Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Nová generace dalekohledů pro amatérské astronomy
Pavel Marek Vytisknout článek

Nová generace dalekohledů pro amatérské astronomy

Každý astronom amatér si tu a tam rád udělá nějakou tu zajímavou fotku. Bohužel však nemá moc času a tak by rád využil i krátkých chvílí, které může svému koníčku věnovat. Problém fotografie je však zejména v přesnosti ustavení paralaktické montáže. A tak mnohdy kvůli jedinné fotografii absolvuje i několika hodinový maratón seřizování montáže. Dnes však se astronomům amatérům dostává do rukou mocný nástroj a to dalekohledy GPS.

NexStar11 GPSPříkladem nové generace dalekohledů GPS jsou například i dalekohledy společnosti CELESTRON NEXSTAR 8 & 11 GPS. Přístroje nejnovější generace, postavené na tradičních kvalitních optických tubusech 203/2032mm (8", f/10) a 280/2800 (11", f/10) firmy Celestron. Tyto přístroje jsou standardně vybaveny právě systémem Global Positioning System, umožňujícím na základě dat ze tří právě viditelných družic určit přesnou zeměpisnou polohu (s chybou cca 10m) a tím i učinit potřebné kroky k automatizovanému ustavení přístoje pro astronomická pozorování. Databáze objektů obsahuje přes 40 tisíc objektů a uspokojí i velmi náročné znalce hvězdného nebe. Pohon přístroje je zabezpečen ze sítě nebo přes autoadaptér z autobaterie. Přítomnost manuální aretace v obou osách odstranila, dá-li se tak říci, nedostatek předcházející generace automaticky naváděných přístrojů a to sice nemožnost pohybu bez zdroje energie. Nové modely stačí jen odaretovat a volný pohyb v obou osách je možný - např. pro pozemská pozorování. Robustní konstrukce zaručuje vysokou stabilitu při pozorování. Základní příslušenství obsahuje hledáček o průměru 50mm a okulár nové generace Nexstar Plössl 40mm (50x Nexstar 8 GPS a 70x u Nexstar 11 GPS). Zenitový hranol 90° umožňuje pohodlné pozorování v zenitu, ale i pozemské pozorování byť stranově obrácené. Oba dalekohledy je možno doplnit systémem FastarŽ pro fotografování v primárním ohnisku (f/2). S doplňkovým příslušenstvím firmy Baader (pol.18 a další) je možno přizpůsobit výstup na 2" okuláry se širokým zorným polem např. AxiomŽ nebo Baader. I přes velmi mohutný vzhled a vysokou stabilitu konstrukce se stále ještě dá hovořit o přenosných dalekohledech. Celek sestává ze dvou částí - stativu a montáže s optickým systémem. Ta v případě těžšího Nexstaru 11 GPS váží okolo 29 kg a díky výborně umístěným madlům ji lze relativně snadno přenést. A protože Vás určitě zajímají i orientační ceny za takovéto přístroje v ČR, pak vězte, že NexStar 8 GPS stojí kolem 120.000 Kč a 11GPS ještě dokonce téměř o 60.000 Kč více. Ale za tu cenu dostanete přístroje, se kterými se právě nejen můžete pyšnit, ale zejména dokonale využít každou chvíli právě pro pozorování a fotografování. Konečně si budete moci vychutnat kvalitní pozorování bez úmorné přípravy.




O autorovi

Pavel Marek

Autor je členem České astronomické společnosti od roku1985. Je členem sekce B.R.N.O. - sekce pozorovatelů proměnných hvězdpozorovatelské skupiny Medůza. Je členem Astronomické společnosti v Hradci Kralové. Astronomii se věnuje amatérsky od svých 9 let adnes se věnuje i praktickému pozorování zejména v oblasti proměnných hvězd ato jak vizuálně, tak CCD. Je vlastníkem i několika dalekohledu různýchkonstrukcí a určení.



36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M27 Dumbel

Činka (také Messier 27, M27 nebo NGC 6853) je známá jasná planetární mlhovina v souhvězdí Lištičky. Objevil ji Charles Messier 12. června 1764 jako vůbec první z tohoto druhu vesmírných objektů. Jméno jí dal John Herschel ve svém popisu. Mlhovina Činka se dá velmi snadno nalézt přibližně 3° severně od hvězdy Gama Sagittae (γ Sge) s magnitudou 3,5 v sousedním souhvězdí Šípu. Je snadno viditelná i triedrem 10x50 a pod průzračně tmavou oblohou i menším triedrem 8x30. Dalekohled o průměru 114 mm pomůže ukázat její základní tvar, který vzdáleně připomíná přesýpací hodiny, protože mlhovina obsahuje dvě velké jasné oblasti. Ještě větší dalekohledy, případně vybavené vhodným astronomickým filtrem, umožňují pozorovat mnoho podrobností a odstínů. Ústřední hvězda má magnitudu 13,6 a její viditelnost se často používá jako zkouška průzračnosti hvězdné oblohy, pokud se použije dalekohled o průměru 200 mm.

Další informace »