Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Přednáška: Čínské pyramidy – byly orientovány astronomicky?

Přednáška: Čínské pyramidy – byly orientovány astronomicky?

Čínská pyramida.
Autor: Crystalinks.com

Ve středu 11. listopadu 2015 od 11 hodin se v Malém sále Akademie věd ČR (Národní 3, Praha 1) se uskuteční poutavá přednáška prof. Jaroslava Klokočníka z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově, která nás zavede do zákulisí nezvyklých čínských pyramid. Součástí přednášky bude také prodej a autogramiáda lektorovy nové knížky Čínské pyramidy.

Autor knihy Čínské pyramidy, která právě vychází v nakladatelství Academia, přiblíží obsah své knihy, samozřejmě ve velmi zkrácené verzi. Dozvíme se,  že čínské pyramidy JSOU (což řada lidí ještě neví a v Číně se to tajilo), kde jsou, jak vypadají, komu „ patřily“ a také  že nebyly s velkou pravděpodobností orientovány astronomicky, i když vykazují záměrnou orientaci vůči světovým stranám. Jak tedy a čím byly orientovány? Dozvíte se v přednášce, ale i četbou knihy.

Přednášející: prof. Ing. Jaroslav Klokočník, DrSc., se narodil, vystudoval a žije v Praze. Vystudoval kosmickou geodézii na ČVUT Praha a pracuje v Astronomickém ústavu AV ČR, v. v. i., Ondřejov od r. 1972 (nyní jako emeritní vědecký pracovník). Obhájil zde CSc a pak DrSc. V oboru kosmické geodézie také přednášel na ČVUT, kde získal titul docenta a posléze profesora. Jeho oborem je dráhová dynamika umělých družic, kosmická geodézie a studium gravitačního pole Země. Publikoval asi 200 vědeckých prací a zaznamenal podobný počet citací v pracích zahraničních autorů. Zajímá se také o archeoastronomii. Studoval m. j. orientaci egyptských, mezoamerických a peruánských pyramid a dalších význačných staveb. Prováděl řadu měření in situ. Když se dozvěděl o existenci čínských pyramid, použil již rozvinutou metodiku i na studium orientace těchto objektů.



Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Čínské pyramidy, Jaroslav Klokočník


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »