Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  SKYMASTER v roce 2003 a 2004
Pavel Marek Vytisknout článek

SKYMASTER v roce 2003 a 2004

Soukromou amatérskou hvězdárnu SKYMASTER najdete v Hradci Králové v rekreační oblasti Borovinka (blíže na http://www.skymaster.cz). Zahájila svoji činnost na jaře roku 2003 a hvězdárnou již prošlo na několik desítek návštěvníků. V roce 2003 se převážně soustředila na dokončování celé koncepce hvězdárny a v roce 2004 by mělo dojít k definitivnímu dokončení kvalitního astronomického centra pro zájemce s hlubším zájmem o astronomii.

V roce 2003 byl hlavním přístrojem hvězdárny Celestron 11GPS na azimutální počítačově řízené montáži. Tento dalekohled se systémem Schmidt Cassegrain o průměru 254mm je přímo stvořen pro perfektní vizuální pozorování zejména hvězd, mlhovin, galaxií či komet. Navigační systém GPS spolu s databází najíždí velmi přesně na zvolené objekty a tak umožnuje pozorovateli shlédnout i několik desítek objektů za hodinu i méně zkušeným pozorovatelům. Méně vhodný je již pro pozorování planet, tam se nám osvědčilo spíše vytáhnout klasické dobsony (na SKYMASTERu najdete 250mm předělaný "Drbohlavson" a 200mm Orion) či refaktory (u nás najdete 100mm Celestron a 80mm Orion). Časem se uvažuje o pořízení velmi kvalitního refraktoru na pozorování a fotografování planet. Ale to je hudba budoucnosti a možná naše další překvapení. Již v roce 2003 byla pořízena CCD kamera SBIG ST-2000XM s rozlišením 2 miliony pixelů s filtrovým kolem. Cílem bylo umístit tuto kameru do primárního ohniska dalekohledu Celestron 11GPS a kvalitní fotometrie proměnných hvězd. Bohužel se stalo nepředpokládané. Celestron přestal optiku pro Fastar pro tento dalekohled po několika měsíčním čekání na dodání objednaného systému úplně dodávat. Konkurenční systém HyperStar od Starizony však není vhodný u tohoto dalekohledu pro naši CCD kameru. Po přihlášení se do několika internetovských konferencí týkajících se Fastar systému a několika velmi plodných diskusí padlo rozhodnutí. Správnou volbou bude nový dalekohled. Dalekohled Celestron 11GPS bude v roce 2004 tedy určen pro vizuální pozorování nejen na SKYMASTERu, ale na expedicích a výjezdem za dokonalou tmou. SKYMASTER se však nevzdal.

Na konci roku 2003 SKYMASTER díky sponzorům dostal pod stromeček nový dalekohled. Hlavním přístrojem se stal Celestron CGE 1400. Je to dalekohled s optickým systémem Schmidt-Cassegrain o průměru 356mm a ohniskovou vzdáleností 3910mm s vysokovýkonnou StarBrights XLT optikou. Je umístěn na kvalitní německé fotografrické paralaktické montáži s počítačovým řízením. Systém je opět tzv. Fastar Compatible, což znamená, že sekundární zrcátko může být vyměněno přímo za snímač např. fotografický či CCD přístroj. V tomto případě světelnost systemu dosáhne přibližně f/2 a je vhodná pro širokoúhlé snímky oblohy.

11063_cge1400.jpg
Nový hlavní přístroj SKYMASTERu

Další novinkou je, že SKYMASTER dostal další dárek a to dovybavení tohoto dalekoledu. Prvním důležitým doplňkem je kompletní sada standardních fotometrických filtrů U, B, V, R, I, N z Optických vývojových dílen v Turnově, takže už nám nic nebrání dělat fotometrii ve více filtrech. Druhým důležitým doplňkem je HyperStar systém od společnosti Starizona. Tento systém je obdobou Celestronského systému FASTAR a umožnuje zkrácení ohniska na neuvěřitelných 675mm. To je velmi vhodné právě pro efektivní a snadné vedení dalekohledu za hvězdami pro účely focení a CCD měření. Velké zorné pole umožní fotometrii někdy i více hvězd najednou a zejména bezproblémové automatické najíždění přístroje v případě robotizovaného CCD pozorování.

Lens.jpg
HyperStar pro Celestron 1400

M8_HyperStar14_LRGB.jpg

Ukázka CCD snímku pořízeného CELESTRONEM 1400 s HyperStar systémem a SBIG 10XME CCD kamerou za 30s

Kliknutím na obrázek získáte jeho větší verzi.

Ale to hlavní nás v roce 2004 čeká. Co všechno máme v plánu ? To nejhlavnější je dokončení automatizace naší kopulky a výměna hlavního pozorovacího přístroje. Po této výměně osazení HyperStar systému, kamery a rozchození CCD pracoviště. Pokud se nám vše podaří dotáhnout až do robotizované podoby, bude pro nás rok 2004 velmi úspěšným. Doufáme, že již budeme schopni poskytovat kvalitní fotometrická data. No a pak již jen běžný komfort pro pozorovatele. Na SKYMASTERu by měl vyrůst srub s ubytovací kapacitou pro návštěvníky a pozorovatele, kteří již v noci po pozorování nebudou schopni odejet a uvítají poskytnutí možnosti přespání.

Úkolů je mnoho a času málo, ale SKYMASTER jde stále dopředu a tak nám držte palce, ať náš sen přinese nejen mnoho dobrého nám, ale i ostatním přátelům astronomie. Vesmír nám sice nikam neuteče, ale lidský život je na velké plány velmi krátký.

Samozřejmě jste všichni vítáni. Ať chcete ztrávit příjemnou noc či víkend na SKYMASTERu, pokud to jen trochu bude možné, vyjdeme Vám vstříct.

No a závěr malá výzva: Pokud jsou v našem okolí nějací pozorovatelé, kteří by chtěli na SKYMASTERu pravidelněji pozorovat, kontaktujte nás. Budeme rádi, když se stanete členy našeho SKYMASTER klubu a společně naše dalekohledy vytížíme na 110%.

Stránky s dalšími informacemi:
Domácí stránka hvězdárny SKYMASTER
Kompletní informace o CELESTRONu CGE 1400
Co je systém StarBright XLT ?
Informace o systému HYPERSTAR




O autorovi

Pavel Marek

Autor je členem České astronomické společnosti od roku1985. Je členem sekce B.R.N.O. - sekce pozorovatelů proměnných hvězdpozorovatelské skupiny Medůza. Je členem Astronomické společnosti v Hradci Kralové. Astronomii se věnuje amatérsky od svých 9 let adnes se věnuje i praktickému pozorování zejména v oblasti proměnných hvězd ato jak vizuálně, tak CCD. Je vlastníkem i několika dalekohledu různýchkonstrukcí a určení.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »