Úvodní  >  Autoři  >  Pavel Marek

Autor: Pavel Marek

O autorovi

Autor je členem České astronomické společnosti od roku1985. Je členem sekce B.R.N.O. - sekce pozorovatelů proměnných hvězdpozorovatelské skupiny Medůza. Je členem Astronomické společnosti v Hradci Kralové. Astronomii se věnuje amatérsky od svých 9 let adnes se věnuje i praktickému pozorování zejména v oblasti proměnných hvězd ato jak vizuálně, tak CCD. Je vlastníkem i několika dalekohledu různýchkonstrukcí a určení.


03.05.2006 Červnové setkání na SKYMASTERu 2006

(přečteno 5 922x)

15.08.2005 6. Herzbergerské setkání dalekohledů - pojeďte se podívat 1m DOBSONEM

(přečteno 9 124x)

05.02.2004 SKYMASTER v roce 2003 a 2004

(přečteno 5 876x)

18.03.2003 Představujeme - CELESTRON Wide View 102 OTA

(přečteno 6 758x)

17.03.2003 Pozvámka na slavnostní otevření SKYMASTERu

(přečteno 5 387x)

09.12.2002 Prosincová SKYMASTER starpárty

(přečteno 5 095x)

09.12.2002 Cassini-Huygens - stav mise

(přečteno 5 942x)

07.12.2002 Japonský VIXEN v prodeji

(přečteno 6 153x)

07.12.2002 Meopta na konci roku s novinkou

(přečteno 9 881x)

06.11.2002 Chcete si koupit hvězdárnu ? To není legrace.

(přečteno 5 324x)

17.09.2002 Setkani SMPH 18. - 20. rijna 2002 v Hradci Kralove

(přečteno 4 861x)

17.09.2002 Nový dalekohled v Hradci Králové

(přečteno 5 235x)

02.09.2002 Schůzka ASHK

(přečteno 4 739x)

22.08.2002 Představujeme - PLANETKY.CZ

(přečteno 5 866x)

22.08.2002 Počátky hradecké hvězdárny

(přečteno 6 097x)

21.08.2002 Na prodej dalekohled Dobson 250/1250

(přečteno 8 599x)

21.08.2002 Počítačové planetárium zdarma

(přečteno 6 571x)

20.08.2002 Povětroň - občasník Astronomické společnosti v Hradci Králové

(přečteno 4 826x)

20.08.2002 Postavte si svou malou robotizovanou hvězdárnu a nebo si ji prostě kupte

(přečteno 6 217x)

13.08.2002 Astronomické programy v češtině

(přečteno 11 682x)

09.08.2002 SKYMASTER - splnění jednoho snu

(přečteno 5 113x)

29.07.2002 Podklad na Vaši obrazovku od HST

(přečteno 5 007x)

29.07.2002 Nová generace dalekohledů pro amatérské astronomy

(přečteno 5 769x)

18.07.2002 Sluneční hodiny v Čechách

(přečteno 6 578x)

18.07.2002 Astronomické přístroje a potřeby dostupné v ČR - Sluneční fólie

(přečteno 8 699x)



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »