Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Sledujte Jupitera po zásahu kometou

Sledujte Jupitera po zásahu kometou

Jupiter zasažen kometou?
Jupiter zasažen kometou?
Včera v noci (22./23. 7.) se nám společně s Peterem Kušnirákem podařilo úspěšně odpozorovat tmavou skvrnu na Jupiteru vzniklou dopadem zatím neznámého tělesa (kometa či planetka) na "povrch" Jupitera.

K pozorování jsme použili dalekohled Celestron 9.25" CPC GPS při zvětšení 196x (resp. 188x) za poměrně špatného a značně proměnlivého stavu průzračnosti a chvění atmosféry (tzv. seeingu). Na Jupiteru byly viditelné pouze 4 pásy a tmavá skvrna značně protáhlého tvaru. Během pár desítek minut byl zřetelně viditelný její pohyb způsobený rotací planety. Centrálním meridiánem (středem kotoučku) Jupitera procházela kolem 1:20 středoevropského letního času (SELČ), tedy přesně dle předpovědi.

Skvrna je jen o málo tmavší, než dva hlavní rovníkové pásy Jupiteru. Vidět byla jen v okamžicích, kdy se seeing krátkodobě zlepšil (Jupiter byl pouze 20-22° nad obzorem). Pozorovali jsme asi hodinu a půl.

Jupiter-SL-9
Jupiter-SL-9
Nápadnost (rozměry) skvrny je mnohem menší, než byla nápadnost skvrn způsobená největšími fragmenty komety Shoemaker-Levy 9, které na planetu dopadaly v roce 1994. Proto to bohužel není nic pro laickou veřejnost s malými dalekohledy. Snad jen s výjimkou pohledu přes kvalitní refraktory v okamžicích velmi dobrého seeingu, který ovšem ve výšce 20° nad obzorem nebývá příliš často...

Další šance na pozorování skvrny z ČR nastane 25. července ve zhruba dvouhodinovém intervalu se středem ve 3:27 SELČ, dále opět 25. července mezi 23-24h SELČ - průchod centr. meridiánem Jupiteru nastane ve 23:18h SELČ, v tu dobu je však Jupiter ještě nízko nad obzorem. Pak až ve zhruba dvouhodinových intervalech 28. července se středem v 0:56h SELČ resp. 30. července ve 2:34h SELČ. Nejvhodnější k pozorování z ČR je tedy první průchod 25. července a průchod 30. července (Jupiter bude nejvýš nad obzorem).

Další podrobnosti na astro.cz: HST studoval jizvu na Jupiteru




O autorovi

Kamil Hornoch

Narodil jsem se v r. 1972 v Brně. Žiji v Lelekovicích, což je vesnice ležící asi 10km severně od Brna. Vystudoval jsem střední průmyslovou školu elektrotechnickou. Po škole jsem se začal věnovat podnikání.

O astronomii se zajímám od věku asi 9 let. V roce 1984 jsem začal navštěvovat Klub Mladých Astronomů na brněnské hvězdárně. Zhruba ve stejné době jsem začal se "smysluplným" pozorováním - pozorování bylo tím hlavním, co mne v astronomii zaujalo a věnuji se mu dodnes. Vyzkoušel jsem si asi všechny oblasti vizuálního pozorování - nejvíce času jsem pak věnoval pozorování komet, meteorů a proměnných hvězd.

V současné době se věnuji především fotometrii komet a proměnných hvězd jak vizuálně tak i pomocí CCD techniky, astrometrii komet a planetek a vizuálnímu pozorování meteorů.

Jsem členem ČAS, SMPH (člen výboru), B.R.N.O., Medůza a APO.



4. vesmírný týden 2020

4. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2020. Měsíc bude v novu. Večer září jasná planeta Venuše, vidět lze i Neptun a Uran. Ráno je vidět Mars. Kometa C/2017 T2 je vysoko na večerní obloze. Na Floridě proběhl test úniku lodi Crew Dragon z letící rakety. Čínská kosmonautika navazuje na úspěšný rok 2019. Úspěšný byl také start evropské Ariane 5. Na ISS proběhnou dva výstupy do volného kosmu s různými úkoly. Připraven je i start dalších družic Starlink. Před 90 roky se narodil druhý muž na Měsíci, Buzz Aldrin.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Glaxie pod Galaxií

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2019 obdržel snímek „Galaxie pod Galaxií“, jehož autorem je Roman Ponča   „Galaxie pod Galaxií“, není to tak trochu podivný název vítězného snímku prosincového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce? Možná, snad, … ale je

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polostínové zatmění Měsíce 20. ledna 2020

Canon EOS 60D, SIGMA APO DG 70-300mm, 300 mm Špatné pozorovací podmínky, velká oblačnost, fotografováno mezi mraky

Další informace »