Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Zdeněk Pokorný 75

Zdeněk Pokorný 75

Dnes by Zdeněk Pokorný, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, slavil 75. narozeniny. Jiří Dušek, současný ředitel Hvězdárny a planetária Brno, si dovolil napsat zamyšlení o této výjimečné osobnosti.

Nevím, kolik z vás se s ním potkalo nebo ho alespoň znalo. Bohužel, už patnáct let není mezi námi.

Zdeněk byl bytostně spjat s Hvězdárnou a planetáriem Brno. Právě zde začala jeho astronomická dráha – existuje o tom přiložený důkaz z filmového týdeníku z počátku šedesátých let minulého století, kde je hned několikrát zachycen. Poté si sice na chvíli odskočil na hvězdárnu v Prostějově, ale pro „politickou nespolehlivost“ získal od roku 1972 útočiště opět na Kraví hoře. A tu nakonec změnil k nepoznání.

V roce 1972 mi byl jeden rok, ale stačilo patnáct let, aby se naše cesty propojily.

Vzpomínám si na jeho úhledné písmo, pečlivost hraničící s pedantstvím, profesionální značky při vyznačování korektur jeho rukopisů, ručně psané, lístkové kartotéky. A také jeho tesilový oblek, kravatu, poobědový spánek a přehozené, řídnoucí vlasy.

Vzpomínám si, že to byl právě on, kdo mne přivedl k pozorování Jupiteru a Marsu. V dobách, kdy jedinou zbraní planetárního astronoma byla ostrá tužka a kvalitní dalekohled, spolu s dalšími jsme pátrali po prachových bouřích a sledovali, jak se mění poloha Velké červené skvrny.

Vzpomínám si, jak vydal úžasnou knížku Příběh nesmrtelných poutníků, vyzdobenou fantastickými záběry zpracovanými tehdy neznámým Miloslavem Druckmüllerem (a bohužel zmršenými špatným tiskem). Četla se jak detektivka. A kdyby vyšla v angličtině, byl by to bezesporu vědecký bestseller.

Nebo Sto astronomických omylů uvedených na pravou míru (spoluautoři Zdeněk Horský, Zdeněk Mikulášek) s kresbami od Vladimíra Jiránka a také Záludné otázky z astronomie (spoluautor Zdeněk Mikulášek), později přetavené v několikadílnou sérii.

Vzpomínám si, jak jsme fascinovaně (a tak trochu s úšklebkem o vzdušných zámcích) hleděli na jeho plány multimediálního programování. Vzápětí se ale vše skutečně zhmotnilo do dvojice CD Astro 2001 (spoluautor Jiří Grygar) s futuristickým prostředím a nevídanými možnostmi pohybu uživatele/čtenáře mnoha směry. V tomto případě byl od bestselleru jen krůček. Celý tehdejší náklad cédéček připravených pro americký trh byl totiž uskladněn v září 2001 v jedné z budov Světového obchodního centra…

Vzpomínám si, jak chtěl Zdeněk vydávat vědecký deník, jež se stal vzorem pro internetové Instantní astronomické noviny. A byl to on, kdo provedl revoluci v dramaturgické tvorbě našeho planetária. Jeho komponované pořady, ve kterých se střídal moderátor s nahraným komentářem, to vše podpořené baterií diapozitivů, se staly vzorem pro jiné… a dnes je tento formát „znovuobjevován“ po celém světě. Zvukové nahrávky k těmto pořadům neztratily ani dnes na své atraktivitě, nejsou totiž jen komentářem k projekcím s astronomickou tématikou, ale spíše důmyslnými rozhlasovými hrami.

Své myšlenky přitom Zdeněk nenosil jen v hlavě, ale dal jim ucelený systém, dokonce v podobě několika odbornějších publikací. Však za ně dostal titul docent na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity.

Vzpomínám si na naše mnohahodinové úvahy o možné budoucnosti brněnské hvězdárny a planetária, které formovaly mé názory na její radikální proměnu. Vždyť ještě před jeho rychlým odchodem jsme se rozhodli pustit se do rekonstrukce budovy… I když, dneska by asi byl i on překvapen, kam to nakonec všechno dospělo.

Vzpomínám si… ale nechejme toho.

Říká se, že astronomové neodchází do nebe, ale na Měsíc. Takže pokud jste Zdeňka znali, prosím, vzpomeňte si na něj, až někdy našeho vesmírného souseda zahlédnete.

Zdeněk Pokorný (* 27. února 1947, † 5. prosince 2007)




O autorovi

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »