Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Prosincová SKYMASTER starpárty
Pavel Marek Vytisknout článek

Prosincová SKYMASTER starpárty

V pondělí 8.prosince jsme s Evou narychlo oznámili ostatním členům ASHK, že večer vyjíždíme s naším CELESTRONem 11 GPS na první SKYMASTER starpárty.

Kolem osmé jsme naložili Michala Kyncla a vydali se směrem na Hoděšovice u Hradce Králové. Cestou jsme se stavili u benzínky na koblížky, které tam dávají zdarma (za úplatek poradím kde J ). Po pár minutách jsme už stáli na poli a vykládali dalekohled.

Postavit stativ je hračka. Trošku více zabrat nám zatím u Celestronu dává zabrat trefit šrouby na přichycení montáže ke stativu. Už jsme se i mírně začali vztekat. Ale pak se to povedlo. Musíme na to ale vymyslete nějaký fígl. Neodradilo nás ani to, že nám Martin Lehký po SMS sdělil, že podmínky nejsou nic moc, prý se moc chvěje vzduch. Pak jsem sundali kryt dalekohledu, nasadili okulár a to už je prostě rutina. Ustavování pomocí GPS je pomalu hračkou a začínám tomu systému snad i rozumět. Pak už jen stačilo mačkat čudlíky na co se chceme podívat.

Použili jsme funkci TOUR, která nabízí zajímavé objekty viditelné na obloze. Musíme podotknout, že jsme za hodinu viděl více deepsky objektů, než jsem předpokládal. Samozřejmě jsme zamířili na staré známé objekty jako je např. M42 v ORIONu a byla nádherná. Ale nechali jsme si systéme poradit i krásné otevřené hvězdokupy, slabší galaxie či dvojhvězdy. Nakonec jsme ještě koukli na Saturn.

Michal Kyncl po celou dobu testoval svoji špičkovou digitální kameru a fotoaparát a s výsledky a zkušenostmi se asi podělí sám. My jsme zase malinko otestovali přesnost montáže při přejíždění přes celou oblohu.

No na závěr snad jen, že nelitujeme ani trošku omrzlých nožiček, přeci jen pozorovat při -10°C už není úplně bez problémů. Takže pokud chcete jet na příští SKYMASTER starpárty s námi jste vítáni.




O autorovi

Pavel Marek

Autor je členem České astronomické společnosti od roku1985. Je členem sekce B.R.N.O. - sekce pozorovatelů proměnných hvězdpozorovatelské skupiny Medůza. Je členem Astronomické společnosti v Hradci Kralové. Astronomii se věnuje amatérsky od svých 9 let adnes se věnuje i praktickému pozorování zejména v oblasti proměnných hvězd ato jak vizuálně, tak CCD. Je vlastníkem i několika dalekohledu různýchkonstrukcí a určení.



36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M27 Dumbel

Činka (také Messier 27, M27 nebo NGC 6853) je známá jasná planetární mlhovina v souhvězdí Lištičky. Objevil ji Charles Messier 12. června 1764 jako vůbec první z tohoto druhu vesmírných objektů. Jméno jí dal John Herschel ve svém popisu. Mlhovina Činka se dá velmi snadno nalézt přibližně 3° severně od hvězdy Gama Sagittae (γ Sge) s magnitudou 3,5 v sousedním souhvězdí Šípu. Je snadno viditelná i triedrem 10x50 a pod průzračně tmavou oblohou i menším triedrem 8x30. Dalekohled o průměru 114 mm pomůže ukázat její základní tvar, který vzdáleně připomíná přesýpací hodiny, protože mlhovina obsahuje dvě velké jasné oblasti. Ještě větší dalekohledy, případně vybavené vhodným astronomickým filtrem, umožňují pozorovat mnoho podrobností a odstínů. Ústřední hvězda má magnitudu 13,6 a její viditelnost se často používá jako zkouška průzračnosti hvězdné oblohy, pokud se použije dalekohled o průměru 200 mm.

Další informace »