Gravitační atlas Antarktidy pokřtěn

Když se „narodí“ nová kniha, je to vždy velká událost. Každý, kde nějakou knihu kdy napsal, mi v tomto směru dá jistě zapravdu. Od prvotní myšlenky, která zazáří v autorově hlavě silou supernovy, až po skutečnou knihu je odsud vskutku ještě daleko. Původní nadšení autora střídají peripetii při jednání s nakladatelem či tiskárnou. Autorova představa ladného obalu knihy se často rozplývá v nedohlednu a proces přidělení ISBN vryje do jeho tváře pár nových vrásek. Ale najednou je kniha na světě a veškeré trable jsou rázem zapomenuty. Přichází čas vztáhnout ruku a poprvé knihu uchopit, hladit její hřbet a dýchat její vůni…Odměna nad jiné potěšení světa. Pocit, že vzniklo dílo pro nás i pro mnohé další generace vědců. Dílo, na které bude možno navázat a prohlubovat dál danou problematiku.

Publikace Gravitational Atlas of Antarctica je výsledkem vědeckého bádání prof. Jaroslava Klokočníka, vědeckého pracovníka Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i., a jeho kolegů J. Kosteleckého a A. Bezděka. Publikace je to velmi neobvyklá, a jak o ní říká prof. Klokočník: „ Je to Atlas něčeho, co není pouhým okem vidět. K jeho získání jsme zkombinovali nejlepší a nejnovější světová data (2016) o gravitačním poli a podledovcové topografii a použili jsme je takovým způsobem, jakým to ještě nikdo nikdy neudělal. Springer to vzal asi právě proto, že jsme první na světě“. A já si dovolím dodat, že právě v této publikaci se můžete dozvědět zajímavé podrobnosti o významném objevu dvou subglaciálních sopek a několika jezer právě v Antarktidě.

Prof. Klokočník již od roku 1972 působí v Astronomickém ústavu AV ČR, v.v.i.. Dlouhodobě se věnuje především dráhové dynamice umělých družic Země, která studuje jejich pohyb v poli rušivých gravitačních a negravitačních sil. Tímto přispívá k určení parametrů gravitačního pole Země, parametrů hustoty atmosféry a dalších. Tyto výsledky mají dle prof. Klokočníka rozmanité geovědní aplikace, od zpřesněného určování drah UDZ samotných, přes mapování, přesný celosvětový výškový systém a automatické navádění letadel při přistání, GPS, k aplikacím v geofyzice, geologii, oceánologii, geomorfologii, glaciologii a dalších oborech až po ověřování teorie relativity a určení parametrů gravitačního pole Země. Díky gravitačním údajům tak můžeme snáze nahlédnout pod led, pod hladinu moří i pod zemi a spatřit tam struktury lidskému zraku skryté pod ledem i pod písečnými dunami.

Popřejme tedy Gravitačnímu atlasu Antarktidy jen to nejlepší - mnoho zvídavých čtenářů, dobré recenze, přední místo v žebříčku nejprodávanějších publikací a důstojné místo v knihovnách. 

 

---

Prof. Ing. Jaroslav Klokočník, DrSc. (*1948), vystudoval geodézii na ČVUT v Praze. V Astronomickém ústavu AV ČR, v.v.i., se zabývá dráhovou dynamikou umělých družic Země, družicovou altimetrií a gradientometrií. Od r. 2009 je profesorem Fakulty stavební ČVUT, kde přednáší družicovou altimetrii. Jeho dlouholetým koníčkem je archeoastronomie, zabývá se problematikou Mayského kalendáře, v rámci archeoastronomie procestoval Mexiko, část Guatemaly, Honduras, Peru, Machu-Picchu a zkoumal tajemné obrazce na planině Nazca. V současné době se připravuje na pátrání po paleojezerech pod pískem Sahary či subglaciálních sopek a jezer v Antarktidě.