Mendel byl nejen pěstitel hrášku a zakladatel genetiky, ale také vynikající přírodovědec, který se věnoval mimo jiné i astronomii. Jakému oboru? Na co při svých výzkumech narazil? Víte, že se Mendel dokonce dostal do vesmíru? O tom všem si budeme povídat s výjimečnými hosty v sobotu 12. března. Nejdříve mezi 10. a 12. hodinou na vlnách Českého rozhlasu Brno, odpoledne od 14 hodin pak také v brněnském digitáriu a v prostředí sociálních sítí. Takže přijďte osobně, nalaďte si rádio nebo klikněte na youtube.hvezdarna.cz

Součástí Mendelovských oslav je výstava komiksu od výtvarníků Venduly Chalánkové a Jána Obyšovského, který zachycuje příběh významného vědce od narození až do jeho smrti. Výstavu najdete před Českým rozhlasem Brno od 4. do 14. března. Oba autoři se také podíleli na animovaném filmu Mendel a tajemství hrachu, který bude mít premiéru na světové výstavě EXPO začátkem března v anglickém jazyce a právě 12. března v českém jazyce.

136170.jpg

Kromě toho si Hvězdárnu a planetárium Brno naladíte i v prostředí internetu: Jsou tady nedělní Sedmikrásky on-line, pokus o spojení astronomie a gastronomie ASTROgastro, seriál Svedu vědu a samozřejmě záznamy odborných přednášek. Stačí kliknout na youtube.hvezdarna.cz nebo facebook.hvezdarna.cz

Úplně nejlepší ale bude, když skočíte na čtyřku a necháte se vyvézt na Kraví horu. Ať už je krásně slunečno, zasmušile pošmourno, ladovsky bílo nebo městsky blátivo, na Hvězdárně a planetáriu Brno se vždy snoubí zázraky vědy a techniky, jejichž prostřednictvím se setkáte s vesmírem. 




O autorovi

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »