Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Gravitační atlas Antarktidy pokřtěn

Gravitační atlas Antarktidy pokřtěn

Gravitační atlas Antarktidy, obálka

Květnová schůzka členů Kosmologické sekce České astronomické společnosti se nesla ve slavnostním duchu. Důvodem byl avizovaný křest Gravitačního atlasu Antarktidy, významné vědecké monografie autorů J. Klokočníka, J. Kosteleckého a A. Bezděka. Modrá posluchárna Matematického ústavu AV se tak stala svědkem znamenité akce, kde dobré šampaňské pocelovalo jednu z vynikajících současných vědeckých publikací. Okuste tedy, milí čtenáři, prostřednictvím Československého časopisu pro fyziku trošku z té slávy a milé nálady, která z fotografií našeho kolegy Františka Lomoze doslova dýchá.

Když se „narodí“ nová kniha, je to vždy velká událost. Každý, kde nějakou knihu kdy napsal, mi v tomto směru dá jistě zapravdu. Od prvotní myšlenky, která zazáří v autorově hlavě silou supernovy, až po skutečnou knihu je odsud vskutku ještě daleko. Původní nadšení autora střídají peripetii při jednání s nakladatelem či tiskárnou. Autorova představa ladného obalu knihy se často rozplývá v nedohlednu a proces přidělení ISBN vryje do jeho tváře pár nových vrásek. Ale najednou je kniha na světě a veškeré trable jsou rázem zapomenuty. Přichází čas vztáhnout ruku a poprvé knihu uchopit, hladit její hřbet a dýchat její vůni…Odměna nad jiné potěšení světa. Pocit, že vzniklo dílo pro nás i pro mnohé další generace vědců. Dílo, na které bude možno navázat a prohlubovat dál danou problematiku.

Publikace Gravitational Atlas of Antarctica je výsledkem vědeckého bádání prof. Jaroslava Klokočníka, vědeckého pracovníka Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i., a jeho kolegů J. Kosteleckého a A. Bezděka. Publikace je to velmi neobvyklá, a jak o ní říká prof. Klokočník: „ Je to Atlas něčeho, co není pouhým okem vidět. K jeho získání jsme zkombinovali nejlepší a nejnovější světová data (2016) o gravitačním poli a podledovcové topografii a použili jsme je takovým způsobem, jakým to ještě nikdo nikdy neudělal. Springer to vzal asi právě proto, že jsme první na světě“. A já si dovolím dodat, že právě v této publikaci se můžete dozvědět zajímavé podrobnosti o významném objevu dvou subglaciálních sopek a několika jezer právě v Antarktidě.

Prof. Klokočník již od roku 1972 působí v Astronomickém ústavu AV ČR, v.v.i.. Dlouhodobě se věnuje především dráhové dynamice umělých družic Země, která studuje jejich pohyb v poli rušivých gravitačních a negravitačních sil. Tímto přispívá k určení parametrů gravitačního pole Země, parametrů hustoty atmosféry a dalších. Tyto výsledky mají dle prof. Klokočníka rozmanité geovědní aplikace, od zpřesněného určování drah UDZ samotných, přes mapování, přesný celosvětový výškový systém a automatické navádění letadel při přistání, GPS, k aplikacím v geofyzice, geologii, oceánologii, geomorfologii, glaciologii a dalších oborech až po ověřování teorie relativity a určení parametrů gravitačního pole Země. Díky gravitačním údajům tak můžeme snáze nahlédnout pod led, pod hladinu moří i pod zemi a spatřit tam struktury lidskému zraku skryté pod ledem i pod písečnými dunami.

Popřejme tedy Gravitačnímu atlasu Antarktidy jen to nejlepší - mnoho zvídavých čtenářů, dobré recenze, přední místo v žebříčku nejprodávanějších publikací a důstojné místo v knihovnách. 

Křest monografie: J. Klokočník, J. Kostelecký, A. Bezděk, Gravitational Atlas of Antarctica, Springer, 2017 proběhl na květnové schůzce Kosmologické sekce ČAS
Křest monografie: J. Klokočník, J. Kostelecký, A. Bezděk, Gravitational Atlas of Antarctica, Springer, 2017 proběhl na květnové schůzce Kosmologické sekce ČAS

Průzkum pro Antarktidu lze provádět díky gravitačním a topografickým datům podloží (EIGEN 6C4 a Bedmap).
Ke Gravitational Atlas of Antarctica prof. Klokočník říká: „Je to Atlas něčeho, co není pouhým okem vidět.“
Průzkum pro Antarktidu lze provádět díky gravitačním a topografickým datům podloží (EIGEN 6C4 a Bedmap). Ke Gravitational Atlas of Antarctica prof. Klokočník říká: „Je to Atlas něčeho, co není pouhým okem vidět.“

Pro tento Atlas jsme zkombinovali nejlepší a nejnovější světová data (2016) o gravitačním poli a podledovcové topografii
Pro tento Atlas jsme zkombinovali nejlepší a nejnovější světová data (2016) o gravitačním poli a podledovcové topografii

Data jsme použili takovým způsobem, jakým to ještě nikdo nikdy neudělal, díky čemuž jsme první na světě
Data jsme použili takovým způsobem, jakým to ještě nikdo nikdy neudělal, díky čemuž jsme první na světě

Přejeme Gravitačnímu atlasu Antarktidy mnoho zvídavých čtenářů, dobré recenze, přední místo v žebříčku nejprodávanějších publikací a důstojné místo v knihovnách
Přejeme Gravitačnímu atlasu Antarktidy mnoho zvídavých čtenářů, dobré recenze, přední místo v žebříčku nejprodávanějších publikací a důstojné místo v knihovnách

 


Prof. Ing. Jaroslav Klokočník, DrSc.
Prof. Ing. Jaroslav Klokočník, DrSc.
Prof. Ing. Jaroslav Klokočník, DrSc. (*1948), vystudoval geodézii na ČVUT v Praze. V Astronomickém ústavu AV ČR, v.v.i., se zabývá dráhovou dynamikou umělých družic Země, družicovou altimetrií a gradientometrií. Od r. 2009 je profesorem Fakulty stavební ČVUT, kde přednáší družicovou altimetrii. Jeho dlouholetým koníčkem je archeoastronomie, zabývá se problematikou Mayského kalendáře, v rámci archeoastronomie procestoval Mexiko, část Guatemaly, Honduras, Peru, Machu-Picchu a zkoumal tajemné obrazce na planině Nazca. V současné době se připravuje na pátrání po paleojezerech pod pískem Sahary či subglaciálních sopek a jezer v Antarktidě.




O autorovi

Jana Žďárská

Jana Žďárská

Mgr. Jana Žďárská

*1969, titul Bc. (ergoterapie) získala na 1. lékařské  fakultě Univerzity Karlovy, Mgr. (žurnalistika) na Univerzitě Jana Ámose Komenského v Praze.

Místopředsedkyně Kosmologické sekce ČAS, výkonná redaktorka Československého časopisu pro fyziku (Fyzikální ústav AV ČR).

K astronomii ji v dětství přivedl otec, v rámci popularizace astronomie se věnuje ponejvíce rozhovorům s významnými vědeckými osobnostmi, reportážím z astronomických akcí atd.

„Vesmír mě stvořil, aby se na sebe mohl podívat i mýma očima…vesmír je můj život, den co den k němu pozvedám oči s tisícem otázek - jak vlastně vznikl, které síly v něm dominují, jak porozumět jeho řeči a jak nejlépe pochopit, že je v něm i život? Je pro mě ctí klást tyto otázky významným vědcům a jejich odpovědi zprostředkovávat právě vám, čtenářům."

Štítky: Jaroslav Klokočník, Antarktida


21. vesmírný týden 2019

21. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 20. 5. do 26. 5. 2019. Měsíc po úplňku úbývá k poslední čtvrti. Mars je vidět večer, míjí hvězdokupu M35. V druhé polovině noci je nejlépe pozorovatelný Jupiter a nad ránem Saturn. Slunce ukazovalo skvrny i pěkné protuberance. Mise Starlink 1 společnosti SpaceX zatím čeká na start. Čína má za sebou další úspěšný start. Sonda LRO vyfotografovala na Měsíci místo dopadu sondy Beresheet. Očekáváme také indický a čínský start. Před 185 lety se narodil John Tebbutt, objevitel Velké komety 1861.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

PuWe1 (PNG 158.9 + 17.8)

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2019 obdržel snímek „Planetární mlhovina PuWe1“, jehož autorem je Martin Myslivec   V dubnu se na stolech, respektive v počítačích porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce objevila zajímavá fotografie. Snímek, který není snadné

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nov Mesiaca  a konjunkcia s Marsom plus El- Nath Beta Taur

Pekný západ Mesiaca sa dial tak rýchlo že som nestihal. Kazil sa mi teleobjektív a tak som robil iba s menším ohniskom. Som rád , že to i tak pekne vyšlo. Až neskôr cez Stellarium som zistil že je tam Mars a El-Nath, Beta Taur, ktoré sa rozsvietili ako prvé. Potom už prišli mraky a bolo po veľkolepom - pre mňa -divadle.

Další informace »