Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Lovy skvostů (nejen) noční oblohy na Hvězdárně a planetáriu Brno

Lovy skvostů (nejen) noční oblohy na Hvězdárně a planetáriu Brno

Mléčná dráha na ostrově La Palma. Autor: Petr Horálek.
Mléčná dráha na ostrově La Palma.
Autor: Petr Horálek.
Únorový cyklus přednášek na Hvězdárně a planetáriu Brno nás zavede do mnoha neobvyklých světů moderní vědy. Podíváme se do kvantového světa, zabrousíme do původu a vzniku našeho života, vyzkoušíme si nejmodernější laserové technologie a dokonce si vycestujeme do vzdálených koutů světa, odkud lze spatřit nejkrásnější skvosty nočního nebe.

Únorový cyklus přednášek roku 2014 probíhá každý čtvrtek od 18 hodin. Přednášky se konají v přednáškovém sále. Rezervaci nebo předprodej vtupenek lze uskutečnit na této adrese. V únoru se můžete těšit na tyto přednášky:

6. února 2014

doc. RNDr. Aleš Lacina, CSc.
Přírodovědecká fakulta MU, Ústav fyzikální elektroniky

Kvantový svět – vlastnosti přírody, které změnily náš způsob myšlení
Závěr 19. století byl ve fyzice obdobím téměř idylickým. Její vysoká úspěšnost při popisu okolního světa vedla k přesvědčení, že jde v podstatě již o uzavřenou vědu, k jejímuž úplnému završení stačí dořešit jen pár dílčích problémů. Avšak právě ony se staly příčinou toho, že se tehdejší dobře fungující fyzikální obraz světa zcela rozsypal. V přednášce si připomeneme selhání klasické fyziky na přelomu 19. a 20. století, popíšeme si strastiplné hledání adekvátních východisek z její krize a ukážeme si, jak byl zkonstruován nový – kvantový – fyzikální popis světa vedoucí ke všem moderním aplikacím.


13. února 2014

prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc.
Ústav molekulární genetiky AV ČR, Oddělení genomiky a bioinformatiky

O původu a vzniku života na Zemi
Existují dva zásadně odlišné názory na původ života na Zemi. Jeden je založen na víře, že život byl stvořen nějakou vyšší mocí. Na tomto názoru je založena většina náboženství. Podle druhého názoru mohl život vzniknout samovolně v souladu s přírodními zákony. Výsledky získané metodami molekulární genetiky a studium dědičné informace ukazují, jak vypadaly první struktury s vlastnostmi živých objektů, jak mohly vzniknout a jak se mohly vyvinout do současných složitých organizmů.


20. února 2014

Bc. Petr Horálek
Hvězdárna v Úpici, Česká astronomická společnost

Na lovu skvostů temné oblohy
Hvězdná obloha nabízí i při letmém pohledu tolik skvostů. Není to jen Mléčná dráha, kterou si mnozí dnes již ani neumí představit, nebo objekty vzdáleného nebe. Jsou to i jevy, s nimiž se na příměstské obloze můžeme prakticky rozloučit. S čím dál více narůstajícím světelným znečištěním je ohroženo jejich pozorování a výzkum. A neposledně, tedy možná hlavně - opravdu tmavá obloha nabízí ten snový obraz, který mnozí považují jen za smyšlenou romantickou představu. A proč cestovat na Kanárské ostrovy, do Chile nebo do Tichomoří?


27. února 2014

Mgr. et Bc. Michael Vích a Ing. Martin Fibrich, Ph.D.
Fyzikální ústav AV ČR - projekt ELI Beamlines (výstavba nejintenzivnějšího laseru světa v Dolních Břežanech)

ELI Beamlines - laserové centrum o výkonu tisíců Temelínů
Hlavním cílem ELI je vybudování nejmodernějšího laserového zařízení na světě, které bude dodávat ultrakrátké laserové pulsy trvající jen několik femtosekund (10-15 fs) a produkovat maximální výkon až 10 PW. ELI přinese nové poznatky potenciálně využitelné v lékařském zobrazování a diagnostice, konstrukci nástrojů pro vývoj a testování nových materiálů, rentgenové optice atd. ELI je už v současné době atraktivní platformou pro výchovu nové generace vědců a inženýrů.


Přišli jste o přednášku? Najděte si nás na Youtube...

Všem zájemcům, kteří se nějaké přednášky nemohou zůčastnit, doporučujeme náš Youtube kanál brnoobservatory, na kterém najdete jak záznamy z uskutečněných přednášek a některých audiovizuálních představení, tak i krátké pořady pro veřejnost. Archiv a záznamy přednášek najdete rovněž na stránkách hvězdárny, kde si můžete videa či audiozáznamy z přednášek stáhnout.




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »