Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Představujeme - CELESTRON Wide View 102 OTA
Pavel Marek Vytisknout článek

Představujeme - CELESTRON Wide View 102 OTA

Určitě si říkáte, že by se Vám hodil doma dalekohled něco jako SOMET BINAR či MONAR. No a pokud by byl za dobrou cenu, pak jedině dobře. Tak se zkusme podívat na jeden z dalekohledů společnosti CELESTRON.

Od chvíle, kdy se tento dalekohled objevil v nabídce, je neustále v neutuchajícím zájmu zákazníků. Není divu. Achromatický objektiv 102mm je slušným základem pro začínající amatéry, ale osloví i pokročilé pozorovatele. Při ohniskové vzdálenosti 500mm je důvodem světelnost 1:5. Hlavním kladem se tak stává krátká délka tubusu. Je snadno přenosný, není těžký (2.45kg) a lze ho tak bez problémů umístit jako pomocný dalekohled k většímu přístroji. Mírným negativem je samozřejmě díky f/5 ne zcela zkorigovaná barevná vada. Nicméně i zde platí, že kvalitní okulár je půlka dalekohledu a když použijete velmi kvalitní okuláry Vixen namísto Plösslu, je výsledek až překvapivě lepší.

K čemu je takový přístroj dobrý - využijme jeho hlavní vlastnosti f/5 a počítejme: při použití např. okuláru Ultima 30mm získáme zvětšení 17x, výstupní pupilu okolo 7mm a zorné pole téměř 3°. Přitom za běžných podmínek by neměl být problém dosáhnout na hvězdy 11m. Komu to jako inspirace nestačí, nechť si zkusí spočíst parametry pro okulár Televue 27mm Panoptic se zorným polem 68°, o okulárech Nagler nemluvě. Prohlídka hustých hvězdných polí v Mléčné dráze bude s tímto přístrojem to pravé. Pokud se ale budete chtít pokochat Měsícem při větším zvětšení případně zkoumat planety, ani zde nepřijdete zkrátka, i když investice do krátkoohniskových okulárů vás nemine. Vyzkoušejte dalekohled s okulárem Vixen LVW 3.5mm (143x) a Vixen LV 2.5mm (200x) a pohled zůstane i při těchto zvětšeních příjemným zážitkem (podíl na tom mají i vlastnosti okulárů - vysoký kontrast, dobré antireflexní úpravy a zejména 20mm oční reliéf, což je u takto krátkých ohnisek skutečná vyjímka).

K vybavení - dalekohled se dodává buď jako C102-AZ na azimutální montáži s jemnými pohyby a stavitelným stativem na duralových nohách nebo jako Wide View 102mm v pozorovací verzi (tzv. OTA - pouze tubus). V sestavě nalezneme terrestrický hledáček 8x20, vzpřimující hranol 45° a okulár Plössl 25mm. Verze Wide View není vybavena objímkami, případné přichycení ke stativu je přes 1/4" závit (malý stativ) v bloku na tubusu. Oběma verzím je společná 12cm dlouhá rosnice, usazení objektivu ve slitinové objímce, okulárový výtah se zdvihem okolo 8cm a aretací a v neposlední řadě 2" výstup doplněný redukcí 2"/1.25".

Na závěr zbývá dodat cenu. V akci se prodává C102-AZ za 10.900 Kč a Wide View 102 za 6.780 Kč. A to na to jaký je to přístroj je skutečně dobrá cena.

Více informací naleznete na http://www.celestron.cz




O autorovi

Pavel Marek

Autor je členem České astronomické společnosti od roku1985. Je členem sekce B.R.N.O. - sekce pozorovatelů proměnných hvězdpozorovatelské skupiny Medůza. Je členem Astronomické společnosti v Hradci Kralové. Astronomii se věnuje amatérsky od svých 9 let adnes se věnuje i praktickému pozorování zejména v oblasti proměnných hvězd ato jak vizuálně, tak CCD. Je vlastníkem i několika dalekohledu různýchkonstrukcí a určení.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »