Může astronomie pomoci s hledáním nalezišť ropy a plynu? Může a dělá to!
Autor: Zbynek Burival
Astronomie a astrofyzika je typickým příkladem tzv. základního výzkumu. Zkoumá vesmír, ale bezprostředně se její výzkum neaplikuje do oblastí běžného života (resp. mnohem později, kdy např. dnes létáme do vesmíru díky Keplerovým zákonům formulovaným před 400 roky). V Astronomickém ústavu AV ČR však pracuje skupina odborníků na dráhovou dynamiku umělých družic Země a gravitační pole Země, která tento mýtus bortí. Zcela mimo obor astronomie a astrofyziky nyní vyšla v recenzovaném a impaktovaném časopisu vědecká práce kolektivu vedeného profesorem Jaroslavem Klokočníkem z Astronomického ústavu AV ČR. Do kolektivu patří též jeden vědecký pracovník Geologického ústavu AV ČR a další je z Vysoké školy báňské v Ostravě.
Tisková zpráva Astronomického ústavu AV z 16. prosince 2021
V roce 2012 objevil první autor článku, profesor Jaroslav Klokočník, čistě náhodou – při průzkumu impaktních kráterů na Zemi – korelaci mezi existencí známých obřích ložisek uhlovodíků a jedním z gravitačních aspektů (deskriptorů), tj. veličin odvozených z modelu gravitačního pole (EM). EM je soubor čísel charakterizujících zemské gravitační pole, která se počítají z rozmanitých družicových a dalších měření (toho jsme se také zúčastnili). Tím gravitačním aspektem je tzv. úhel napětí (strike angle), velmi citlivý na podzemní variace hustoty. Běžná je jeho chaotická prostorová orientace. V místech nalezišť uhlovodíků, podzemní vody, paleojezer, hlubokých říčních údolí či geologických zlomů je ale „učesán“, v dané oblasti jednostranně orientován. To je vodítkem pro „detektivní práci“ zmíněného kolektivu. Bohužel to není vodítko jednoznačné (jako vždy tam, kde by byla k disposici jen gravitační informace). Další data geologická, geofyzikální, topografická a magnetická jsou proto vítána.
Autor: Jaroslav Klokočník
Profesor Klokočník k tomu dodává: "Vypadá to jako zdánlivý nesmysl, jak pomocí družicových dat můžeme vytipovávat místa nalezišť ropy a zemního plynu. Ale testovali jsme to na známých nalezištích a funguje to. Napadlo mě to v roce 2012 a od té doby na to téma máme již třetí publikaci. A teď k tomu máme i geologicko-geofyzikální interpretaci."
Výsledek může být důležitý ekonomicky i strategicky tím, že potenciálních nalezišť dosud nevyužitých může být na světě spousta v rozmanitých zemích.
Obsáhlá vědecká práce kolektivu Klokočník J., Kostelecký J., Bezděk A., Cílek V., 2021, nazvaná Prostorové rozdělení úhlu napětí odvozené z gravitačního modelu EIGEN 6C4 - nová možnost pro prospekci ropy a zemního plynu?, vyšla v časopise International Journal of Oil, Gas and Coal Technology 28(3), 306–332. https://doi.org/10.1504/IJOGCT.2021.10037627. Její pdf je k dispozici na vyžádání u prof. Klokočníka.
Kontakty
Prof. Ing. Jaroslav Klokočník, DrSc. – Oddělení galaxií a planetárních systémů, Astronomický ústav AV ČR, jklokocn@asu.cas.cz, telefon 721 115 148
Doc. Mgr. Aleš Bezděk, Ph.D. – Oddělení galaxií a planetárních systémů, Astronomický ústav AV ČR a FSv ČVUT, katedra geomatiky, ales.bezdek@asu.cas.cz
Prof. Ing. Jan Kostelecký, DrSc. – Výzkumný ústav geografický, kartografický a topografický a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, kost@fsv.cvut.cz
RNDr. Václav Cílek, CSc. – Geologický ústav AV ČR, cilek@gli.cas.cz
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Dvě sopky skryté pod ledem Antarktidy
[2] Dvě jezera skrytá pod ledem Antarktidy
[3] Největší impaktní kráter je patrně pod ledem Antarktidy
[4] Impaktní krátery pod ledem Antarktidy
[5] Odkud přiletěl impaktor
[6] Domovská stránka prof. Jaroslava klokočníka
O autorovi
Pavel Suchan
Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.
