Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  O jarňákách z Kraví hory až na okraj viditelného vesmíru!

O jarňákách z Kraví hory až na okraj viditelného vesmíru!

Kam přesně? Na brněnskou hvězdárnu! Ve které dny? O březnových prázdninách! Proč? Protože brněnská hvězdárna opět nabízí chytrou zábavu pro všechny kosmoplavce. 

„Jako každý rok připravujeme na jarní prázdniny mimořádné projekce – a další aktivity – jak pro ty nejmenší, tak i ty nejstarší, pro laiky i poučené,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „Obzvlášť doporučuji velmi úspěšné představení Pejsek a kočička letí ke hvězdám, které kombinuje živé loutkoherce s předem připravenými animacemi na naší obří projekční ploše. Uniknout by nemělo ani speciální vysílání s Českým rozhlasem Brno na téma MENDEL.“

O jarních prázdninách můžete do digitária přijít na některé z úžasných představení: Se zvířátky o vesmíru a Pejsek a kočička letí ke hvězdám jsou vhodné pro nejmenší kosmoplavce. Pořad Kouzelný glóbus 3D je zase ideální pro starší sourozence a jejich rodiče. Hvězdný cirkus 3D napoví, odkud se vzal náš svět, naopak Vesmírné oázy 3D pro teenagery a dospělé se vydávají po stopách životodárné tekutiny napříč Sluneční soustavou. Do každého z těchto pořadů vložili pracovníci Hvězdárny a planetária Brno maximum: umu i dostupných prostředků.

„Skvělý nápad, vynikající provedení! Herečky Eva Lesáková a Helena Pešková Dvořáková ovládají hru s loutkami, báječně mluví i zpívají. Umějí udržet pozornost diváků. Jejich smysl pro rytmus představení a synchronizace s předtočenými záběry jsou obdivuhodné. Výtečná je scénografie Jaroslava Milfajta a animace Petra Houška. Scénář, režie a hudba pejska a kočičky letících ke hvězdám jsou mistrovským dílem slovutného brněnského tvůrce z Ořechova Vlastimila Pešky,“ uvedl Jaroslav Tuček v Divadelních novinách.

Gregor Johann Mendel byl nejen pěstitel hrášku a zakladatel genetiky, ale také vynikající přírodovědec, který se věnoval mimo jiné i astronomii. Jakému oboru? Na co při svých výzkumech narazil? Víte, že se Mendel dokonce dostal do vesmíru? O tom všem si budeme povídat s výjimečnými hosty v sobotu 12. března. Nejdříve mezi 10. a 12. hodinou na vlnách Českého rozhlasu Brno, odpoledne od 14 hodin pak také v brněnském digitáriu a v prostředí sociálních sítí. Takže přijďte osobně, nalaďte si rádio nebo klikněte na youtube.hvezdarna.cz

Součástí Mendelovských oslav je výstava komiksu od výtvarníků Venduly Chalánkové a Jána Obyšovského, který zachycuje příběh významného vědce od narození až do jeho smrti. Výstavu najdete před Českým rozhlasem Brno od 4. do 14. března. Oba autoři se také podíleli na animovaném filmu Mendel a tajemství hrachu, který bude mít premiéru na světové výstavě EXPO začátkem března v anglickém jazyce a právě 12. března v českém jazyce.

136170.jpg

Kromě toho si Hvězdárnu a planetárium Brno naladíte i v prostředí internetu: Jsou tady nedělní Sedmikrásky on-line, pokus o spojení astronomie a gastronomie ASTROgastro, seriál Svedu vědu a samozřejmě záznamy odborných přednášek. Stačí kliknout na youtube.hvezdarna.cz nebo facebook.hvezdarna.cz

Úplně nejlepší ale bude, když skočíte na čtyřku a necháte se vyvézt na Kraví horu. Ať už je krásně slunečno, zasmušile pošmourno, ladovsky bílo nebo městsky blátivo, na Hvězdárně a planetáriu Brno se vždy snoubí zázraky vědy a techniky, jejichž prostřednictvím se setkáte s vesmírem. 




O autorovi

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »