Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Lovy skvostů (nejen) noční oblohy na Hvězdárně a planetáriu Brno

Lovy skvostů (nejen) noční oblohy na Hvězdárně a planetáriu Brno

Mléčná dráha na ostrově La Palma. Autor: Petr Horálek.
Mléčná dráha na ostrově La Palma.
Autor: Petr Horálek.
Únorový cyklus přednášek na Hvězdárně a planetáriu Brno nás zavede do mnoha neobvyklých světů moderní vědy. Podíváme se do kvantového světa, zabrousíme do původu a vzniku našeho života, vyzkoušíme si nejmodernější laserové technologie a dokonce si vycestujeme do vzdálených koutů světa, odkud lze spatřit nejkrásnější skvosty nočního nebe.

Únorový cyklus přednášek roku 2014 probíhá každý čtvrtek od 18 hodin. Přednášky se konají v přednáškovém sále. Rezervaci nebo předprodej vtupenek lze uskutečnit na této adrese. V únoru se můžete těšit na tyto přednášky:

6. února 2014

doc. RNDr. Aleš Lacina, CSc.
Přírodovědecká fakulta MU, Ústav fyzikální elektroniky

Kvantový svět – vlastnosti přírody, které změnily náš způsob myšlení
Závěr 19. století byl ve fyzice obdobím téměř idylickým. Její vysoká úspěšnost při popisu okolního světa vedla k přesvědčení, že jde v podstatě již o uzavřenou vědu, k jejímuž úplnému završení stačí dořešit jen pár dílčích problémů. Avšak právě ony se staly příčinou toho, že se tehdejší dobře fungující fyzikální obraz světa zcela rozsypal. V přednášce si připomeneme selhání klasické fyziky na přelomu 19. a 20. století, popíšeme si strastiplné hledání adekvátních východisek z její krize a ukážeme si, jak byl zkonstruován nový – kvantový – fyzikální popis světa vedoucí ke všem moderním aplikacím.


13. února 2014

prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc.
Ústav molekulární genetiky AV ČR, Oddělení genomiky a bioinformatiky

O původu a vzniku života na Zemi
Existují dva zásadně odlišné názory na původ života na Zemi. Jeden je založen na víře, že život byl stvořen nějakou vyšší mocí. Na tomto názoru je založena většina náboženství. Podle druhého názoru mohl život vzniknout samovolně v souladu s přírodními zákony. Výsledky získané metodami molekulární genetiky a studium dědičné informace ukazují, jak vypadaly první struktury s vlastnostmi živých objektů, jak mohly vzniknout a jak se mohly vyvinout do současných složitých organizmů.


20. února 2014

Bc. Petr Horálek
Hvězdárna v Úpici, Česká astronomická společnost

Na lovu skvostů temné oblohy
Hvězdná obloha nabízí i při letmém pohledu tolik skvostů. Není to jen Mléčná dráha, kterou si mnozí dnes již ani neumí představit, nebo objekty vzdáleného nebe. Jsou to i jevy, s nimiž se na příměstské obloze můžeme prakticky rozloučit. S čím dál více narůstajícím světelným znečištěním je ohroženo jejich pozorování a výzkum. A neposledně, tedy možná hlavně - opravdu tmavá obloha nabízí ten snový obraz, který mnozí považují jen za smyšlenou romantickou představu. A proč cestovat na Kanárské ostrovy, do Chile nebo do Tichomoří?


27. února 2014

Mgr. et Bc. Michael Vích a Ing. Martin Fibrich, Ph.D.
Fyzikální ústav AV ČR - projekt ELI Beamlines (výstavba nejintenzivnějšího laseru světa v Dolních Břežanech)

ELI Beamlines - laserové centrum o výkonu tisíců Temelínů
Hlavním cílem ELI je vybudování nejmodernějšího laserového zařízení na světě, které bude dodávat ultrakrátké laserové pulsy trvající jen několik femtosekund (10-15 fs) a produkovat maximální výkon až 10 PW. ELI přinese nové poznatky potenciálně využitelné v lékařském zobrazování a diagnostice, konstrukci nástrojů pro vývoj a testování nových materiálů, rentgenové optice atd. ELI je už v současné době atraktivní platformou pro výchovu nové generace vědců a inženýrů.


Přišli jste o přednášku? Najděte si nás na Youtube...

Všem zájemcům, kteří se nějaké přednášky nemohou zůčastnit, doporučujeme náš Youtube kanál brnoobservatory, na kterém najdete jak záznamy z uskutečněných přednášek a některých audiovizuálních představení, tak i krátké pořady pro veřejnost. Archiv a záznamy přednášek najdete rovněž na stránkách hvězdárny, kde si můžete videa či audiozáznamy z přednášek stáhnout.




O autorovi



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »