Byl to jeden z prvních, skutečně velikých astronomických objevů. Řecký astronom Hipparchos někdy kolem roku 130 před naším letopočtem zjistil, že se posouvá průsečík rovníku a ekliptiky! Porovnáním vlastních pozorování a záznamů zhotovených o sto sedmdesát roků dříve totiž došel k podivuhodnému objevu, že se tzv. jarní bod posunul o celé dva stupně. K přesnému měření polohy Slunce přitom využil téměř geniálního triku: Jednoduše se díval, kde se v době úplného zatmění nachází Měsíc. V takovém okamžiku pak Slunce leželo přesně na opačné straně. Ostatně takto nějak možná astronomové vystopovali průběh ekliptiky mezi hvězdami.
Ojedinělý a unikátní souhrn astronomických objevů, jehož autorem je známý popularizátor vědy a astronomie především Dr. Jiří Grygar. Obdobný přehled již připravuje více než 35 let. První vlaštovka předznamenávající souhrnné vydání tohoto celoživotního a světově jedinečného díla.Karel MokrýOstatní
Letos poprvé v dlouholeté tradici fyzikální olympiády se objevuje zcela nová kategorie, která rozšiřuje dosavadní fyzikální olympiádu o astronomii. Astronomie i fyzika jsou vědní disciplíny, které spolu velmi úzce souvisí a po mnohá desetiletí se vzájemně doplňují. Například experimentální pozorování jedné disciplíny pomáhají objasňovat nevyřešené otázky té druhé a naopak. Zdá se nám proto zcela rozumné a správné, aby i nově vznikající Astronomická olympiáda začala psát svoji historii v těsné blízkosti Fyzikální olympiády.Petr SobotkaOstatní
Z obsahu bych chtěl upozornit především na první část článku doc. Mikuláška, který podává přehled o horkých hvězdách. Jde vlastně o úvodní část vysokoškolských skript, ale nebojte se, text není příliš náročný. Zajímavou problematikou vlastností pulzujících hvězd (cefeid) ve dvojhvězdách se zabývá článek P. Pecharové. K. Hornoch po roce objevil druhou novu v galaxii M31 a napsal nám o tom článek. Další příspěvky pojednávají o zvláštním typu kataklyzmických dvojhvězd, o zjasněních Ró Cas, pozorování miridy U UMi, zprávě o činnosti projektu Prosper a otevření soukromé hvězdárny SKYMASTER.Štěpán KovářOstatní
Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2003 slunečního fyzika doc. RNDr. Josipa Kleczka, DrSc. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Slavnostní předání ceny proběhne ve středu 10. září 2003 od 17 hodin v budově Akademie věd ČR v Praze. Laureát při této příležitosti přednese přednášku na téma "Zánik světa z hlediska astronomie" Předání ceny i přednáška jsou přístupné veřejnosti.
Česká astronomická společnost si Vás dovoluje pozvat na
Slavnostní předání Ceny Františka Nušla za rok 2003,které se koná dne 10. září 2003 od 17 hodv budově Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1, sál číslo 206.
Součástí programu je přednáška doc. Josipa Kleczka na téma
Poslední volné místo v cestě PP ČAS do Anglie Pražská pobočka ČAS pořádá ve dnech 12. - 19. září výpravu s názvem "TOULKY (S) ČASem JIHOZÁPADNÍ ANGLIÍ". Na programu bude např. exkurse observatoří Greenwich, Norman Lockyer Observatory, Goonhilly Satellite Earth Station, dále prohlídka megalitických památek Stonehenge, Avebury Stone Circle (kamenné kruhy), West Kennett Avenue (kamenné řady), Silbury Hill, historických měst a přírodních zajímavostí atd. Ubytování je zajištěno v hostelech, cestujeme najatým autobusem. Cena pro členy pobočky je 6800,- Kč pro ostatní pak 7800,- Kč. Podrobnější informace o nabitém programu cesty do Anglie naleznete na této stránce. Přihlásit se můžete na e-mail soumarova@observatory.cz.Kamil HornochOstatní
V čísle 9/2003 Zpravodaje Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu,které vyšlo 15. srpna 2003, jsou čtenáři informováni o zákrytu hvězdySAO 144929 planetkou (420) Bertholda, jež nastane mezi 23:42-23:45 SELČ 26. srpna a měl by být pozorovatelný především ze západních Čech.Následuje pasáž o meteorických rojích, které můžeme pozorovat nazačátku podzimu.
Veselská hvězdárna byla založena v roce 1960 a slavnostně otevřena poslední srpnový den v roce 1963. Letošní konec měsíce srpna je tedy pro veselskou hvězdárnu jubilejní, oslaví 40 let své činnosti. Při této příležitosti pracovníci hvězdárny a její věrní příznivci ve spolupráci s městem Veselí nad Moravou připravili
Astronomický týden od 26.8.2003 do 29.8.2003. Program je uveden v textu článku.
V Národním technickém muzeu (Kostelní 42, Praha 7) se od 12.8. do 12.11.2003 koná výstava Kepler a Praha. Výstava jesoučástí tříletého grantu Formování pohledu na svět, který získalo Národní technické muzeum v rámci programu Evropské unie Culture 2000. Partnery NTM jsou čtyři zahraniční instituce, které pečují o odkaz astronomů a vědců, jejichž dílo pomáhalo tvořit moderní pohled na svět - Mikuláše Koperníka, Tychona Brahe, Johanna Keplera, Galilea Galilei a Isaaca Newtona.
Otevírací doba v srpnu denně kromě pondělí 9 - 17, od září út - pá 9 - 17, so a ne 10 - 18.
Koncem minulého týdne byla zahájena distribuce nového čísla Kosmických rozhledů číslo 4 v roce 2003. Doufám, že toto číslo bude pro všechny čtenáře příjmeným překvapením.Petr BartošOstatní
Pro všechny vážné zájemce o astronomii se otevírají možnosti vyvíjet vlastní aktivitu a pozorovací programy na Hvězdárně Františka Pešty v Sezimově Ústí. K dispozici je dalekohled 300/4070 mm, dalekohled 120/1500, binar, výpočetní technika a mnoho dalšího vybavení a pomůcek (knihovna). Podrobnosti o hvězdárně ZDEMiroslav MatoušekOstatní
"Vynikající optika se snadno hodnotí - test NP 101 neodhalil žádnou aberaci - tečka, konec testu." (Sky &Telescope, květen 2002)
Dalekohledy, okuláry a další výrobky TeleVue se objevily na našem trhu v roce 1997. Patří bezesporu k těm nejdražším, ale zároveň i nejkvalitnějším, které si zájemce může pořídit.
8" LX200GPS je vynikající volbou pro vážné zájemce, ať již začínající, nebo velmi pokročilé amatéry. "Pokud vezmeme v úvahu všechny vlastnosti, přednosti a výkon, pak je to skutečně velkolepá koupě".
Test byl proveden Alanem Dyerem, který testuje dalekohledy v jeho kanadském domově nedaleko Calgary v Albertě. Společně s Terrence Dickinsonem je autorem nového vydání "The Backyard Astronomer´s Guide".
Podle článku Alan Dyera - "Brains and Brawn : Meade´s LX200GPS", Sky & Telescope, March 2003. Copyright (c) 2003 by Sky Publishing Corp. Přeloženo a citováno se svolením Sky & Telescope - Miloš Motejl
V čísle 7/2003 Zpravodaje Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu,které vyšlo 10. července 2003, jsou čtenáři seznámeni v rozsáhlém článku o nových objevech zajímavých planetek v prvním čtvrtletí roku 2003 a jejich dráhovými elementy.
Pokles dolaru i konkurenční boj nahrává zájemcům o koupi dalekohledů a mezi nimi jsou i astronomové. Společnost CELESTRON na trh v České republice dodává i dalekohledy typu DOBSON. Pro astronomy amatéry je téměř ideální průměr 200mm. Nestojí moc, je relativně lehce přenosný a skladný. A cena ? Neuvěřitelná. 200mm DOBSON od CELESTRONu si můžete zakoupit i pod 12.000 Kč a bez dlouhého čekání a včetně vybavení jako je hledáček 9x50mm a dva okuláry 20 a 10mm. Takže pokud chcete ještě stihnout letošní opozici Marsu, máte šanci . Obraz CELESTRONu je velice slušný a mohu jej vřele doporučit.
Další informace: Zrcadlový dalekohled Newtonovy kontsrukce, průměr zrcadla 200mm, ohnisková vzdálenost 1.200mm (F/6), azimutální otočná montáž Dobsonova typu. Standardní výbava : hledáček 9x50, okulár SMA 25mm (48x) na upínacím průměru 1.25". Zrcadlo pyrexové.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“
Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve
Vyšlo nové číslo Persea 3/2003. Naskenováno je na 
