Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Střípky ze života Luboše Perka – generálního tajemníka IAU

Střípky ze života Luboše Perka – generálního tajemníka IAU

Pan Luboš Perek v roce 2013
Autor: Wikipedia

Luboš Perek – významný světový astronom, pracovitý vědec a zároveň odvážný člověk, jenž vyměnil tradiční rodinnou kariéru právníka za nejistou dráhu učence a badatele. Že se jednalo o správné rozhodnutí, nepochybně potvrdila významná světová událost – to když byl Luboš Perek zvolen v roce 1967 generálním tajemníkem IAU (Mezinárodní astronomické unie).

Nyní, ve svých neuvěřitelných 100 letech s úsměvem na rtech dodává: „Těší mě, že mohu na oslavách 100 let existence IAU pozdravit ji i všechny astronomy světa. Jsem totiž jen o dva dny starší než ta unie…“

Již od dětství jej nesmírně přitahovaly obrázky kopulí s vysunutým dalekohledem, které si s potěšením sám maloval. A toužil dohlédnout dát. A tak se navzdory rodinným tradicím rozhodl vydat neprošlapanou cestou vědce. A láska k dalekohledům jej na této cestě provázela.

Začínal na hvězdárně v Brně u profesora Josefa Mikuláše Mohra, který se zabýval stelární statistikou a dynamikou. Zde se doc. Perek velkou měrou zasloužil o to, že byl na Kraví Hoře postaven Cassegrain s průměrem zrcadla 0,6 m, vybavený fotografickou kamerou a později i fotoelektrickým fotometrem.

V roce 1954 pak doc. Perek zakotvil v Astronomickém ústavu Akademie věd, v němž působí dodnes. V roce 1956 podpořil myšlenku svého kolegy Miroslava Plavce na výstavbu dvoumetrového dalekohledu v Ondřejově. Jeho stavba trvala bezmála jedenáct let a dalekohled byl uveden do provozu při slavnostním otevření v srpnu 1967 u příležitosti XIII. valného shromáždění IAU v Praze. V roce 1967 se doc. Perek stal ředitelem Astronomického ústavu. Díky jeho vedení nebyl při normalizačních čistkách v následujících letech nikdo z vědeckých pracovníků z ústavu vyhozen.

Zde také prosadil vystavení měsíčního kamene, který Československo obdrželo darem od amerického prezidenta Richarda Nixona a amerického Národního úřadu pro letectví a kosmický prostor. Protože ale měsíční kámen pocházel od amerických astronautů, nebyla v komunistickém Československu žádná vůle jej vystavit. A byl to právě Luboš Perek, kdo poskytl prostory pro jeho vystavení přímo v kopuli dvoumetrového dalekohledu v Ondřejově.

Luboš Perek se svým katalogem planetárních mlhovin Autor: archiv
Luboš Perek se svým katalogem planetárních mlhovin
Autor: archiv
Kariéra Luboše Perka vyvrcholila právě při pražském XIII. astronomickém kongresu IAU (1967), kdy byl zvolen generálním sekretářem IAU. Sídlo sekretariátu vrcholné mezinárodní astronomické organizace se tak ocitlo v Praze, což mělo prestižní význam pro Astronomický ústav Československé akademie věd. A jak říká Luboš Perek: „Asi největší problém tam byly finance, které se mi postupně podařilo stabilizovat a dostat do dobrého stavu. To tehdy ocenil i prezident Otto Heckmann, když mě navrhl za člena Německé akademie přírodních věd Leopoldina a k tomu mi nabídl pozorovací čas v Evropské jižní observatoři La Silla v Chile.“

V letech 19681970 byl Luboš Perek navíc viceprezidentem Mezinárodní rady vědeckých unií (ICSU). V roce 1975 byl povolán do Oddělení pro záležitosti kosmického prostoru při úřadu generálního tajemníka OSN v New Yorku. Účastnil se nesnadných diskuzí o stanovení hranice kosmického prostoru a zároveň se zabýval otázkou geostacionární dráhy.

V letech 19801982 působil jako prezident Mezinárodní astronautické federace (IAF). V období Sametové revoluce pracoval Luboš Perek jako tehdejší předseda České astronomické společnosti a svoláním mimořádného sjezdu se tehdy významně zasloužil o hladký přechod této tradiční instituce ve skutečně svobodnou vědeckou společnost.

V současné době působí Luboš Perek v mnoha vědeckých institucích, např. jako emeritní pracovník Astronomického ústavu AV ČR, člen Učené společnosti ČR či čestný člen Kosmologické sekce ČAS a nadále vědecky pracuje a čile komunikuje se světovou badatelskou obcí.




O autorovi

Jana Žďárská

Jana Žďárská

Mgr. Jana Žďárská

*1969, titul Bc. (ergoterapie) získala na 1. lékařské  fakultě Univerzity Karlovy, Mgr. (žurnalistika) na Univerzitě Jana Ámose Komenského v Praze.

Místopředsedkyně Kosmologické sekce ČAS, výkonná redaktorka Československého časopisu pro fyziku (Fyzikální ústav AV ČR).

K astronomii ji v dětství přivedl otec, v rámci popularizace astronomie se věnuje ponejvíce rozhovorům s významnými vědeckými osobnostmi, reportážím z astronomických akcí atd.

„Vesmír mě stvořil, aby se na sebe mohl podívat i mýma očima…vesmír je můj život, den co den k němu pozvedám oči s tisícem otázek - jak vlastně vznikl, které síly v něm dominují, jak porozumět jeho řeči a jak nejlépe pochopit, že je v něm i život? Je pro mě ctí klást tyto otázky významným vědcům a jejich odpovědi zprostředkovávat právě vám, čtenářům."

Štítky: Luboš Perek


15. vesmírný týden 2020

15. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2020. Měsíc bude v (super)úplňku. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Na obloze lze spatřit vláčky družic Starlink. Před 15 lety byla objevena trpasličí planeta Makemake, druhá nejjasnější po Plutu. Před 60 lety startovala první meteorologická družice TIROS-1. Před 175 lety bylo poprvé fotograficky zaznamenáno Slunce se skvrnami.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

C/2019 Y4 ATLAS skrývající se v prachu

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2020 obdržel snímek „C/2019 Y4 ATLAS skrývající se v prachu“, jehož autorem je Pavel Váňa   Již dlouho tu nebyla hezká jasná kometa. Že by C/2019 Y4 ATLAS překvapila? Zatím tomu vývoj její jasnosti  napovídá. Ale nechme se překvapit.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuša nad sídliskom

Venuša, Plejády a Starlinks. 5s expozícia, 800 ISO, Statív v okne+Canon 350+24/3,5.

Další informace »