Vaše připomínky zasílejte na adresu info@astro.cz.
 |
Knihu v ceně 249,- Kč je možné si objednat na www.nva.cz nebo na nva@nva.cz.
Autogramiáda knihy se bude konat na Pražském knižním veletrhu na stánku České astronomické společnosti ve dnech 24. - 27. dubna 2003.
Barevné snímky vzdálených vesmírných objektů jsou velmi populární. Nejoblíbenější barvou astronomů ale zůstane černá. Na světlé či jinak barevné obloze by nemohli sledovat vesmírné objekty. A nejen to. Vnitřní strana tubusu dalekohledu musí být černá - nesmí rozptylovat světlo procházející tubusem.
Instantní astronomické noviny nyní dočasně vychází na nové adrese:ian.astronomy.cz. Došlo také ke změně grafiky.
Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně si vás dovoluje pozvatna setkání příznivců astronomické fotografie, které se uskuteční ovíkendu 28. února až 2. března 2003 v prostorách hvězdárny.
 |
| Mount Stromlo |
Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně nabízí v roce 2003 pozorovací čas dalekohledu v Brně na Kraví hoře.Jedná se o zrcadlový dalekohled o průměru objektivu 40 cm, ohniskové vzdálenosti 1,75 metru, který je vybavený CCD kamerou ST-7 se standardními fotometrickými filtry Kron-Cousinova systému. Jeho provoz je prakticky automatizovaný a lze ho ovládat i na dálku. Zájemci se mohou ucházet o část pozorovacích nocí na období od 1. 3. 2003 do 1. 3. 2004.
Dovoluji si Vám, příznivcům ASTRO.CZ, popřát jménem výkonného výboru České astronomické společnosti mnoho zdraví a pracovních i životních úspěchů v novém roce.
Při každém výzkumu je třeba nejdříve sehnat data. Což občas bývá problém. Nyní se připravuje systém, který umožní přístup k libovolným pozorováním daného objektu. Během několika okamžiků umožní získat informace z katalogů po celém světě, včetně starých pozorování. V průběhu příštích dvou let to umožní Astrofyzikální Virtuální Observatoř (Astrophysical Virtual Observatory - AVO). I když byla založena minulý rok, již nyní nabízí unikátní výzkumný nástroj který umožní mnoho nových objevů.
Za skutečně solidního mrazu se v sobotu 7. prosince 2002, vpředvečer 85. výročí ustavující schůze České astronomické společnosti,konala v Jindřichově Hradci astronomická slavnost při příležitostikřtu místní hvězdárny jménem místního rodáka a předního českéhoastronoma univ. prof. Františka Nušla (1867-1951).
Poslední číslo 10. ročníku zahajujeme článkem o ondřejovském meteorickémradaru. Dozvíte se řadu technických zajímavostí o tomto unikátnímpřístroji a naučíte se číst filmové záznamy meteorických ozvěn.
Vyšlo nové číslo časopisuPovětroň S1/2002- občasníku Astronomické společnosti v Hradci Králové.Toto speciální, monotematické číslo Povětroně je věnováno, stejnějako minulý rok, slunečním hodinám - tentokrát přinášíme katalogbezmála tří set stanovišť v regionu východních Čech. Nechť je vámdobrým průvodcem na cestách.
Sondy na oběžné dráze produkují ohromná množství dat, která je třeba přenést na Zemi. V některých případech jde (nebo v blízké budoucnosti půjde) o množství těžko zpracovatelné současnými výpočetními metodami. Jak taková množství dat přenést na Zemi? Mají takové záplavy dat nějaký význam?
Dne 8.12.2002 tomu bude právě 85 let, co se konala ustavující valná schůze České astronomické společnosti. Za účasti 50 zájemců o astronomii vznikla v posluchárně České techniky v Náplavní ulici 6 naše společnost. Její členskou základnou prošla řada dnes již světově uznávaných osobností a mnoho významných astronomů dnešní doby. Řada z nich stála v jejím čele nebo se aktivně podílela na jejím vedení. V historii české, respektive československé astronomie sehrála naše společnost nezanedbatelnou úlohu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4