Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  "Astronomie a kosmonautika na Euroconu"
Pavel Koten Vytisknout článek

"Astronomie a kosmonautika na Euroconu"

"Astronomie a kosmonautika na Euroconu"
Už za necelý měsíc se v České republice uskuteční vůbec poprvé v historii Eurocon, evropské setkání fanoušků literatury, filmu, Internetu a her, zaměřených na science fiction a technologie budoucnosti, fantasy a mytologii a horor, kosmonautiku a astronomii, UFO a záhady, historii a budoucnost. V rámci programu se uskuteční i tzv. Futurologický kongres s řadou přednášek věnovaných astronomii a kosmický letům a technologiím.

Město Chotěboř ležící na Českomoravské vrchovině nedaleko Havlíčkova Brodu se stane ve dnech 3. - 7. července středem Evropy, tedy alespoň pro minimálně tisícovku očekávaných návštěvníku Euroconu, kteří se sem sjedou z celé Evropy. Připraveno je pro ně obrovské množství programů věnovaných nejrůznějším oblastem. Celkem 13 souběžných programových linií zaplnění přednášky, besedy, projekce, filmy, hry, autogramiády, výstavy, koncerty, párty ...

Euroconu se zúčastní významní hosté z řad spisovatelů, vědců, redaktorů, malířů a osobností fanouškovského hnutí. Hned pět světoznámých osobností má u svého jména uvedenu poznámku Čestný host Euroconu (Guest of Honour). Jsou jimi spisovatelé George R. R. Martin (USA), Robert Holdstock (UK), Kir Bulyčev (Rusko), Andrzej Sapkowski (Polsko) a ilustrátor Jim Burns (UK). Jimi ale výčet hostů ze zahraničí ani z domova zdaleka nekončí.

Jednou z mnoha programových linií bude i Futurologický kongres, program věnovaný trendů v technologiích a společnosti, kosmickým letům, internetu, počítačům, biotechnologiím, nanotechnologiím, lékařství, komunikacím, chemii, ...

Jiří Kroulík bude hovořit o výstupech do volného kosmického prostoru a vývoji skafandrů pro kosmické lety, Antonín Vítek zase bude věnovat Mezinárodní kosmické stanici, její historii, současnosti a také zákulisním informacím, které na veřejnost příliš často neproniknou. Milan Hanousek má připraveno povídání o smrti prvního světového kosmonauta Jurije Gagarina. Pavel Koten se bude věnovat tématu Meziplanetárního internetu a též renovovanému Hubbleovu kosmickému dalekohledu. Z oblastí technologií návštěvníky čekají přednášky Libora Denera věnované programovacím technikám - genetickým, evolučním a paralelním algoritmům. Martin Macháček se bude pátým elementem, tedy borem, Martin Semerád zase otázkou nekonečna.

Nejen tyto ale mnoho a mnoho dalších pořadů bude v nabídce letošního Euroconu, který se jako vrcholná evropská akce koná v České republice vůbec poprvé v historii.

Pořadatelé - chotěbořský scifi klub Avalon - jsou přesvědčeni, že existuje mnoho důvodů, proč se první týden v červenci nacházet zrovna právě v Chotěboři. Vždyť taková koncentrace významných osobností se určitě jen tak brzo zase v našich končinách nesejde.




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »