Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Počítačové planetárium zdarma
Pavel Marek Vytisknout článek

Počítačové planetárium zdarma

Dnes si Vám dovolím v krátkosti představit počítačové planetárium, které možná už znáte, ale někteří ne. Ale určitě stojí za vyzkoušení a pokud je navíc zdarma nebrání tomu již vůbec nic.





Albiero, nyní již verze 2.2, je původní český program od Petra Scheiricha. Protože je nejlepší si vše vyzkoušet, tak Vás zde s ním seznámím jen ve stručnosti a pak doporučuji si ho stáhnout a vyzkoušet. Albiero Vám v nové verzi umožní i "Ruční" zapínání použití hvězd a jejich popisů z katalogu Tycho: pomocí kláves <*> a na numerické klávesnici. Má opravenu chybu ve výpočtu polohy komet na hyperbolické dráze, je přizpůsoben změnám ve formátu dat z katalogu USNO 2.0, ale najdete v něm i následující informace a služby z předchozích verzí:

- Hvězdy z katalogu USNO 2.0, Tycho, SAO až do 25 magnitudy
- Saturnovy měsíce
- Kontrola souřadnic ze záznamů meteorů
- Export do BMP
- Export do PostScriptu
- Uživatelsky definovatelné objekty
- Noční režim
- Gnomická, stereografická a válcová projekce
- Označení hvězd v souhvězdí řeckými písmeny (Bayerovo značení)
- Označení hvězd v souhvězdí číslicemi (Flamsteedovo značení)
- 12557 dvojhvězd, trojhvězd a vícenásobných soustav s vedlejšími složkami do 12 mag. (celkem 14827 vedlejších složek)
- 2214 proměnných hvězd, u kterých je uveden typ proměnné, maximální a minimální magnituda, perioda a poslední a následující minimum a maximum (vzhledem k aktuálnímu datu)
- polohy planet, Měsíce a Slunce s chybou 5" až 20", pro něž je možné zobrazit detailní informace o souřadnicích (topocentrické, geocentrické, heliocentrické/ eklipikální, rovníkové), elementech dráhy a významných úkazech
- 950 planetek s magnitudou do 13 mag (v období největší jasnosti), pro které můžete dostat informace stejné jako pro planety
- zobrazení zdánlivých drah těles (planet, planetek nebo uživatelem zadaných objektů) po obloze, u nichž je možná volba barvy dráhy podle magnitudy tělesa a výpis data a magnitudy pro body na dráze
- zvětšování planet a Měsíce až na velikost 0.3"/pixel
- polohy největších Jupiterových a Saturnových měsíců
- možnost kontroly souřadnic v souborech se záznamy z pozorování meteorů
- objekty Messierova katalogu
- 2937 objektů z NGC katalogu do 14 mag
- hranice souhvězdí
- možnost zadávat uživatelem definované objekty - stacionární, zadané pomocí rovníkových souřadnic, nebo na keplerovské dráze (eliptické, parabolické, hyperbolické) zadané pomocí elementů dráhy
- měření úhlových vzdáleností mezi libovolnými objekty
- možnost měnit "strmost" magnitudové škály (pro zvýraznění rozdílů mezi slabými hvězdami)


Prostě je toho možná víc než by jste u tohoto typu planetéria očekávali a někdy víc než najdete u drahých komerčních programů. V každém případě patří autorovi dík a přání asi nás všech, ať se jeho program dále rozvíjí k radosti nás všech.

Zde si můžete program stáhnout




O autorovi

Pavel Marek

Autor je členem České astronomické společnosti od roku1985. Je členem sekce B.R.N.O. - sekce pozorovatelů proměnných hvězdpozorovatelské skupiny Medůza. Je členem Astronomické společnosti v Hradci Kralové. Astronomii se věnuje amatérsky od svých 9 let adnes se věnuje i praktickému pozorování zejména v oblasti proměnných hvězd ato jak vizuálně, tak CCD. Je vlastníkem i několika dalekohledu různýchkonstrukcí a určení.



43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »