Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Zdeněk Pokorný 75

Zdeněk Pokorný 75

Dnes by Zdeněk Pokorný, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, slavil 75. narozeniny. Jiří Dušek, současný ředitel Hvězdárny a planetária Brno, si dovolil napsat zamyšlení o této výjimečné osobnosti.

Nevím, kolik z vás se s ním potkalo nebo ho alespoň znalo. Bohužel, už patnáct let není mezi námi.

Zdeněk byl bytostně spjat s Hvězdárnou a planetáriem Brno. Právě zde začala jeho astronomická dráha – existuje o tom přiložený důkaz z filmového týdeníku z počátku šedesátých let minulého století, kde je hned několikrát zachycen. Poté si sice na chvíli odskočil na hvězdárnu v Prostějově, ale pro „politickou nespolehlivost“ získal od roku 1972 útočiště opět na Kraví hoře. A tu nakonec změnil k nepoznání.

V roce 1972 mi byl jeden rok, ale stačilo patnáct let, aby se naše cesty propojily.

Vzpomínám si na jeho úhledné písmo, pečlivost hraničící s pedantstvím, profesionální značky při vyznačování korektur jeho rukopisů, ručně psané, lístkové kartotéky. A také jeho tesilový oblek, kravatu, poobědový spánek a přehozené, řídnoucí vlasy.

Vzpomínám si, že to byl právě on, kdo mne přivedl k pozorování Jupiteru a Marsu. V dobách, kdy jedinou zbraní planetárního astronoma byla ostrá tužka a kvalitní dalekohled, spolu s dalšími jsme pátrali po prachových bouřích a sledovali, jak se mění poloha Velké červené skvrny.

Vzpomínám si, jak vydal úžasnou knížku Příběh nesmrtelných poutníků, vyzdobenou fantastickými záběry zpracovanými tehdy neznámým Miloslavem Druckmüllerem (a bohužel zmršenými špatným tiskem). Četla se jak detektivka. A kdyby vyšla v angličtině, byl by to bezesporu vědecký bestseller.

Nebo Sto astronomických omylů uvedených na pravou míru (spoluautoři Zdeněk Horský, Zdeněk Mikulášek) s kresbami od Vladimíra Jiránka a také Záludné otázky z astronomie (spoluautor Zdeněk Mikulášek), později přetavené v několikadílnou sérii.

Vzpomínám si, jak jsme fascinovaně (a tak trochu s úšklebkem o vzdušných zámcích) hleděli na jeho plány multimediálního programování. Vzápětí se ale vše skutečně zhmotnilo do dvojice CD Astro 2001 (spoluautor Jiří Grygar) s futuristickým prostředím a nevídanými možnostmi pohybu uživatele/čtenáře mnoha směry. V tomto případě byl od bestselleru jen krůček. Celý tehdejší náklad cédéček připravených pro americký trh byl totiž uskladněn v září 2001 v jedné z budov Světového obchodního centra…

Vzpomínám si, jak chtěl Zdeněk vydávat vědecký deník, jež se stal vzorem pro internetové Instantní astronomické noviny. A byl to on, kdo provedl revoluci v dramaturgické tvorbě našeho planetária. Jeho komponované pořady, ve kterých se střídal moderátor s nahraným komentářem, to vše podpořené baterií diapozitivů, se staly vzorem pro jiné… a dnes je tento formát „znovuobjevován“ po celém světě. Zvukové nahrávky k těmto pořadům neztratily ani dnes na své atraktivitě, nejsou totiž jen komentářem k projekcím s astronomickou tématikou, ale spíše důmyslnými rozhlasovými hrami.

Své myšlenky přitom Zdeněk nenosil jen v hlavě, ale dal jim ucelený systém, dokonce v podobě několika odbornějších publikací. Však za ně dostal titul docent na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity.

Vzpomínám si na naše mnohahodinové úvahy o možné budoucnosti brněnské hvězdárny a planetária, které formovaly mé názory na její radikální proměnu. Vždyť ještě před jeho rychlým odchodem jsme se rozhodli pustit se do rekonstrukce budovy… I když, dneska by asi byl i on překvapen, kam to nakonec všechno dospělo.

Vzpomínám si… ale nechejme toho.

Říká se, že astronomové neodchází do nebe, ale na Měsíc. Takže pokud jste Zdeňka znali, prosím, vzpomeňte si na něj, až někdy našeho vesmírného souseda zahlédnete.

Zdeněk Pokorný (* 27. února 1947, † 5. prosince 2007)




O autorovi

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Světelná stopa ISS

Další informace »