Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Dobrodružství vědy v pampě

Dobrodružství vědy v pampě

V minulém článku jsme zveřejnili článek dr. Grygara o nově budované observatoři Pierre Auger v Jižní Americe. Požádal jsem proto o rozhovor českého fyzika RNDr. Jana Řídkého, CSc. z Fyzikálního ústavu AV ČR, díky kterému se na tomto projektu podílí i čeští vědci. Sešli jsme se před restaurací v Evropské laboratoři pro jaderný výzkum (CERN) v Ženevě a když jsem přicházel na smluvené místo, všiml jsem si, že se potkáváme na ulici jménem Pierre Auger.

Pane doktore, hlavním posláním observatoře Pierre Auger je získat solidní údaje o primárním kosmickém záření částic nad 10 trilionů elektronvoltu. Lze v krátkosti říci, v čem je studium tohoto záření důležité nebo zajímavé pro fyziku či astronomii?
Nejzajímavější na zmíněném kosmickém záření je, že o něm nic nevíme. Víme pouze, že existuje, ale již neznáme odpovědi na otázky, odkud přichází, co je jeho podstatou, jak vzniká a vlastně ani nevíme, kam až sahá škála energií, kterých toto záření nabývá.Vzrušující na celém studiu je právě ona naprostá absence znalostí o tomto jevu a jak tomu bývá v přírodních vědách, vždycky jsou nesmírně přitažlivá ta pozorování, o jejichž výsledcích předem nic nevíme.

Na projektu pracuje pět českých vědců a jedenáct techniků. Co je hlavní náplní této spoluúčasti?
Hlavní náplň činnosti se mění podle aktuální potřeby. Před čtyřmi lety spočívalo těžiště naší prá-ce ve finalizaci návrhu de-tektorů, později se přesu-nulo k otázkám spojených s technologií výroby a po spuštění prototypu dete-ktoru v roce 2001 jsme se zabývali vyhodnocováním dat a zjišťováním nedos-tatků. V současné době je naším úkolem zajistit výro-bu hlavních částí dete-ktorů, zejména zrcadel pro velké Schmidtovy komory. Zároveň se naše činnost ubírá do budoucna, kdy vyvíjíme metody, jak dlou-hodobě monitorovat čin-nost detektoru, jak ho kali-brovat, zabýváme se pro-blematikou ohledně zpra-cování a následné inter-pretace dat.

Jaký konkrétní přínos pro Českou republiku, potažmo pro vás spatřujete v účasti na této mezinárodní observatoři?
Sama o sobě účast na prvotřídním fyzikálním výzkumu je ohromným přínosem nejen pro nás, ale pro celou vědeckou oblast našeho působení. Druhým takovým neobyčejným přínosem je spolupráce v jednom týmu s nositelem Nobelovy ceny. Být blízko profesoru Jimu Cronimovi se nepoštěstí hned tak každému a pro naši práci je to nejen povzbuzení, ale také velký závazek. A třetí nezanedbatelný přínos cítím ve skutečnosti, že naše práce přichází ihned ve známost v patnácti zemích světa. Tím se dostáváme do centra světového vědeckého dění a s tím je dále spojena celá řada dalších nabídek a uznání.

Kolik lidí je celkem zapojeno do tohoto projektu a kterou část realizace považujete za nejobtížnější?
Celkem je do celého projektu zapojeno na tři sta odborníků, což představuje čtyřicet vědeckých laboratoří v patnácti zemích světa. Z toho vyplývá, že jednou z nejsložitějších partií je organizační část. Celý systém je totiž velmi úzce propojen a je nesmírně důležité, aby výpadek či zpoždění v jedné zemi neohrozil běh událostí v těch ostatních. A samozřejmě, jako ostatně u všech vědeckých programů, tak i v případě observatoře Pierre Auger máme jisté problémy s financemi. Ty kromě jiného vznikly poměrně hlubokou hospodářkou krizí v Argentině, která nám způsobila deficit zhruba osm milionů dolarů.

Je tím ohrožena výstavba observatoře?
Ne, to rozhodně není. Maximálně může dojít k posunu spuštění celého systému, ale vzhledem k charakteru observatoře je možné ji uvádět do provozu postupně.

Co představuje z praktického hlediska, když se řekne "Česká republika se zapojila do projektu Pierre Auger" ?
Geneze připojení České republiky byla celkem netypická. Kolega z Brazílie, kterého jsem znal již řadu let předtím, mi zde v CERNu nabídl, zda by se Česká republika nechtěla na tomto projektu participovat. Přivezl jsem tedy řadu propozic domů do Čech a všem nám připadalo téměř neuvěřitelné, že bychom se mohli účastnit stavby observatoře a následně vědeckého výzkumu v Jižní Americe. Navíc doktora Grygara zaujal problém nejen z hlediska fyzikální podstaty, ale také, že se jedná o zajímavý výzkum, který se dotýká i velmi silně astronomické oblasti. A tím bylo vlastně rozhodnuto.

Jak dlouhá doba uplynula od chvíle, kdy jste dostal nabídku pro Českou republiku účasti na projektu Pierre Auger, do okamžiku faktického zapojení?
První porada celého týmu Pierre Auger, které jsme se mohli zúčastnit, se konala hned záhy po nabídce zde v CERNu, to se psal rok 1997. O rok později probíhalo pracovní setkání přímo v Jižní Americe, ale bohužel jsme v té době neměli žádné finance. Vedení projektu se zachovalo velkoryse a cestu včetně pobytu nám uhradilo, což byl pro nás jasný signál, že o naši práci a znalosti je zájem. V roce 1999 jsme podepsali vstupní dohody a od té doby jsme nedílnou součástí velkého týmu vědců v projektu Pierre Auger.

Pro observatoř byla z Jižní Ameriky vybrána Argentina. Víte proč rozhodnutí padlo právě pro tuto zemi? Proč vůbec Jižní Amerika?
Celý projekt počítá s výstavbou takto rozsáhlých observatoří na severní i jižní polokouli tak, aby byly pokryty všechny směry, odkud záření může přicházet. Vzhledem k tomu, že na severní polokouli jsou v USA a Japonsku podobné, byť nesrovnatelně menší observatoře, padla volba první výstavby na jižní polokouli.

V úvahu pak připadaly tři země: Austrálie, JAR a Argentina, z nichž posledně jmenovaná nabídla nejlepší podmínky. Je pravdou, že vzhledem k rozsáhlé ekonomické krizi řadě z nich není schopna dostát, přesto nikdo této volby zatím nelituje. Navíc místní lidé si naší přítomnosti nesmírně váží a vychází nám všemožně vstříc.

Byl jste několikrát v Argentině. Co vás na místním prostředí nejvíc zaujalo?
Příroda. Tamější prostředí to je skutečně něco nepopsatelného - z jedné strany Andy a z druhé pampa, pro nás Evropany jen stěží představitelná krása. A také mě velmi nadchl poklidný život místních obyvatel. Nejčastější jejich stížností na vědce z observatoře Pierre Auger je, že jezdí příliš rychle autem a plaší jim dobytek. A věřte, že po místních cestách se tam moc rychle jezdit nedá.

Dokážete odhadnout nebo si aspoň tipnout, jaké výsledky se observatoří Pierre Auger získají a jaký bude jejich přínos?
Určitě celý experiment velmi rozšíří naše znalosti o kosmickém záření vysokých energií. Ovšem jak moc se naše znalosti změní a co dále ovlivní, tak to je velký otazník. Musím proto vaši otázku nechat nezodpovězenou s tím, že se jedná o skutečně vzrušující experiment, ve kterém nás čeká jistě řada důležitých a těžko předvídatelných objevů. Je to takové velké vědecké dobrodružství mezi Andami a pampou.




O autorovi

Štěpán Kovář

Štěpán Kovář

Ing. Štěpán Kovář, PhD. se věnuje především historii astronomie 20. století. Jeho dlouholetým tématem je architektura a vývoj astronomických observatoří. V letech 2001-2004 se podílel na vedení České astronomické společnosti. Je autorem několika monografií a dokumentárních fotografických výstav. V letech 2003 - 2008 pracoval v Evropské laboratoři pro nukleární výzkum (CERN) v Ženevě jako software engineer.



49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »