Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní

Ostatní



Karel Mokrý Ostatní

"Hviezda" známeho hvezdára Bochníčka zhasla

23.02.2002: "Hviezda" známeho hvezdára Bochníčka zhaslaVo veku nedožitých 82 rokov zomrel dnes ráno v Bratislave po ťažkej chorobe popularizátor astronómie Doc. RNDr. Záviš Bochníček, Csc. TASR to oznámil jeho syn Oliver Bochníček. Záviš Bochníček sa narodil v Prahe, ale väčšinu svojho života žil na Slovensku. Ako šestnásťročný objavil hviezdu Nova CP Lacertae a táto udalosť poznamenala jeho ďalšie kroky v živote. Pri tejto príležitosti ho ocenili exprezident Tomáš Garrigue Masaryk a vtedajší prezident Eduard Beneš.
více - Markíza
Karel Mokrý Ostatní

Vyšly Kosmické rozhledy

Vyšly Kosmické rozhledy - Z říše hvězd
31.1.2002 vyšlo první číslo 40. ročníku členského časopisu ČAS. Obsah čísla:
Rozhovor s RNDr. Jiřím Grygarem CSc.
Anketa - Ohlédnutí za rokem 2001 (P. Barttoš)
Recenze - Jak si nezadat (Z. Pokorný)
Hvězdárny - Pražská hvězdárna v Klementinu (Š. Kovář)
Aktuality (Pavel Koten, J. Grygar, P. Suchan)
Historie - Vzpomínky na Antonína Bečváře (V. Vančura), Vznik ČAS (H. Zíková)
Slunce - Úplné zatmění Slunce 21.6.2001 Angola (M. Bělík)
Planetky - Kolik je planetek? (J. Tichá), Internet o planetkách
Pro mládež - Život ve vesmíru (Š. Kovář)
Úkazy (P. Bartoš)
Ze společnosti Tisková prohášení (P. Suchan), Zasedání VV, Ze života složek (P. Bartoš)

Časopis je určen pouze pro členy ČAS. Členové ČAS mají další výhody - levnější vstupné na řadu hvězdáren a pořady v některých planetáriích, většina složek vydává své specializované věstníky...přehled všech výhod
jak se stát členem
kontkat na redakci - kr@astro.cz

Miroslav Brož Ostatní

Povětroň 2/2002

Povětroň 2/2002.

Dnes vyšlo nové číslo časopisu Povětroň 2/2002- občasníku Astronomické společnosti v Hradci Králové.
První článek tohoto čísla má spíše geologické zaměření,ale přesto s astronomií souvisí - Jiří Šura píšeo ševětínské kruhové struktuře, o níž se dříve soudilo,že je starým impaktním kráterem.
Další článek Mirka Brože je dokončením přehledu referátů ze sicilskékonference Asteroids 2001 z čísla 5/2001. Navazuje na nějčtvrté pokračování seriálu o slunečních hodinách.Čtvrtým dílem pokračuje i seriál o typech proměnných hvězd,tentokrát se seznámíme s trpasličími cefeidami.
V pozorovatelském bloku najdeme článek Martina Lehkého o těsnémprůletu komety 96P/Machholz kolem Slunce. Pepa Kujal popisuje naševýpravy za pozorováním meteorických rojů Geminid a Kvadrantid.Vláďa Kocour napsal první díl článku o fyziologické optice.Autorem "Dění na obloze" je Tomáš Kubec.
Nová rubrika "Přečetli jsme si" si klade za cíl upozornitna zajímavé články v populárních i odborných, zahraničníchi domácích astronomických časopisech.
Astronomická společnost má od ledna 2002 také nový znak (viz obrázek vpravoa článek o výběrové soutěži).
Tištěnou verzi časopisu Povětroň je možné předplatit za 35,- Kč(za jedno číslo). Elektronická verze (ve formátech PDF, PostScripta HTML) je k dispozici zdarma. Vše naleznete na domovské stránce časopisu:
http://www.astrohk.cz/ashk/povetron/
Miroslav Brož, Martin Navrátil
Pavel Koten Ostatní

Gemini South v provozu

Dalekohled Gemini South nacházející se v chilských Andách byl nedávno slavnostně uveden do provozu. Připojil se ke svému "dvojčeti" Gemini North stojícímu na Mauna Kea na Havaji, který je v provozu už od roku 1999. Oba totožné dalekohledy jsou výsledkem spolupráce Argentiny, Austrálie, Brazílie, Chile, Kanady, Spojených států a Velké Británie. Každý z nich pokrývá jednu hemisféru hvězdné oblohy a dohromady tak zajišťují pokrytí oblohy celé. Dalekohledy jsou vybaveny 8m primárním, relativně tenkým zrcadlem, které je schopno zachytit a soustředit jak záření ve viditelné tak i v infračervené oblasti elektromagnetického spektra, a adaptivní optikou pro korekci zkreslení vzniklého průchodem světla zemskou atmosférou. První pozorování jižním dalekohledem se uskutečnilo zhruba před měsícem.
Zdroj: National Science Foundation Press release ze dne 18. ledna
PK
Karel Mokrý Ostatní

High School Teachers (HST) 2002

Funding for the CERN programme for High School Teachers (HST) 2002has been approved.

The deadline for applications is February 28. The programme will starton June 30 and finish on July 20. As always, we expect to providefinancial support to at least one participant per each memberState. As in previous years, we shall welcome matching contributionsfrom the funding agencies of the countries.

For your interest we preparedthe report of the 2001 edition.

Karel Mokrý Ostatní

Astronomická korespondenční soutěž

Astronomická korespondenční soutěž vstoupila do dalšího ročníku.Přihlašovat se můžete do do února 2002.

Česká astronomická společnost a Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně - odloučené pracoviště Hvězdárna ve Vyškově připravily pro žáky a studenty základních a středních škol ve věku 12 až 15 letAstronomickou korespondenční soutěž.

Vlastní akce probíhá korespondenční formou, jejímž vyvrcholením je Letní astronomické soustředění. Tohoto Letního astronomického soustředění se budou moci zúčastnit úspěšní řešitelé korespondenční soutěže, kteří budou vybráni na základě dosažených výsledků.
Karel Mokrý

Miroslav Brož Ostatní

Povětroň 1/2002

7.1.2002: Povětroň 1/2002.Dnes vyšlo nové číslo časopisuPovětroň 1/2002- občasníku Astronomické společnosti v Hradci Králové.

Z jeho obsahu je vidět, že tentokrát se zaměřuje na proměnné hvězdy:Martin Navrátil píše o zákrytové dvojhvězdě ES UMa,Pavel Marek a Ondra Pejcha o pulzujících hvězdách typu W Virginis,Honza Skalický referuje o brněnské proměnářské konferenci,která se konala na začátku listopadu 2001, a k tomu je přiřazeni příspěvek o modelování EQ Tauri.

Martin Lehký přináší zprávu z oboru meziplanetární hmotyo těsném průletu planetky 1998 WT24 kolem Země.Spolu s Martinem Navrátilem pak popsali pozorovánímeteorického roje Leonid.

Druhými díly pokračují seriály 10 otázek a odpovědí a Daleké rozhledy.Nově zařazujeme rubriku Dění na obloze, v níž najdete přehlednoumapku oblohy a stručné tipy na úkazy viditelné v následujícím měsíci.Martin Cholasta upozorňuje na knihu o Tychonovi Brahe.

Tištěnou verzi časopisu Povětroň je možné předplatit za 35,- Kč(za jedno číslo). Elektronická verze (ve formátech PDF, PostScripta HTML) je k dispozici zdarma. Vše naleznete na domovské stránce časopisu:
http://www.astrohk.cz/ashk/povetron/
Miroslav Brož

Pavel Koten Ostatní

Umělá hvězda nad Mauna Kea

Obří Keckovy dalekohledy na hoře Mauna Kea na Havajských ostrovech jsou vybaveny adaptivní optikou, která koriguje rozmazané obrazy hvězd a dalších objektů způsobené průchodem záření neklidnou atmosférou. Systém sleduje pomocí kamery obraz relativně jasné hvězdy, který vyhodnocuje počítač. Ten 670 krát za sekundu dává příkazy 349 přítlačným bodům, aby měnily tvar tenkého 15cm zrcadla zařazeného do optické soustavy dalekohledu. Změny jsou řádově v mikrometrech, ale to už je dostatečné na to, aby byl obraz korigován. Použitelné jasné hvězdy se bohužel vyskytují pouze na 1% celé oblohy a tak si astronomové vyrobili svoji vlastní umělou hvězdu. Laserový paprsek vyzářený na vlnové délce 589 nm s výkonem 20 W vybudí ve výškách kolem 95 km nad zemí k záření sodíkové atomy v oblasti o průměru kolem jednoho metru. Tato umělá hvězda má sice pouze 9,5 magnitudu, je tedy 25 krát slabší než nejslabší hvězdy pozorovatelné pouhým okem, ale už je dostatečně jasná na to, aby ji systém adaptivní optiky zachytil. Dalekohled Keck II nyní může využívat adaptivní optiku kdykoliv, bez ohledu na kterou část oblohy je zrovna zaměřen. S použitím adaptivní optiky dosahuje dalekohled v infračerveném oboru spektra 4 krát lepšího rozlišení než Hubble Space Telescope na oběžné dráze.
Zdroj: Keck Observatory News Release ze dne 4. ledna
PK
Pavel Koten Ostatní

PF 2002

Hodně zdraví, štěstí, spokojenosti a úspěchů v novém roce čtenářům Astronomických novinek!
PK
Miroslav Brož Ostatní

CD Astronomie

CD /Astronomieje soubor více než tisíce obrázků s astronomickou tematikou,doplněných českým odborným komentářem. CD-ROM vydalaHvězdárna a planetárium Hradec Králové,příspěvky se na vydání podíleli i členovéAstronomické společnosti v Hradci Králové.

První verze byla uvolněna již v prvním čtvrtletí roku 2000. Základnípodoba sice zůstává stále zachována (tj. bílé písmo na tmavě zeleném pozadí,čtyři hlavní kapitoly), ale došlo ke značnému zpřehlednění a vylepšenígrafické stránky. Především jsme však doplnili velké množství nových příspěvkůi jednotlivých obrázků - z poslední doby jmenujme například: kompletnísoubor obrázků z Hubblova teleskopu uveřejněných během roku 2001;dokumentaci výzkumu planetky (433) Eros sondou NEAR Shoemaker;astrofyzikální přednášky o galaxiích, o prstencích velkých planeta další.

Více

Miroslav Brož

Štěpán Kovář Ostatní

Soutěž Life in the Universe skončila

13.11.2001:Česká astronomická společnost byla garantem a pořadatelem národního kolaevropské soutěže Life in the Universe. Přestože byla vyhlášena v dostipozdním termínu, přišlo do soutěže během tří týdnů přes 90 soutěžních prací.Hodnotící komise vybrala 4 práce, které postoupily do evropského kola,které se konalo od 7. do 10. listopadu 2001 ve švýcarském CERN. Nikdo z násnepředpokládal, že by vzhledem k tak krátkému termínu, který měli češtístudenti na vypracování, se mohl některý z našich projektů probojovat dofinále. O to více jsme byli mile překvapeni, ze Česká republika se do finálesoutěže zásluhou nejmladší členky naší výpravy Veroniky Janákovédostala.
V sobotu od 19 hodin proběhla ceremonie udělování cen. Program, kde nechyběltelemost do americké SETI, vysílaní přes Internet ani dotazy na téma život vkosmu (ty se mohly podávat přímo v sále nebo přes Internet) vyvrcholiludílením cen. Veronika Janáková z Frenštátu pod Radhoštěm získala spolu sdalšími osmi třetí cenu. Odměnou byla nádherná publikace Hledáni nekonečna ašvýcarské hodinky.
Obrazovou reportáž přineseme v příštích Kosmických rozhledech a během několika málo dnů i nahttp://mladez.astro.cz.Výsledky soutěže jsou na http://www.lifeinuniverse.org/Winners.html
Štěpán Kovář
Pavel Suchan Ostatní

Čtyři sta let od úmrtí Tychona Brahe

18.10.2001: Vydáno tiskové prohlášení č. 29Tycho Brahe čtyři století od úmrtí největšího pozorovatele nebeských těles Ve středu 24.října 2001 uplyne čtyři sta let od úmrtí Tychona Brahe, velkého dánského hvězdáře a jednoho ze zakladatelů moderní astronomie, který strávil poslední roky svého života v Praze ve službách císaře Rudolfa II. a je pochován v Týnském chrámu na Staroměstském náměstí.

Luděk Vašta Ostatní

Nušlova cena 2001

V úterý 27. listopadu 2001 od 18 hodin bude v Planetáriu Praha udělena Nušlovacena za rok 2001 RNDr. Ladislavu Křivskému, CSc. Laureát při tétopříležitosti přednese přednášku na téma Od slunečních erupcí kpyramidám. Organizuje Pražská pobočkaČAS.
Nušlova cena České astronomické společnosti je nejvyšší ocenění, kteréuděluje ČAS badatelům, kteří se svým celoživotním dílem obzvláště zasloužilio rozvoj astronomie. Je pojmenována po dlouholetém předsedovi ČAS prof.Františku Nušlovi (1867-1951). ČAS obnovila její udělování po padesátiletépřestávce v r. 1999.
Karel Mokrý Ostatní

Soutěž Life in Universe

Česká astronomická společnost spolupořádá národní kolo mimořádné soutěže, která je určena středoškolákům a probíhá nyní ve více jak 22 zemích v Evropě. Informujte prosím své známé, přátele, kolegy, své žáky o možnosti zapojit se do zcela ojedinělého projektu. Šanci uspět má každý úplně stejnou, jen se zapojit.

Soutěž pořádají CERN, největší evropská laboratoř pro nukleární výzkum, ESO, Evropská jižní observatoř a ESA, Evropská kosmická agentura, tedy veličiny číslo jedna na poli světové vědy. Pro vítěze národního kola čeká třídenní pobyt v CERNu v Ženevě, kde budou moci nahlédnout pod pokličku nebývalé laboratoře, která se rozkládá na hranicích mezi Francií a Švýcarskem. Budou se moci setkat s předními vědci nukleární fyziky a Ti nejlepší budou moci sami svůj projekt prezentovat na konferenci. V CERNu Vám nezůstane nic utajeno a s radostí Vás zavedeme do obrovského centra výpočetního střediska, kde je srdce téměř všech probíhajících experimentů. Vítězům kromě oficiálního programu vyjednáme návštěvu experimentálních pracovišť, kde sto metrů pod zemí se v 27 km dlouhém tunelu urychlují částice. Tak neváhejte a zapojte se do mimořádného projektu "Život v kosmu" a jeďte v listopadu do Cernu, místa, kde se zrodil web.
Podrobnosti
Ke stažení
Přihláška (pdf)   Přihláška (doc)

Luděk Vašta Ostatní

Slavnostní předání Nušlovy ceny

Pražská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci sHvězdárnou a planetáriem hl. m. Prahy vás zve na slavnostní předání Nušlovy ceny České astronomické společnosti za rok 2000 prof. RNDr.Miroslavu J. Plavcovi, DrSc. (University of California, Los Angeles), ježse uskuteční na Štefánikověhvězdárně v Praze na Petříně v úterý 7. srpna 2001 v 17 hodin.Slavnosti se zúčastní také Ing. Zdeňka Plavcová, CSc., jež patří kzakladatelům radiolokace meteorů na observatoři v Ondřejově.
Po slavnostním aktu proběhne veřejná beseda s manželyPlavcovými.
Karel Mokrý Ostatní

Obří okuláry, které spolknou kosmickou loď

Ve čtvrtek 14. června 2001 se od 18 hodin v kinosále Planetária Prahauskuteční přednáška Giant eyepieces that swallow spacecraft (Obří okuláry, které spolknou kosmickou loď), kterou přednese AlNagler.
Autor a výrobce moderních okulárů a pozorovací techniky Al Nagler budehovořit o své práci pro NASA a o výrobním programu své firmy Tele Vue.Přednáška bude tlumočena. Vstup pro veřejnost je možný, na rozdíl od členůČAS však tito posluchači zaplatí vstupné. Všichni jsou srdečně zváni.Přednášku organizuje Pražská pobočka ČAS.
Pavel Koten Ostatní

Nový katalog s miliardou objektů

Společným, sedmiletým úsilím astronomů ze Space Telescope Science Institute (STScI) a Osservatorio Astronomico di Torino byl vytvořen nový, rozsáhlý katalog hvězd a galaxií obsahující téměř miliardu objektů s jasností do 19. hvězdné velikosti. Tzv. Guide Star Catalog II (GSCII) nahradí dosud používaný GSC, který zahrnoval objekty do 15. magnitudy. Katalogy GSC slouží pro navigaci HST a dalších velkých dalekohledů jako jsou například VLT či Gemini. Nový katalog vznikl přefotografováním celé oblohy na skleněné fotografické desky pomocí Schmidtových dalekohledů na Mt. Palomaru na severní polokouli a na Anglo-Australian Observatory na jižní polokouli. Vytvoření katalogu zahrnovalo digitalizaci 4400 desek (ve třech barvách - modrá, červená, infračervená) a jejich velmi precizní měření. Každý pixel digitalizovaného snímku koresponduje s jednou úhlovou sekundou na obloze. Výsledná databáze má objem 8 terabytů. U každé hvězdy je uvedena poloha na obloze, údaje o jasnosti a barvě. Autoři plánují v průběhu příštího roku zveřejnit katalog doplněný o objekty do 20. magnitudy a o informace o vlastním pohybu hvězd.
Zdroj: STScI Press release ze 4. června
PK


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »