Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Gravitační atlas Antarktidy pokřtěn

Gravitační atlas Antarktidy pokřtěn

Gravitační atlas Antarktidy, obálka

Květnová schůzka členů Kosmologické sekce České astronomické společnosti se nesla ve slavnostním duchu. Důvodem byl avizovaný křest Gravitačního atlasu Antarktidy, významné vědecké monografie autorů J. Klokočníka, J. Kosteleckého a A. Bezděka. Modrá posluchárna Matematického ústavu AV se tak stala svědkem znamenité akce, kde dobré šampaňské pocelovalo jednu z vynikajících současných vědeckých publikací. Okuste tedy, milí čtenáři, prostřednictvím Československého časopisu pro fyziku trošku z té slávy a milé nálady, která z fotografií našeho kolegy Františka Lomoze doslova dýchá.

Když se „narodí“ nová kniha, je to vždy velká událost. Každý, kde nějakou knihu kdy napsal, mi v tomto směru dá jistě zapravdu. Od prvotní myšlenky, která zazáří v autorově hlavě silou supernovy, až po skutečnou knihu je odsud vskutku ještě daleko. Původní nadšení autora střídají peripetii při jednání s nakladatelem či tiskárnou. Autorova představa ladného obalu knihy se často rozplývá v nedohlednu a proces přidělení ISBN vryje do jeho tváře pár nových vrásek. Ale najednou je kniha na světě a veškeré trable jsou rázem zapomenuty. Přichází čas vztáhnout ruku a poprvé knihu uchopit, hladit její hřbet a dýchat její vůni…Odměna nad jiné potěšení světa. Pocit, že vzniklo dílo pro nás i pro mnohé další generace vědců. Dílo, na které bude možno navázat a prohlubovat dál danou problematiku.

Publikace Gravitational Atlas of Antarctica je výsledkem vědeckého bádání prof. Jaroslava Klokočníka, vědeckého pracovníka Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i., a jeho kolegů J. Kosteleckého a A. Bezděka. Publikace je to velmi neobvyklá, a jak o ní říká prof. Klokočník: „ Je to Atlas něčeho, co není pouhým okem vidět. K jeho získání jsme zkombinovali nejlepší a nejnovější světová data (2016) o gravitačním poli a podledovcové topografii a použili jsme je takovým způsobem, jakým to ještě nikdo nikdy neudělal. Springer to vzal asi právě proto, že jsme první na světě“. A já si dovolím dodat, že právě v této publikaci se můžete dozvědět zajímavé podrobnosti o významném objevu dvou subglaciálních sopek a několika jezer právě v Antarktidě.

Prof. Klokočník již od roku 1972 působí v Astronomickém ústavu AV ČR, v.v.i.. Dlouhodobě se věnuje především dráhové dynamice umělých družic Země, která studuje jejich pohyb v poli rušivých gravitačních a negravitačních sil. Tímto přispívá k určení parametrů gravitačního pole Země, parametrů hustoty atmosféry a dalších. Tyto výsledky mají dle prof. Klokočníka rozmanité geovědní aplikace, od zpřesněného určování drah UDZ samotných, přes mapování, přesný celosvětový výškový systém a automatické navádění letadel při přistání, GPS, k aplikacím v geofyzice, geologii, oceánologii, geomorfologii, glaciologii a dalších oborech až po ověřování teorie relativity a určení parametrů gravitačního pole Země. Díky gravitačním údajům tak můžeme snáze nahlédnout pod led, pod hladinu moří i pod zemi a spatřit tam struktury lidskému zraku skryté pod ledem i pod písečnými dunami.

Popřejme tedy Gravitačnímu atlasu Antarktidy jen to nejlepší - mnoho zvídavých čtenářů, dobré recenze, přední místo v žebříčku nejprodávanějších publikací a důstojné místo v knihovnách. 

Křest monografie: J. Klokočník, J. Kostelecký, A. Bezděk, Gravitational Atlas of Antarctica, Springer, 2017 proběhl na květnové schůzce Kosmologické sekce ČAS
Křest monografie: J. Klokočník, J. Kostelecký, A. Bezděk, Gravitational Atlas of Antarctica, Springer, 2017 proběhl na květnové schůzce Kosmologické sekce ČAS

Průzkum pro Antarktidu lze provádět díky gravitačním a topografickým datům podloží (EIGEN 6C4 a Bedmap).
Ke Gravitational Atlas of Antarctica prof. Klokočník říká: „Je to Atlas něčeho, co není pouhým okem vidět.“
Průzkum pro Antarktidu lze provádět díky gravitačním a topografickým datům podloží (EIGEN 6C4 a Bedmap). Ke Gravitational Atlas of Antarctica prof. Klokočník říká: „Je to Atlas něčeho, co není pouhým okem vidět.“

Pro tento Atlas jsme zkombinovali nejlepší a nejnovější světová data (2016) o gravitačním poli a podledovcové topografii
Pro tento Atlas jsme zkombinovali nejlepší a nejnovější světová data (2016) o gravitačním poli a podledovcové topografii

Data jsme použili takovým způsobem, jakým to ještě nikdo nikdy neudělal, díky čemuž jsme první na světě
Data jsme použili takovým způsobem, jakým to ještě nikdo nikdy neudělal, díky čemuž jsme první na světě

Přejeme Gravitačnímu atlasu Antarktidy mnoho zvídavých čtenářů, dobré recenze, přední místo v žebříčku nejprodávanějších publikací a důstojné místo v knihovnách
Přejeme Gravitačnímu atlasu Antarktidy mnoho zvídavých čtenářů, dobré recenze, přední místo v žebříčku nejprodávanějších publikací a důstojné místo v knihovnách

 


Prof. Ing. Jaroslav Klokočník, DrSc.
Prof. Ing. Jaroslav Klokočník, DrSc.
Prof. Ing. Jaroslav Klokočník, DrSc. (*1948), vystudoval geodézii na ČVUT v Praze. V Astronomickém ústavu AV ČR, v.v.i., se zabývá dráhovou dynamikou umělých družic Země, družicovou altimetrií a gradientometrií. Od r. 2009 je profesorem Fakulty stavební ČVUT, kde přednáší družicovou altimetrii. Jeho dlouholetým koníčkem je archeoastronomie, zabývá se problematikou Mayského kalendáře, v rámci archeoastronomie procestoval Mexiko, část Guatemaly, Honduras, Peru, Machu-Picchu a zkoumal tajemné obrazce na planině Nazca. V současné době se připravuje na pátrání po paleojezerech pod pískem Sahary či subglaciálních sopek a jezer v Antarktidě.




O autorovi

Jana Žďárská

Jana Žďárská

Mgr. Jana Žďárská se narodila v roce 1969. Pracuje ve Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR jako výkonná redaktorka Československého časopisu pro fyziku. K zájmu o vědu ji v dětství přivedl otec. Jako autorka se v rámci popularizace vědy věnuje především rozhovorům s vědci a reportážím z vědeckého prostředí. V rámci popularizace vědy publikuje v Československém časopisu pro fyziku, slovenském Kozmosu, populárně naučném časopisu Tajemství vesmíru a časopisu Astropis. Píše poetické úvodníky pro věstník obce Světice, kde žije.

Je členkou České astronomické společnosti (ČAS), Kosmologické sekce ČAS (dříve místopředsedkyní), Astronautické sekce ČAS, Jednoty českých matematiků a fyziků (JČMF), porotkyní Československé astrofotografie měsíce (ČAM) a členkou Kosmo klubu z. s. Za svoji literární činnost obdržela v roce 2022 cenu České astronomické společnosti Littera astronomica. Miluje děti, přírodu, zachraňuje psy z útulků, fotografuje a píše básně. Více na webu www.janazdarska.cz.

Štítky: Jaroslav Klokočník, Antarktida


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »