Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  HST studoval jizvu na Jupiteru

HST studoval jizvu na Jupiteru

Nová skvrna na Jupiteru po srážce s kometou
Nová skvrna na Jupiteru po srážce s kometou
Kontrola a kalibrace Hubblova kosmického dalekohledu HST byla přerušena a vesmírná observatoř byla namířena na nedávno objevenou tmavou skvrnu v atmosféře obří planety Jupiter. Skvrna pomalu zvětšuje své rozměry. Vytvořila se v horních vrstvách oblačnosti po srážce planety s kometou či planetkou a její vzhled se mění ze dne na den.

Před několika dny byl největší kosmický dalekohled zkušebně namířen na planetu Jupiter. Aby nezmeškal potenciální nové informace při odhalení dramatu, které se odehrálo ve vzdálenosti 580 miliónů km od Země, přidělil Matt Mountain, ředitel Space Telescope Science Institute in Baltimore, Maryland, volný čas týmu astronomů, jehož vedoucí je Heidi Hammel (Space Science Institute in Boulder, Colorado).

Snímek nově vytvořené skvrny, pořízený 23. července 2009 kosmickou observatoří HST, je nejostřejším snímkem ve viditelném světle a vůbec prvním pozorováním, které následovalo po jeho opravě v průběhu servisní mise raketoplánu v květnu letošního roku. Pozorování Jupiteru se uskutečnilo pomocí nové kamery WFC3 (Wide Field Camera 3), kterou na HST nainstalovali astronauti během kosmické vycházky.

"Schopnost HST přesně a dokonale zobrazovat vesmír, odhalila udivující bohatství detailů v oblasti impaktu z roku 2009," říká Heidi Hammel. "Kombinací těchto snímků s pozemními fotografiemi na různých vlnových délkách byly získány informace, které umožní zevrubně porozumět tomu, co se přihodilo při této srážce. Moje nejupřímnější gratulace a poděkování patří všem, kteří se podíleli na konstrukci kamery WFPC3, a také astronautům, kteří ji na HST nainstalovali."

Stopu po kosmické srážce objevil na svém snímku australský astronom-amatér Anthony Wesley, který planetu Jupiter fotografoval 19. července 2009. Tato skvrna se zde vytvořila, když malé těleso vniklo do atmosféry a oblačnosti na Jupiteru, přičemž ji značně narušilo. K obdobné události došlo před 15 roky, kdy více než 20 úlomků komety Shoemaker-Levy 9 "bombardovalo" Jupitera.

Nová skvrna na Jupiteru po srážce s kometou
Nová skvrna na Jupiteru po srážce s kometou
Amy Simon-Miller (NASA's Goddard Space Flight Center) objasňuje, že na detailní fotografii je vidět změny ve tvaru skvrny, způsobené turbulencemi v atmosféře planety Jupiter. Velikost skvrny v době snímkování odpovídala dvojnásobku rozměru Evropy.

Amy Simon-Miller odhaduje, že velikost tělesa, které se srazilo s Jupiterem, dosahovala přinejmenším dvojnásobku délky fotbalového hřiště. Uvolněná energie zhruba 1000krát přesahovala množství energie, uvolněné při explozi tzv. Tunguzkého meteoritu v roce 1908.

Kamera WFPC3, kterou v květnu 2009 instalovali kosmonauti na HST, není ještě zcela zkalibrována. Předpokládá se, že bude pořizovat mimořádně kvalitní snímky blízkých i vzdálených vesmírných objektů.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »