Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zpravodaj SMPH

Zpravodaj SMPH

V čísle 6/2003 Zpravodaje Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu,které vyšlo 10. května, si můžete prohlédnout výsledky z pozorovánímnoha slabších komet nedávné minulosti, včetně grafů změn jejichjasnosti a odvození fotometrických parametrů.

Dále jsou čtenáři seznámeni s připravovanou celosvětovou pozorovací kampaní organizovanou ICQ (International Comet Quarterly) na sledování 3 komet, zejména pomocí CCD techniky. Vítána budou samozřejmě i vizuální pozorování těchto komet, až budou dostupné vizuálnímu sledování. Hlavním cílem je porovnání různých postupů při měření různými CCD pozorovateli, studium vlivu průměru clonky, ve které se měří jasnost komety, délka expozičního času a další efekty.

Stejně jako každé číslo Zpravodaje přináší novinky o kometách, jejichdráhové elementy a především mapky pro vyhledání komet pozorovatelnýchve druhé půli června a začátku července 2003 kompletně do přibližně14.5 mag.

Meteorické astronomii je věnována část přílohy o rojích, které můžeme sledovat v nadcházející lunaci a jsou uvedeny přehledy prvních jarních pozorování meteorů provedených členy SMPH a odeslaných do IMO. Samostatný příspěvěk je věnován výsledkům pozorování rojů Lyrid (letos poskytly poněkud nižší frekvence, než je obvyklé) a eta-Akvarid při jejich letošních návratech.

Dále si můžete přečíst "drobné zprávy ze světa drobných těles". Příspěvky se týkají informací o japonské družici MUSES-C, měření pomocí detektoru prachových zrn na sondě Galileo a detekci již sedmého binárního blízkozemního asteroidu pomocí radioteleskopu.

Rozsáhlý příspěvek je věnován tělesům Kuiperova pásu. V příštím Zpravodaji bude pokračování zaměřené na fyzikální charakteristiku těchto těles. Závěrečná část Zpravodaje je již tradičně věnována pozorováním komet, která provedli pozorovatelé SMPH.

Další číslo Zpravodaje vyjde přibližně za měsíc (těsně před úplňkem), pokud by do té doby došlo k objevu jasnější komety, vyjde mimořádné číslo dříve.

V případě zájmu o informace ohledně členství v SMPH kontaktujte prosím Mgr. Miroslava Šulce na e-mailu: cma@quick.cz




O autorovi

Kamil Hornoch

Narodil jsem se v r. 1972 v Brně. Žiji v Lelekovicích, což je vesnice ležící asi 10km severně od Brna. Vystudoval jsem střední průmyslovou školu elektrotechnickou. Po škole jsem se začal věnovat podnikání.

O astronomii se zajímám od věku asi 9 let. V roce 1984 jsem začal navštěvovat Klub Mladých Astronomů na brněnské hvězdárně. Zhruba ve stejné době jsem začal se "smysluplným" pozorováním - pozorování bylo tím hlavním, co mne v astronomii zaujalo a věnuji se mu dodnes. Vyzkoušel jsem si asi všechny oblasti vizuálního pozorování - nejvíce času jsem pak věnoval pozorování komet, meteorů a proměnných hvězd.

V současné době se věnuji především fotometrii komet a proměnných hvězd jak vizuálně tak i pomocí CCD techniky, astrometrii komet a planetek a vizuálnímu pozorování meteorů.

Jsem členem ČAS, SMPH (člen výboru), B.R.N.O., Medůza a APO.



39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »