Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Sledujte Jupitera po zásahu kometou

Sledujte Jupitera po zásahu kometou

Jupiter zasažen kometou?
Jupiter zasažen kometou?
Včera v noci (22./23. 7.) se nám společně s Peterem Kušnirákem podařilo úspěšně odpozorovat tmavou skvrnu na Jupiteru vzniklou dopadem zatím neznámého tělesa (kometa či planetka) na "povrch" Jupitera.

K pozorování jsme použili dalekohled Celestron 9.25" CPC GPS při zvětšení 196x (resp. 188x) za poměrně špatného a značně proměnlivého stavu průzračnosti a chvění atmosféry (tzv. seeingu). Na Jupiteru byly viditelné pouze 4 pásy a tmavá skvrna značně protáhlého tvaru. Během pár desítek minut byl zřetelně viditelný její pohyb způsobený rotací planety. Centrálním meridiánem (středem kotoučku) Jupitera procházela kolem 1:20 středoevropského letního času (SELČ), tedy přesně dle předpovědi.

Skvrna je jen o málo tmavší, než dva hlavní rovníkové pásy Jupiteru. Vidět byla jen v okamžicích, kdy se seeing krátkodobě zlepšil (Jupiter byl pouze 20-22° nad obzorem). Pozorovali jsme asi hodinu a půl.

Jupiter-SL-9
Jupiter-SL-9
Nápadnost (rozměry) skvrny je mnohem menší, než byla nápadnost skvrn způsobená největšími fragmenty komety Shoemaker-Levy 9, které na planetu dopadaly v roce 1994. Proto to bohužel není nic pro laickou veřejnost s malými dalekohledy. Snad jen s výjimkou pohledu přes kvalitní refraktory v okamžicích velmi dobrého seeingu, který ovšem ve výšce 20° nad obzorem nebývá příliš často...

Další šance na pozorování skvrny z ČR nastane 25. července ve zhruba dvouhodinovém intervalu se středem ve 3:27 SELČ, dále opět 25. července mezi 23-24h SELČ - průchod centr. meridiánem Jupiteru nastane ve 23:18h SELČ, v tu dobu je však Jupiter ještě nízko nad obzorem. Pak až ve zhruba dvouhodinových intervalech 28. července se středem v 0:56h SELČ resp. 30. července ve 2:34h SELČ. Nejvhodnější k pozorování z ČR je tedy první průchod 25. července a průchod 30. července (Jupiter bude nejvýš nad obzorem).

Další podrobnosti na astro.cz: HST studoval jizvu na Jupiteru




O autorovi

Kamil Hornoch

Narodil jsem se v r. 1972 v Brně. Žiji v Lelekovicích, což je vesnice ležící asi 10km severně od Brna. Vystudoval jsem střední průmyslovou školu elektrotechnickou. Po škole jsem se začal věnovat podnikání.

O astronomii se zajímám od věku asi 9 let. V roce 1984 jsem začal navštěvovat Klub Mladých Astronomů na brněnské hvězdárně. Zhruba ve stejné době jsem začal se "smysluplným" pozorováním - pozorování bylo tím hlavním, co mne v astronomii zaujalo a věnuji se mu dodnes. Vyzkoušel jsem si asi všechny oblasti vizuálního pozorování - nejvíce času jsem pak věnoval pozorování komet, meteorů a proměnných hvězd.

V současné době se věnuji především fotometrii komet a proměnných hvězd jak vizuálně tak i pomocí CCD techniky, astrometrii komet a planetek a vizuálnímu pozorování meteorů.

Jsem členem ČAS, SMPH (člen výboru), B.R.N.O., Medůza a APO.



48. vesmírný týden 2025

48. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »