Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Může astronomie pomoci s hledáním nalezišť ropy a plynu? Může a dělá to!

Může astronomie pomoci s hledáním nalezišť ropy a plynu? Může a dělá to!

Těžba ropy (ilustrační obrázek)
Autor: Zbynek Burival

Astronomie a astrofyzika je typickým příkladem tzv. základního výzkumu. Zkoumá vesmír, ale bezprostředně se její výzkum neaplikuje do oblastí běžného života (resp. mnohem později, kdy např. dnes létáme do vesmíru díky Keplerovým zákonům formulovaným před 400 roky). V Astronomickém ústavu AV ČR však pracuje skupina odborníků na dráhovou dynamiku umělých družic Země a gravitační pole Země, která tento mýtus bortí. Zcela mimo obor astronomie a astrofyziky nyní vyšla v recenzovaném a impaktovaném časopisu vědecká práce kolektivu vedeného profesorem Jaroslavem Klokočníkem z Astronomického ústavu AV ČR. Do kolektivu patří též jeden vědecký pracovník Geologického ústavu AV ČR a další je z Vysoké školy báňské v Ostravě.

Tisková zpráva Astronomického ústavu AV z 16. prosince 2021

V roce 2012 objevil první autor článku, profesor Jaroslav Klokočník, čistě náhodou – při průzkumu impaktních kráterů na Zemi – korelaci mezi existencí známých obřích ložisek uhlovodíků a jedním z gravitačních aspektů (deskriptorů), tj. veličin odvozených z modelu gravitačního pole (EM). EM je soubor čísel charakterizujících zemské gravitační pole, která se počítají z rozmanitých družicových a dalších měření (toho jsme se také zúčastnili). Tím gravitačním aspektem je tzv. úhel napětí (strike angle), velmi citlivý na podzemní variace hustoty. Běžná je jeho chaotická prostorová orientace. V místech nalezišť uhlovodíků, podzemní vody, paleojezer, hlubokých říčních údolí či geologických zlomů je ale „učesán“, v dané oblasti jednostranně orientován. To je vodítkem pro „detektivní práci“ zmíněného kolektivu. Bohužel to není vodítko jednoznačné (jako vždy tam, kde by byla k disposici jen gravitační informace). Další data geologická, geofyzikální, topografická a magnetická jsou proto vítána.

Příklad testovacího regionu k detekci lokalit s možnou akumulací ropy a zemního plynu, známá naleziště v oblasti Kaspického moře. Autor: Jaroslav Klokočník
Příklad testovacího regionu k detekci lokalit s možnou akumulací ropy a zemního plynu, známá naleziště v oblasti Kaspického moře.
Autor: Jaroslav Klokočník
Před deseti lety autoři jako testovací oblasti použili známá naleziště Ghawar (Saudská Arábie), Kaspické moře nebo Perský záliv. Nyní rozšířili metodu na celý svět. Vytipovali místa se zvětšenou pravděpodobností výskytu nalezišť ropy nebo zemních plynů, popř. vody (což je pro určité státy také velmi důležité). Metoda nevyžaduje lokální hloubkové práce a mohla by tak být levným nástrojem pro pomoc při předběžné prospekci ve vzdálených oblastech. Sníží riziko suchých vrtů a tím může podstatně snížit náklady. Rozlišovací mez metody je dána rozlišovací schopností modelu gravitačního pole na zemském povrchu, což je dnes cca 10 km. Metodu tedy nelze použít pro malá lokální naleziště.

Profesor Klokočník k tomu dodává: "Vypadá to jako zdánlivý nesmysl, jak pomocí družicových dat můžeme vytipovávat místa nalezišť ropy a zemního plynu. Ale testovali jsme to na známých nalezištích a funguje to. Napadlo mě to v roce 2012 a od té doby na to téma máme již třetí publikaci. A teď k tomu máme i geologicko-geofyzikální interpretaci."

Výsledek může být důležitý ekonomicky i strategicky tím, že potenciálních nalezišť dosud nevyužitých může být na světě spousta v rozmanitých zemích.

Obsáhlá vědecká práce kolektivu Klokočník J., Kostelecký J., Bezděk A., Cílek V., 2021, nazvaná Prostorové rozdělení úhlu napětí odvozené z gravitačního modelu EIGEN 6C4 - nová možnost pro prospekci ropy a zemního plynu?, vyšla v časopise International Journal of Oil, Gas and Coal Technology 28(3), 306–332. https://doi.org/10.1504/IJOGCT.2021.10037627. Její pdf je k dispozici na vyžádání u prof. Klokočníka.

Kontakty

Prof. Ing. Jaroslav Klokočník, DrSc. – Oddělení galaxií a planetárních systémů, Astronomický ústav AV ČR, jklokocn@asu.cas.cz, telefon 721 115 148
Doc. Mgr. Aleš Bezděk, Ph.D. – Oddělení galaxií a planetárních systémů, Astronomický ústav AV ČR a FSv ČVUT, katedra geomatiky, ales.bezdek@asu.cas.cz
Prof. Ing. Jan Kostelecký, DrSc. – Výzkumný ústav geografický, kartografický a topografický a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, kost@fsv.cvut.cz
RNDr. Václav Cílek, CSc. – Geologický ústav AV ČR, cilek@gli.cas.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Dvě sopky skryté pod ledem Antarktidy
[2] Dvě jezera skrytá pod ledem Antarktidy
[3] Největší impaktní kráter je patrně pod ledem Antarktidy
[4] Impaktní krátery pod ledem Antarktidy
[5] Odkud přiletěl impaktor
[6] Domovská stránka prof. Jaroslava klokočníka



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Jaroslav Klokočník, Gravitační anomálie


38. vesmírný týden 2023

38. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 9. do 24. 9. 2023. Měsíc bude v první čtvrti a večer je pouze velmi nízko nad obzorem. Večer je nejlépe pozorovatelný Saturn, který později doplňuje také jasný Jupiter. Ráno se k nepřehlédnutelné Venuši přidává Merkur. Slunce vyvrhlo oblak hmoty směřující k Zemi. Kometa Nišimura po pěkném ranním představení zmizela i z večerní oblohy. Astronomický ústav vydal analýzu bolidu z 10. září. Na ISS dorazila posádka v lodi Sojuz MS-24. ISS můžeme vidět přelétat večer na obloze. Startovaly další starlinky a řadu teček letící oblohou spatřilo mnoho pozorovatelů. Před 20 lety zanikla v atmosféře Jupiteru sonda Galileo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zbytky supernovy v Plachtách

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2023 obdržel snímek „Zbytky supernovy v Plachtách“, jehož autorem je Jakub Korbel     Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2023 obdržel snímek „Zbytky supernovy v Plachtách“, jehož autorem je Jakub Korbel. 9 000

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Velký počet skvrn na Slunci

Další informace »