Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Počítačové planetárium zdarma
Pavel Marek Vytisknout článek

Počítačové planetárium zdarma

Dnes si Vám dovolím v krátkosti představit počítačové planetárium, které možná už znáte, ale někteří ne. Ale určitě stojí za vyzkoušení a pokud je navíc zdarma nebrání tomu již vůbec nic.





Albiero, nyní již verze 2.2, je původní český program od Petra Scheiricha. Protože je nejlepší si vše vyzkoušet, tak Vás zde s ním seznámím jen ve stručnosti a pak doporučuji si ho stáhnout a vyzkoušet. Albiero Vám v nové verzi umožní i "Ruční" zapínání použití hvězd a jejich popisů z katalogu Tycho: pomocí kláves <*> a na numerické klávesnici. Má opravenu chybu ve výpočtu polohy komet na hyperbolické dráze, je přizpůsoben změnám ve formátu dat z katalogu USNO 2.0, ale najdete v něm i následující informace a služby z předchozích verzí:

- Hvězdy z katalogu USNO 2.0, Tycho, SAO až do 25 magnitudy
- Saturnovy měsíce
- Kontrola souřadnic ze záznamů meteorů
- Export do BMP
- Export do PostScriptu
- Uživatelsky definovatelné objekty
- Noční režim
- Gnomická, stereografická a válcová projekce
- Označení hvězd v souhvězdí řeckými písmeny (Bayerovo značení)
- Označení hvězd v souhvězdí číslicemi (Flamsteedovo značení)
- 12557 dvojhvězd, trojhvězd a vícenásobných soustav s vedlejšími složkami do 12 mag. (celkem 14827 vedlejších složek)
- 2214 proměnných hvězd, u kterých je uveden typ proměnné, maximální a minimální magnituda, perioda a poslední a následující minimum a maximum (vzhledem k aktuálnímu datu)
- polohy planet, Měsíce a Slunce s chybou 5" až 20", pro něž je možné zobrazit detailní informace o souřadnicích (topocentrické, geocentrické, heliocentrické/ eklipikální, rovníkové), elementech dráhy a významných úkazech
- 950 planetek s magnitudou do 13 mag (v období největší jasnosti), pro které můžete dostat informace stejné jako pro planety
- zobrazení zdánlivých drah těles (planet, planetek nebo uživatelem zadaných objektů) po obloze, u nichž je možná volba barvy dráhy podle magnitudy tělesa a výpis data a magnitudy pro body na dráze
- zvětšování planet a Měsíce až na velikost 0.3"/pixel
- polohy největších Jupiterových a Saturnových měsíců
- možnost kontroly souřadnic v souborech se záznamy z pozorování meteorů
- objekty Messierova katalogu
- 2937 objektů z NGC katalogu do 14 mag
- hranice souhvězdí
- možnost zadávat uživatelem definované objekty - stacionární, zadané pomocí rovníkových souřadnic, nebo na keplerovské dráze (eliptické, parabolické, hyperbolické) zadané pomocí elementů dráhy
- měření úhlových vzdáleností mezi libovolnými objekty
- možnost měnit "strmost" magnitudové škály (pro zvýraznění rozdílů mezi slabými hvězdami)


Prostě je toho možná víc než by jste u tohoto typu planetéria očekávali a někdy víc než najdete u drahých komerčních programů. V každém případě patří autorovi dík a přání asi nás všech, ať se jeho program dále rozvíjí k radosti nás všech.

Zde si můžete program stáhnout




O autorovi

Pavel Marek

Autor je členem České astronomické společnosti od roku1985. Je členem sekce B.R.N.O. - sekce pozorovatelů proměnných hvězdpozorovatelské skupiny Medůza. Je členem Astronomické společnosti v Hradci Kralové. Astronomii se věnuje amatérsky od svých 9 let adnes se věnuje i praktickému pozorování zejména v oblasti proměnných hvězd ato jak vizuálně, tak CCD. Je vlastníkem i několika dalekohledu různýchkonstrukcí a určení.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »