Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Prosincová SKYMASTER starpárty
Pavel Marek Vytisknout článek

Prosincová SKYMASTER starpárty

V pondělí 8.prosince jsme s Evou narychlo oznámili ostatním členům ASHK, že večer vyjíždíme s naším CELESTRONem 11 GPS na první SKYMASTER starpárty.

Kolem osmé jsme naložili Michala Kyncla a vydali se směrem na Hoděšovice u Hradce Králové. Cestou jsme se stavili u benzínky na koblížky, které tam dávají zdarma (za úplatek poradím kde J ). Po pár minutách jsme už stáli na poli a vykládali dalekohled.

Postavit stativ je hračka. Trošku více zabrat nám zatím u Celestronu dává zabrat trefit šrouby na přichycení montáže ke stativu. Už jsme se i mírně začali vztekat. Ale pak se to povedlo. Musíme na to ale vymyslete nějaký fígl. Neodradilo nás ani to, že nám Martin Lehký po SMS sdělil, že podmínky nejsou nic moc, prý se moc chvěje vzduch. Pak jsem sundali kryt dalekohledu, nasadili okulár a to už je prostě rutina. Ustavování pomocí GPS je pomalu hračkou a začínám tomu systému snad i rozumět. Pak už jen stačilo mačkat čudlíky na co se chceme podívat.

Použili jsme funkci TOUR, která nabízí zajímavé objekty viditelné na obloze. Musíme podotknout, že jsme za hodinu viděl více deepsky objektů, než jsem předpokládal. Samozřejmě jsme zamířili na staré známé objekty jako je např. M42 v ORIONu a byla nádherná. Ale nechali jsme si systéme poradit i krásné otevřené hvězdokupy, slabší galaxie či dvojhvězdy. Nakonec jsme ještě koukli na Saturn.

Michal Kyncl po celou dobu testoval svoji špičkovou digitální kameru a fotoaparát a s výsledky a zkušenostmi se asi podělí sám. My jsme zase malinko otestovali přesnost montáže při přejíždění přes celou oblohu.

No na závěr snad jen, že nelitujeme ani trošku omrzlých nožiček, přeci jen pozorovat při -10°C už není úplně bez problémů. Takže pokud chcete jet na příští SKYMASTER starpárty s námi jste vítáni.




O autorovi

Pavel Marek

Autor je členem České astronomické společnosti od roku1985. Je členem sekce B.R.N.O. - sekce pozorovatelů proměnných hvězdpozorovatelské skupiny Medůza. Je členem Astronomické společnosti v Hradci Kralové. Astronomii se věnuje amatérsky od svých 9 let adnes se věnuje i praktickému pozorování zejména v oblasti proměnných hvězd ato jak vizuálně, tak CCD. Je vlastníkem i několika dalekohledu různýchkonstrukcí a určení.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »