Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Střípky ze života Luboše Perka – generálního tajemníka IAU

Střípky ze života Luboše Perka – generálního tajemníka IAU

Pan Luboš Perek v roce 2013
Autor: Wikipedia

Luboš Perek – významný světový astronom, pracovitý vědec a zároveň odvážný člověk, jenž vyměnil tradiční rodinnou kariéru právníka za nejistou dráhu učence a badatele. Že se jednalo o správné rozhodnutí, nepochybně potvrdila významná světová událost – to když byl Luboš Perek zvolen v roce 1967 generálním tajemníkem IAU (Mezinárodní astronomické unie).

Nyní, ve svých neuvěřitelných 100 letech s úsměvem na rtech dodává: „Těší mě, že mohu na oslavách 100 let existence IAU pozdravit ji i všechny astronomy světa. Jsem totiž jen o dva dny starší než ta unie…“

Již od dětství jej nesmírně přitahovaly obrázky kopulí s vysunutým dalekohledem, které si s potěšením sám maloval. A toužil dohlédnout dát. A tak se navzdory rodinným tradicím rozhodl vydat neprošlapanou cestou vědce. A láska k dalekohledům jej na této cestě provázela.

Začínal na hvězdárně v Brně u profesora Josefa Mikuláše Mohra, který se zabýval stelární statistikou a dynamikou. Zde se doc. Perek velkou měrou zasloužil o to, že byl na Kraví Hoře postaven Cassegrain s průměrem zrcadla 0,6 m, vybavený fotografickou kamerou a později i fotoelektrickým fotometrem.

V roce 1954 pak doc. Perek zakotvil v Astronomickém ústavu Akademie věd, v němž působí dodnes. V roce 1956 podpořil myšlenku svého kolegy Miroslava Plavce na výstavbu dvoumetrového dalekohledu v Ondřejově. Jeho stavba trvala bezmála jedenáct let a dalekohled byl uveden do provozu při slavnostním otevření v srpnu 1967 u příležitosti XIII. valného shromáždění IAU v Praze. V roce 1967 se doc. Perek stal ředitelem Astronomického ústavu. Díky jeho vedení nebyl při normalizačních čistkách v následujících letech nikdo z vědeckých pracovníků z ústavu vyhozen.

Zde také prosadil vystavení měsíčního kamene, který Československo obdrželo darem od amerického prezidenta Richarda Nixona a amerického Národního úřadu pro letectví a kosmický prostor. Protože ale měsíční kámen pocházel od amerických astronautů, nebyla v komunistickém Československu žádná vůle jej vystavit. A byl to právě Luboš Perek, kdo poskytl prostory pro jeho vystavení přímo v kopuli dvoumetrového dalekohledu v Ondřejově.

Luboš Perek se svým katalogem planetárních mlhovin Autor: archiv
Luboš Perek se svým katalogem planetárních mlhovin
Autor: archiv
Kariéra Luboše Perka vyvrcholila právě při pražském XIII. astronomickém kongresu IAU (1967), kdy byl zvolen generálním sekretářem IAU. Sídlo sekretariátu vrcholné mezinárodní astronomické organizace se tak ocitlo v Praze, což mělo prestižní význam pro Astronomický ústav Československé akademie věd. A jak říká Luboš Perek: „Asi největší problém tam byly finance, které se mi postupně podařilo stabilizovat a dostat do dobrého stavu. To tehdy ocenil i prezident Otto Heckmann, když mě navrhl za člena Německé akademie přírodních věd Leopoldina a k tomu mi nabídl pozorovací čas v Evropské jižní observatoři La Silla v Chile.“

V letech 19681970 byl Luboš Perek navíc viceprezidentem Mezinárodní rady vědeckých unií (ICSU). V roce 1975 byl povolán do Oddělení pro záležitosti kosmického prostoru při úřadu generálního tajemníka OSN v New Yorku. Účastnil se nesnadných diskuzí o stanovení hranice kosmického prostoru a zároveň se zabýval otázkou geostacionární dráhy.

V letech 19801982 působil jako prezident Mezinárodní astronautické federace (IAF). V období Sametové revoluce pracoval Luboš Perek jako tehdejší předseda České astronomické společnosti a svoláním mimořádného sjezdu se tehdy významně zasloužil o hladký přechod této tradiční instituce ve skutečně svobodnou vědeckou společnost.

V současné době působí Luboš Perek v mnoha vědeckých institucích, např. jako emeritní pracovník Astronomického ústavu AV ČR, člen Učené společnosti ČR či čestný člen Kosmologické sekce ČAS a nadále vědecky pracuje a čile komunikuje se světovou badatelskou obcí.




O autorovi

Jana Žďárská

Jana Žďárská

Mgr. Jana Žďárská

*1969, titul Bc. (ergoterapie) získala na 1. lékařské  fakultě Univerzity Karlovy, Mgr. (žurnalistika) na Univerzitě Jana Ámose Komenského v Praze.

Místopředsedkyně Kosmologické sekce ČAS, výkonná redaktorka Československého časopisu pro fyziku (Fyzikální ústav AV ČR).

K astronomii ji v dětství přivedl otec, v rámci popularizace astronomie se věnuje ponejvíce rozhovorům s významnými vědeckými osobnostmi, reportážím z astronomických akcí atd.

„Vesmír mě stvořil, aby se na sebe mohl podívat i mýma očima…vesmír je můj život, den co den k němu pozvedám oči s tisícem otázek - jak vlastně vznikl, které síly v něm dominují, jak porozumět jeho řeči a jak nejlépe pochopit, že je v něm i život? Je pro mě ctí klást tyto otázky významným vědcům a jejich odpovědi zprostředkovávat právě vám, čtenářům."

Štítky: Luboš Perek


38. vesmírný týden 2019

38. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 16. 9. do 22. 9. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn. Aktivita Slunce je velmi nízká. Překvapil přílet komety z oblastí mimo Sluneční soustavu. Start japonské nákladní lodi HTV-8 byl odložen. Čínská raketa Dlouhý pochod 4 je zpět ve službě. Před 230 lety objevil William Herschel Saturnův měsíc Mimas.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 260P/McNaught

Snímek komety 260P/McNaught. Rozměry obrázku jsou 40 x 40 obloukových minut, proti originálu 2x zmenšeno, sever je nahoře, východ vlevo. Nacházela se v souhvězdí Berana.

Další informace »