Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Představujeme - CELESTRON Wide View 102 OTA
Pavel Marek Vytisknout článek

Představujeme - CELESTRON Wide View 102 OTA

Určitě si říkáte, že by se Vám hodil doma dalekohled něco jako SOMET BINAR či MONAR. No a pokud by byl za dobrou cenu, pak jedině dobře. Tak se zkusme podívat na jeden z dalekohledů společnosti CELESTRON.

Od chvíle, kdy se tento dalekohled objevil v nabídce, je neustále v neutuchajícím zájmu zákazníků. Není divu. Achromatický objektiv 102mm je slušným základem pro začínající amatéry, ale osloví i pokročilé pozorovatele. Při ohniskové vzdálenosti 500mm je důvodem světelnost 1:5. Hlavním kladem se tak stává krátká délka tubusu. Je snadno přenosný, není těžký (2.45kg) a lze ho tak bez problémů umístit jako pomocný dalekohled k většímu přístroji. Mírným negativem je samozřejmě díky f/5 ne zcela zkorigovaná barevná vada. Nicméně i zde platí, že kvalitní okulár je půlka dalekohledu a když použijete velmi kvalitní okuláry Vixen namísto Plösslu, je výsledek až překvapivě lepší.

K čemu je takový přístroj dobrý - využijme jeho hlavní vlastnosti f/5 a počítejme: při použití např. okuláru Ultima 30mm získáme zvětšení 17x, výstupní pupilu okolo 7mm a zorné pole téměř 3°. Přitom za běžných podmínek by neměl být problém dosáhnout na hvězdy 11m. Komu to jako inspirace nestačí, nechť si zkusí spočíst parametry pro okulár Televue 27mm Panoptic se zorným polem 68°, o okulárech Nagler nemluvě. Prohlídka hustých hvězdných polí v Mléčné dráze bude s tímto přístrojem to pravé. Pokud se ale budete chtít pokochat Měsícem při větším zvětšení případně zkoumat planety, ani zde nepřijdete zkrátka, i když investice do krátkoohniskových okulárů vás nemine. Vyzkoušejte dalekohled s okulárem Vixen LVW 3.5mm (143x) a Vixen LV 2.5mm (200x) a pohled zůstane i při těchto zvětšeních příjemným zážitkem (podíl na tom mají i vlastnosti okulárů - vysoký kontrast, dobré antireflexní úpravy a zejména 20mm oční reliéf, což je u takto krátkých ohnisek skutečná vyjímka).

K vybavení - dalekohled se dodává buď jako C102-AZ na azimutální montáži s jemnými pohyby a stavitelným stativem na duralových nohách nebo jako Wide View 102mm v pozorovací verzi (tzv. OTA - pouze tubus). V sestavě nalezneme terrestrický hledáček 8x20, vzpřimující hranol 45° a okulár Plössl 25mm. Verze Wide View není vybavena objímkami, případné přichycení ke stativu je přes 1/4" závit (malý stativ) v bloku na tubusu. Oběma verzím je společná 12cm dlouhá rosnice, usazení objektivu ve slitinové objímce, okulárový výtah se zdvihem okolo 8cm a aretací a v neposlední řadě 2" výstup doplněný redukcí 2"/1.25".

Na závěr zbývá dodat cenu. V akci se prodává C102-AZ za 10.900 Kč a Wide View 102 za 6.780 Kč. A to na to jaký je to přístroj je skutečně dobrá cena.

Více informací naleznete na http://www.celestron.cz




O autorovi

Pavel Marek

Autor je členem České astronomické společnosti od roku1985. Je členem sekce B.R.N.O. - sekce pozorovatelů proměnných hvězdpozorovatelské skupiny Medůza. Je členem Astronomické společnosti v Hradci Kralové. Astronomii se věnuje amatérsky od svých 9 let adnes se věnuje i praktickému pozorování zejména v oblasti proměnných hvězd ato jak vizuálně, tak CCD. Je vlastníkem i několika dalekohledu různýchkonstrukcí a určení.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »