Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní

Ostatní



Pavel Koten Ostatní

PF 2002

Hodně zdraví, štěstí, spokojenosti a úspěchů v novém roce čtenářům Astronomických novinek!
PK
Miroslav Brož Ostatní

CD Astronomie

CD /Astronomieje soubor více než tisíce obrázků s astronomickou tematikou,doplněných českým odborným komentářem. CD-ROM vydalaHvězdárna a planetárium Hradec Králové,příspěvky se na vydání podíleli i členovéAstronomické společnosti v Hradci Králové.

První verze byla uvolněna již v prvním čtvrtletí roku 2000. Základnípodoba sice zůstává stále zachována (tj. bílé písmo na tmavě zeleném pozadí,čtyři hlavní kapitoly), ale došlo ke značnému zpřehlednění a vylepšenígrafické stránky. Především jsme však doplnili velké množství nových příspěvkůi jednotlivých obrázků - z poslední doby jmenujme například: kompletnísoubor obrázků z Hubblova teleskopu uveřejněných během roku 2001;dokumentaci výzkumu planetky (433) Eros sondou NEAR Shoemaker;astrofyzikální přednášky o galaxiích, o prstencích velkých planeta další.

Více

Miroslav Brož

Štěpán Kovář Ostatní

Soutěž Life in the Universe skončila

13.11.2001:Česká astronomická společnost byla garantem a pořadatelem národního kolaevropské soutěže Life in the Universe. Přestože byla vyhlášena v dostipozdním termínu, přišlo do soutěže během tří týdnů přes 90 soutěžních prací.Hodnotící komise vybrala 4 práce, které postoupily do evropského kola,které se konalo od 7. do 10. listopadu 2001 ve švýcarském CERN. Nikdo z násnepředpokládal, že by vzhledem k tak krátkému termínu, který měli češtístudenti na vypracování, se mohl některý z našich projektů probojovat dofinále. O to více jsme byli mile překvapeni, ze Česká republika se do finálesoutěže zásluhou nejmladší členky naší výpravy Veroniky Janákovédostala.
V sobotu od 19 hodin proběhla ceremonie udělování cen. Program, kde nechyběltelemost do americké SETI, vysílaní přes Internet ani dotazy na téma život vkosmu (ty se mohly podávat přímo v sále nebo přes Internet) vyvrcholiludílením cen. Veronika Janáková z Frenštátu pod Radhoštěm získala spolu sdalšími osmi třetí cenu. Odměnou byla nádherná publikace Hledáni nekonečna ašvýcarské hodinky.
Obrazovou reportáž přineseme v příštích Kosmických rozhledech a během několika málo dnů i nahttp://mladez.astro.cz.Výsledky soutěže jsou na http://www.lifeinuniverse.org/Winners.html
Štěpán Kovář
Pavel Suchan Ostatní

Čtyři sta let od úmrtí Tychona Brahe

18.10.2001: Vydáno tiskové prohlášení č. 29Tycho Brahe čtyři století od úmrtí největšího pozorovatele nebeských těles Ve středu 24.října 2001 uplyne čtyři sta let od úmrtí Tychona Brahe, velkého dánského hvězdáře a jednoho ze zakladatelů moderní astronomie, který strávil poslední roky svého života v Praze ve službách císaře Rudolfa II. a je pochován v Týnském chrámu na Staroměstském náměstí.

Luděk Vašta Ostatní

Nušlova cena 2001

V úterý 27. listopadu 2001 od 18 hodin bude v Planetáriu Praha udělena Nušlovacena za rok 2001 RNDr. Ladislavu Křivskému, CSc. Laureát při tétopříležitosti přednese přednášku na téma Od slunečních erupcí kpyramidám. Organizuje Pražská pobočkaČAS.
Nušlova cena České astronomické společnosti je nejvyšší ocenění, kteréuděluje ČAS badatelům, kteří se svým celoživotním dílem obzvláště zasloužilio rozvoj astronomie. Je pojmenována po dlouholetém předsedovi ČAS prof.Františku Nušlovi (1867-1951). ČAS obnovila její udělování po padesátiletépřestávce v r. 1999.
Karel Mokrý Ostatní

Soutěž Life in Universe

Česká astronomická společnost spolupořádá národní kolo mimořádné soutěže, která je určena středoškolákům a probíhá nyní ve více jak 22 zemích v Evropě. Informujte prosím své známé, přátele, kolegy, své žáky o možnosti zapojit se do zcela ojedinělého projektu. Šanci uspět má každý úplně stejnou, jen se zapojit.

Soutěž pořádají CERN, největší evropská laboratoř pro nukleární výzkum, ESO, Evropská jižní observatoř a ESA, Evropská kosmická agentura, tedy veličiny číslo jedna na poli světové vědy. Pro vítěze národního kola čeká třídenní pobyt v CERNu v Ženevě, kde budou moci nahlédnout pod pokličku nebývalé laboratoře, která se rozkládá na hranicích mezi Francií a Švýcarskem. Budou se moci setkat s předními vědci nukleární fyziky a Ti nejlepší budou moci sami svůj projekt prezentovat na konferenci. V CERNu Vám nezůstane nic utajeno a s radostí Vás zavedeme do obrovského centra výpočetního střediska, kde je srdce téměř všech probíhajících experimentů. Vítězům kromě oficiálního programu vyjednáme návštěvu experimentálních pracovišť, kde sto metrů pod zemí se v 27 km dlouhém tunelu urychlují částice. Tak neváhejte a zapojte se do mimořádného projektu "Život v kosmu" a jeďte v listopadu do Cernu, místa, kde se zrodil web.
Podrobnosti
Ke stažení
Přihláška (pdf)   Přihláška (doc)

Luděk Vašta Ostatní

Slavnostní předání Nušlovy ceny

Pražská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci sHvězdárnou a planetáriem hl. m. Prahy vás zve na slavnostní předání Nušlovy ceny České astronomické společnosti za rok 2000 prof. RNDr.Miroslavu J. Plavcovi, DrSc. (University of California, Los Angeles), ježse uskuteční na Štefánikověhvězdárně v Praze na Petříně v úterý 7. srpna 2001 v 17 hodin.Slavnosti se zúčastní také Ing. Zdeňka Plavcová, CSc., jež patří kzakladatelům radiolokace meteorů na observatoři v Ondřejově.
Po slavnostním aktu proběhne veřejná beseda s manželyPlavcovými.
Karel Mokrý Ostatní

Obří okuláry, které spolknou kosmickou loď

Ve čtvrtek 14. června 2001 se od 18 hodin v kinosále Planetária Prahauskuteční přednáška Giant eyepieces that swallow spacecraft (Obří okuláry, které spolknou kosmickou loď), kterou přednese AlNagler.
Autor a výrobce moderních okulárů a pozorovací techniky Al Nagler budehovořit o své práci pro NASA a o výrobním programu své firmy Tele Vue.Přednáška bude tlumočena. Vstup pro veřejnost je možný, na rozdíl od členůČAS však tito posluchači zaplatí vstupné. Všichni jsou srdečně zváni.Přednášku organizuje Pražská pobočka ČAS.
Pavel Koten Ostatní

Nový katalog s miliardou objektů

Společným, sedmiletým úsilím astronomů ze Space Telescope Science Institute (STScI) a Osservatorio Astronomico di Torino byl vytvořen nový, rozsáhlý katalog hvězd a galaxií obsahující téměř miliardu objektů s jasností do 19. hvězdné velikosti. Tzv. Guide Star Catalog II (GSCII) nahradí dosud používaný GSC, který zahrnoval objekty do 15. magnitudy. Katalogy GSC slouží pro navigaci HST a dalších velkých dalekohledů jako jsou například VLT či Gemini. Nový katalog vznikl přefotografováním celé oblohy na skleněné fotografické desky pomocí Schmidtových dalekohledů na Mt. Palomaru na severní polokouli a na Anglo-Australian Observatory na jižní polokouli. Vytvoření katalogu zahrnovalo digitalizaci 4400 desek (ve třech barvách - modrá, červená, infračervená) a jejich velmi precizní měření. Každý pixel digitalizovaného snímku koresponduje s jednou úhlovou sekundou na obloze. Výsledná databáze má objem 8 terabytů. U každé hvězdy je uvedena poloha na obloze, údaje o jasnosti a barvě. Autoři plánují v průběhu příštího roku zveřejnit katalog doplněný o objekty do 20. magnitudy a o informace o vlastním pohybu hvězd.
Zdroj: STScI Press release ze 4. června
PK
Pavel Koten Ostatní

Nový radioteleskop v provozu

Dva největší světové radioteleskopy uskutečnily společná pozorování planety Venuše a malého blízkozemního asteroidu. Získané snímky povrchu Venuše ukazují detaily o rozměrech 1 km a byly pořízeny za účelem srovnání s daty zaznamenanými radarem na sondě Magellan před deseti lety. O Venuši se předpokládá, že by mohla být geologicky stejně aktivní jako Země a tato pozorování by mohla odhalit změny na povrchu způsobené vulkanickou činností, sesuvy půdy či dalšími procesy. Zároveň oba teleskopy pracovaly jako interferometr schopný určit výšky některých horských oblastí Venuše s dokonce lepší přesností než mohla sonda Magellan. Druhým cílem byla planetka 2001 EC16, která prolétla ve vzdálenosti jen 8x větší než je vzdálenost oběžné dráhy Měsíce kolem Země. Snímky planetky o velikosti 150 metrů odhalily její nepravidelný tvar. Na pozorování se podílel největší radioteleskop na světě o průměru 305 m umístěný v Arecibo a největší pohyblivý radioteleskop, kterým je 100 m Robert C. Byron radioteleskop na observatoři v Green Bank. První z nich byl nedávno modernizován, druhý je zcela nový.
Zdroj: NRAO Press release z 10. května
PK
Karel Mokrý Ostatní

Útok hackera

Omlouváme se za problémy s dostupností a aktualizací těchto stránek v poslední době. Byly způsobeny útokem hackera.

redakce II Ostatní

"První světlo" na dalekohledu Magellan I

Další z v současné době budovaných velkých dalekohledů má za sebou významnou událost příhodně nazvanou "první světlo". Tentokrát se jedná o první ze dvojice 6,5m dalekohledů Magellan, které staví společenství několika amerických universit na vrcholu Cerro Las Campanas v Chile. Poprvé se dalekohled podíval na oblohu 15. září a jeho cílem byla galaxie NGC 6809. Už první snímek ukázal, že optický systém dalekohledu je výjimečně kvalitní a dokáže využít výhod dobrého seeingu na observatoři Las Campanas. Astronomové věří, že pomocí obou dalekohledů budou moci sledovat slabé objekty až na hranici samotného vesmíru. Dalekohled bude nyní podléhat několik měsíců trvajícímu testování a do ostrého provozu by měl být uveden v únoru 2001. Jeho dvojče je zatím ve výstavbě.
Zdroj: Carnegie Institution Press release z 25. září.

redakce II Ostatní

První světlo na "čtyřce" VLT

V noci z 3. na 4. září proběhla na observatoři Paranal v Chile významná událost. Poslední ze čtveřice 8,2m dalekohledů tvořících dohromady tzv. Very Large Telescope (VLT) pořídil vůbec první snímky. Dalekohled Yepun, což v jazyce kmene Mapuche znamená "Venuše", se tak zařadil po bok svých kolegů, na kterých podobná událost proběhla v předchozích dvou letech. Následovat bude testovací fáze, během které se prověří a doladí schopnosti přístroje. Už na začátku příštího roku by měly být některé ze 4 dalekohledů spojeny do VLT interferometru s vynikající citlivostí a ostrostí obrazu. Vůbec prvním objektem, na který se nový dalekohled zaměřil, byla planetární mlhovina v souhvězdí Šípu, následovala jedna trpasličí a jedna spirální galaxie. Pořízené snímky byly věsmes velmi dobré kvality. Po 15 letech výstavby jsou tak všechny čtyři dalekohledy funkční.
Zdroj: ESO Press release z 4. září.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »