Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Povětroň - občasník Astronomické společnosti v Hradci Králové
Pavel Marek Vytisknout článek

Povětroň - občasník Astronomické společnosti v Hradci Králové

Ať už začínáte s astronomií nebo jste už "ostřílení borci" určitě si rádi přečtete pár zajímavých článků a když Vám to navíc nabídnou i zadarmo, tak proč to nezkusit. A právě to nabízí Povětroň - občasník Astronomické společnosti v Hradci Králové, tak si zkuste přečíst pár čísel.

Jen pro Vaši malou informaci zde uvedu např. obsah posledního čísla:


Miroslav Brož: 10 otázek a odpovědí (3)
Ondřej Pejcha, Miroslav Brož: Přečetli jsme si
Vladimír Kocour, Miroslav Brož: Dění na obloze v červnu až srpnu 2002
Miloš Nosek: Prstencové sluneční hodiny
Miroslav Brož: Internetový katalog slunečních hodin v Čechách
Kamil Fryš: Zakrývání tubusu dalekohledu celofánem
Vladimír Kocour ml.: Fyziologická optika pro astronomy (3)
Martin Cholasta: Odhalení pamětní desky Arturu Krausovi
Václav Knoll: 10 let Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích
Martin Lehký, Kamil Hornoch: Setkání SMPH 2002
Petr Sobotka, Jan Skalický: 7. setkání členů skupiny MEDÚZA
Petr Horálek: Příběh o potulném hledání
Program Hvězdárny a planetária v Hradci Králové
Formulář pro Katalog slunečních hodin v Čechách
Martin Cholasta: ASHK kolektivním členem ČAS?


Kompletní archiv najdete zde





O autorovi

Pavel Marek

Autor je členem České astronomické společnosti od roku1985. Je členem sekce B.R.N.O. - sekce pozorovatelů proměnných hvězdpozorovatelské skupiny Medůza. Je členem Astronomické společnosti v Hradci Kralové. Astronomii se věnuje amatérsky od svých 9 let adnes se věnuje i praktickému pozorování zejména v oblasti proměnných hvězd ato jak vizuálně, tak CCD. Je vlastníkem i několika dalekohledu různýchkonstrukcí a určení.



36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M27 Dumbel

Činka (také Messier 27, M27 nebo NGC 6853) je známá jasná planetární mlhovina v souhvězdí Lištičky. Objevil ji Charles Messier 12. června 1764 jako vůbec první z tohoto druhu vesmírných objektů. Jméno jí dal John Herschel ve svém popisu. Mlhovina Činka se dá velmi snadno nalézt přibližně 3° severně od hvězdy Gama Sagittae (γ Sge) s magnitudou 3,5 v sousedním souhvězdí Šípu. Je snadno viditelná i triedrem 10x50 a pod průzračně tmavou oblohou i menším triedrem 8x30. Dalekohled o průměru 114 mm pomůže ukázat její základní tvar, který vzdáleně připomíná přesýpací hodiny, protože mlhovina obsahuje dvě velké jasné oblasti. Ještě větší dalekohledy, případně vybavené vhodným astronomickým filtrem, umožňují pozorovat mnoho podrobností a odstínů. Ústřední hvězda má magnitudu 13,6 a její viditelnost se často používá jako zkouška průzračnosti hvězdné oblohy, pokud se použije dalekohled o průměru 200 mm.

Další informace »