Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Počátky hradecké hvězdárny
Pavel Marek Vytisknout článek

Počátky hradecké hvězdárny

jsou záhadné, pohnuté a zahaleny tajemstvím. Je to důsledek situace v padesátých letech minulého století, kdy výsledek činnosti iniciátorů, stavitelů a uživatelů se lišil od původních záměrů. Před 55 lety byl položen základní kámen hvězdárny. Avšak období 1947 až 1953 je stále bílým místem historie HP HK 8. - Autor Josef Bartoška



Na tuto mezeru v informacích jsem již narazil v roce 1982 při 35. výročí HP HK jako předseda hradecké pobočky Československé astronomické společnosti při Československé akademii věd. Většinu informací jsem získal z vyprávění RNDr. Jaroslava Píchy, který se na hradeckou hvězdárnu dostal jako vedoucí meteorolog po dokončení hrubé stavby, pana Bohumila Dvořáčka, pracovníka HP, který se narodil v předminulém století a paní Amálie Brychtové, která bydlela ve stejném domě jako já: Ulrichovo náměstí 735, kde vznikla po válce Společnost pro postavení hvězdárny v HK.

Astronomická společnost založená 1929 plánovala postavení hvězdárny pro svůj 11 cm dalekohled v nových Herrmannových, pak Pionýrských, dneska Šimkových sadech u Piletického potoka, jak píše Prof. Dr. František Průša v článku v novinách po skončení války. Tam však hvězdárna postavena nebyla, Jindřich Zeman a Fr. Průša používali kopuli hvězdárny v Orlické ulici, pozorování pro veřejnost se prováděla na střechách Masarykových škol.

Po dostavění v roce 1951 byla budova dána k dispozici správě Vojenské lékařské akademie, byli v ní ubytování vojáci, lékaři a zdravotní sestry. Část byla přidělena meteorologii, část Akademii věd. Byla osazena německá malá kopule z Berlína a osazena 13 cm dalekohledem, získaným do pronájmu od ing. René Böhma z Prahy za roční nájemné 2400 Kčs, ve staré měně 12 000 Kčs). Teprve však 30. 12. 1953 byla podle usnesení rady Jednotného národního výboru prostřednictvím KNV v HK podána žádost Ministerstvu kultury v Praze o zřízení Lidové hvězdárny. V odpovědi MK z 28. 1. 1954 čj. 13290/54 adresované KNV HK a na vědomí JNV HK IV. referátu se souhlasí se zřízením oblastní hvězdárny III. typu podléhající přímo odboru kultury rady KNV s působností v Hradeckém, Pardubickém a Libereckém kraji, jak se znovu opakuje vše po padesáti letech. Vedením hvězdárny byla pověřena skupinka dobrovolníků jako poradní sbor v čele s vedoucím referentem školství a kultury JNV HK Františkem Šmídem. Budova byla opět převzata od Vojenské lékařské akademie. První zápis v knize návštěv je z 1. dubna 1954, což se považuje za zahájení činnosti pro veřejnost. Členu rady nového MěNV Václavu Fritzovi byl 12. 7. 1954 podán návrh řídícího orgánu. 15. 9. 1954 byl přijat údržbář František Bydžovský. Stálí pracovníci přišli až 1. 9. 1955. Veškerou činnost za odměnu i dobrovolně prováděli František Šmíd, Alois Boháč, Václav Fritz, Jaroslav Makovský, Antonín Marek, Arnošt Niederle, Jaroslav Pícha, František Průša, Jindřich Zeman, od 31. 1. 1955 pak ještě Stanislav Říčař, Jiří Kult, Václav Skalický. Hvězdárna byla v té době coby Astronomický kroužek Krajského domu osvěty a vedly se spory s inspektorem kultury Jiřím Říhou na JNV, zda to je kroužek či hvězdárna. Veškeré přístroje byly Somet Binar 25x100 a 13 cm refraktor v malé kopuli, který byl dle vyhlášky znárodněn v říjnu 1959. 11 cm refraktor byl vynášen s dřevěným stojanem na můstek u ochozu jižní věže, kde však bylo pouze lepenkové krytí, později planetárium a nakonec velká kopule.

Slavnostní otevření Oblastní lidové hvězdárny bylo v 9 hodin v neděli 27. 11. 1955, planetárium bylo otevřeno v neděli 20. ledna 1957 v 11 hodin v jižní věži, v rotundě planetária pak 25. 6. 1961.



Autorem článku je pan Josef Bartoška, Hvězdárna a planetárium Hradec Králové.

Další informace o Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové najdete na její domácí stránce

Článek v doplněné podobě o další údaje vyjde v některém z čísel Povětroně, který si můžete stahovat zde




O autorovi

Pavel Marek

Autor je členem České astronomické společnosti od roku1985. Je členem sekce B.R.N.O. - sekce pozorovatelů proměnných hvězdpozorovatelské skupiny Medůza. Je členem Astronomické společnosti v Hradci Kralové. Astronomii se věnuje amatérsky od svých 9 let adnes se věnuje i praktickému pozorování zejména v oblasti proměnných hvězd ato jak vizuálně, tak CCD. Je vlastníkem i několika dalekohledu různýchkonstrukcí a určení.



36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M27 Dumbel

Činka (také Messier 27, M27 nebo NGC 6853) je známá jasná planetární mlhovina v souhvězdí Lištičky. Objevil ji Charles Messier 12. června 1764 jako vůbec první z tohoto druhu vesmírných objektů. Jméno jí dal John Herschel ve svém popisu. Mlhovina Činka se dá velmi snadno nalézt přibližně 3° severně od hvězdy Gama Sagittae (γ Sge) s magnitudou 3,5 v sousedním souhvězdí Šípu. Je snadno viditelná i triedrem 10x50 a pod průzračně tmavou oblohou i menším triedrem 8x30. Dalekohled o průměru 114 mm pomůže ukázat její základní tvar, který vzdáleně připomíná přesýpací hodiny, protože mlhovina obsahuje dvě velké jasné oblasti. Ještě větší dalekohledy, případně vybavené vhodným astronomickým filtrem, umožňují pozorovat mnoho podrobností a odstínů. Ústřední hvězda má magnitudu 13,6 a její viditelnost se často používá jako zkouška průzračnosti hvězdné oblohy, pokud se použije dalekohled o průměru 200 mm.

Další informace »