Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Slavnostní shromáždění ke stým narozeninám Luboše Perka

Slavnostní shromáždění ke stým narozeninám Luboše Perka

Slavnostní shromáždění 25. 7. 2019 ke 100. narozeninám Luboše Perka
Autor: Jana Platichová, SSČ AV

Občas se něco povede, občas se něco nepovede, občas to nevyjde na 100 procent, někdy je to naopak stoprocentní. Ani jedno není případ slavnostního shromáždění ke 100. narozeninám docenta Luboše Perka na Akademii věd 25. července 2019. To se totiž povedlo na 120 procent.

Plný sál ve druhém patře budovy Akademie věd na Národní třídě v Praze, na 80 lidí i v této prázdninové době, přítomnost velmi vzácných hostů včetně druhého nejvyššího ústavního činitele a úžasná nálada, do které každý přispěl svým dílem. To bylo slavnostní setkání ke 100. narozeninám docenta Luboše Perka. Neopakovatelný zážitek, kladnější než cokoliv kladného. Tak aspoň pár střípků pro ty, kteří tam nemohli být.

Stříbrná pamětní medaile Senátu ČR Autor: Jana Platichová, SSČ AV
Stříbrná pamětní medaile Senátu ČR
Autor: Jana Platichová, SSČ AV
Předseda Senátu Parlamentu České republiky Jaroslav Kubera měl velmi pěkný proslov. Kromě zastání základního výzkumu i úcty k vědě se jeho větami od začátku do konce neslo motto "Važme si práce druhých". Ostatně proto také přijel za stoletým Lubošem Perkem. A ocenil ho stříbrnou pamětní medailí Senátu. Luboš Perek na to zareagoval "Já jsem čekal, že přijdou nějaká překvapení, ale že přijdou z tak vysoké úrovně ..." a dodal směrem k předsedovi Senátu "Děkuji Vám, že jste si na mě tímto krásným způsobem vzpomněl." 

Po proslovu ředitele Astronomického ústavu AV ČR profesora Vladimíra Karase, který mj. předal bývalému řediteli ústavu docentu Luboši Perkovi Výroční zprávu ústavu za rok 2018 se slovy, že ústav udržujeme stále v dobré kondici, reagoval Perek slovy "Děkuji Vám a jsem rád, že kvalita ředitelů Astronomického ústavu roste s časem."

Od České astronomické společnosti dostal Luboš Perek mj. letenku na Měsíc (samozřejmě virtuální a bezpečnou, především pak zpáteční), kterou předával Petr Sobotka. "Já zatím na Měsíc neměl žádnou dopravu, a to tam mám jednu parcelu", reagoval Perek.

Tak se ještě podívejte na pořad České televize Devadesátka na ČT24 v pátek 26. července od 20 hodin, tedy v den Perkových 100. narozenin. Bude, jak jinak, o Luboši Perkovi. Jeho součástí bude i televizní premiéra filmu "Perek" natočeného studenty Slezské univerzity.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Luboš Perek


37. vesmírný týden 2024

37. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 9. do 15. 9. 2024. Měsíc na večerní obloze dorůstá k první čtvrti. Večer se jen opravdu velmi nízko u obzoru schovává jasná Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Ráno za svítání lze spatřit ještě Merkur. Aktivita Slunce zůstává zvýšená a silné erupce nastaly i na odvrácené polokouli, tak uvidíme, co zde bude, až se skvrny natočí k nám. Kosmická loď Starliner se v bezpilotním režimu odpojila od ISS a přistála úspěšně zpátky na Zemi. Očekáváme start mise Polaris Dawn a Sojuzu k ISS. Před 50 lety byl objeven Jupiterův měsíc Leda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 7293 Helix

Slimák alebo NGC 7293 alebo Helix je najbližšia a súčasne aj najjasnejšia planetárna hmlovina, ktorá sa nachádza v súhvezdí Vodnár. Patrí medzi najznámejšie planetárne hmloviny. Hmlovina Slimák je od Zeme vzdialená približne 650 svetelných rokov. Vznikla asi pre 25 000 rokmi a rozpína sa rýchlosťou 24 km/s. Vďaka svojej jasnosti 7,3 magnitúdy a priemeru približne 15 oblúkových minút je ľahko pozorovateľná pomocou ďalekohľadu (binokuláru). Je tiež veľmi vďačným objektom amatérskych pozorovaní. Je to naša najbližšia a súčasne (napriek NGC označeniu) najjasnejšia planetárna hmlovina na oblohe. Je to tiež najrozľahlejšia hmlovinou na oblohe, ale to je skôr nevýhoda, pretože to znamená, že napriek veľkej celkovej magnitúde má malú plošnú jasnosť. Z tohto dôvodu ju neobjavil Herschel a nie je zaznamenaná ani v Messierovom katalógu. Jej skutočný priemer je asi 1,5 svetelného roka a vznikla asi pred 25 000 rokmi odhodením horných vrstiev atmosféry materskej hviezdy. Jadro hviezdy sa zmenilo na bieleho trpaslíka s povrchovou teplotou 130 000 °C a zdanlivou jasnosťou 13,3 mag. V dôsledku vysokej teploty je jeho žiarenie prevažne ultrafialové a možno ho vidieť len silným ďalekohľadom. Biely trpaslík osvetľuje svoje odvrhnuté obálky, samotnú hmlovinu, ktorá sa rozpína rýchlosťou 24 km/s. Kedysi bola táto hmlovina hviezdou podobnou nášmu Slnku – pohľad do hmloviny Helix nám odkrýva našu veľmi vzdialenú budúcnosť. V tejto hmlovine, ale aj v mnohých iných, sa nachádzajú podivuhodné útvary nazývané kometárne uzly. Boli prvýkrát pozorované v roku 1996 práve v hmlovine Slimák. Vzhľadom pripomínajú kométy, ale sú neporovnateľne väčších rozmerov. Iba samotné ich hlavy dosahujú dvakrát väčší rozmer ako má slnečná sústava. Chvosty smerujúce radiálne od centrálnej hviezdy sú až 100-krát dlhšie ako priemer Slnečnej sústavy. Rozpínajú sa rýchlosťou 10 km/s. Hoci so skutočnými kométami nemajú nič spoločné, možno aspoň časť ich hmoty pochádza z Oortovho oblaku komét materskej hviezdy, ktorý sa v záverečnej etape jej vývoja vyparil. Tieto podivuhodné útvary pravdepodobne vznikli prienikom horúcejšej obálky vyvrhnutej materskou hviezdou neskôr s chladnejšou, skôr vyvrhnutou obálkou. Pri strete sa obálky rozpadli na fragmenty a utvorili útvary podobné kométam. Nie je vylúčené, že prachové častice kometárnych uzlov sa postupne zlepia a utvoria kompaktné ľadové telesá podobné Plutu. Je to snímok, ktorý bol naozajstnou výzvou. Táto hmlovina je v našej geografickej polohe extrémne nízko nad obzorom. To malo za následok veľké problémy s ostrením, pointáciu a svetelným smogom. Kvôli tomu som takmer 2/3 záberov musel vyhodiť. Som rád že sa to aspoň ako-tak podarilo.... Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader MPCC Mark III komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filte, Hutech IDAS NB3 filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 159x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 79x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 66x360 sec. + 39x600sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 450 flats, master darks, master darkflats 20.7. až 9.9.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »