Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Futurologický kongres na Parconu
Pavel Koten Vytisknout článek

Futurologický kongres na Parconu

Jak už se stalo pravidlem, na začátku prázdnin se koná v Chotěboři Festival Fantazie Avalcon. Letos je součástí česko-slovenského setkání Parcon. V rámci programu se uskuteční i tzv. Futurologický kongres s řadou přednášek věnovaných astronomii, kosmonautice i otázkám vývoje technologií a společnosti.

V loňském roce se v Chotěboři uskutečnil vůbec první Eurocon v našich zemích, který byl doslova nabitý množstvím nejrůznějších programů a také řadou zajímavých hostů ze zahraničí i domova. Letošní akce nebude sice dosahovat takových rozměrů, ale i tak jistě vyplatí přijet. I tentokrát je připraven bohatý program proložený zajímavými hosty. Z těch zahraničních můžeme jmenovat například anglického spisovatele Garryho Kilwortha či u nás velmi oblíbeného Rusa Kyra Bulyčeva. A jak už to bývá zvykem, jednou z řady programových linií je i Futurologický kongres, který je věnovaný trendů v technologiích a společnosti, kosmickým letům, internetu, počítačům, biotechnologiím, nanotechnologiím, lékařství, komunikacím, chemii, ...

Tradiční hostem Avalconů je Antonín Vítek, přední odborník na otázky kosmonautiky. Tentokrát pohovoří na téma havárie raketoplánu Columbia. Jeho přednáška přinese nejnovější podrobnosti o průběhu vyšetřování, poukáže na možné příčiny havárie a zamyslí se nad důsledek havárie pro budování ISS a kosmonautiku vůbec. Povídání o výstupech do volného kosmického prostoru si pro návštěvníky Parconu připravil Tomáš Přibyl, který rovněž patří mezi znalce oboru kosmonautiky. Jeho téma bude zahrnovat přehled a zajímavosti z historie výstupů do volného kosmického prostoru, montážní práce ve vesmírů při budování velkých a rozměrných konstrukcí. Bude se také věnovat rozdílům mezi jednotlivými typy skafandrů - letovým, pro výstupy do vesmíru, pro pobyt na jiných planetách.

Astronomická témata bude jako obvykle vyplňovat Pavel Koten. V jedné přednášce shrne to, co se dělo v uplynulých pěti letech s Leonidami. Ty připravili pro pozemšťany hned několik velkých představení v podobě meteorických dešťů, které neunikly pozornosti astronomů z celého světa. Jejich intenzívní studium přispělo k významnému pokroku ve znalostech těchto jevů. Ve druhé přednášce se přesuneme dále od Země. Příznivá pozice naší planety a Marsu umožnila vyslání dalších průzkumníků k rudé planetě. O které sondy se jedná, jak vypadají a co budou u Marsu dělat, to vše bude v této přednášce řečeno.

Karel Bačkovský sáhne do svého oboru a pohovoří na téma kosmického práva. Poukáže na důležité úmluvy a právní zvyklost, vysvětlí, co je vlastně míněno vesmírným prostorem a nebeskými tělesy v právním pojetí, jaký je režim těchto těles a vesmíru, kdo a jak je může využívat, jaké je právní postavení posádek kosmických lodí. Shrne dosavadní vývoj vesmírného práva. Větší prostor bude věnovat problematice právního režimu Měsíce. Zatímco vesmírné právo může řada lidí považovat za něco, co se jich netýká, v posledních letech velmi diskutované autorské právo už zdaleka ne. A tak kdo je už dnes autorem či se jím chystá stát, neměl by si nechat uniknout pořad Petera Szmudy na téma autorského práva, o jeho minulosti, současnosti a nejbližším vývoji.

Otázkou evoluce lidstva se bude zabývat Shimpi v povídaní nazvaném "Stanou se z nás Elfové?".

Jitka Sejvalová a Václav Fořtík zase pohovoří o našem a zahraničním školství v blízké budoucnosti, jaké jsou možné trendy, krize a prognózy.

Václav Fořtík připravil i dva oficiální testy IQ Mensy ČR pro osoby již od 9 let.

Petra a Lucie Lukačovičovi se budou věnovat maskám, jejich minulosti, současnosti a budoucnosti a trendům jejich vývoje.

A konečně, velmi atraktivní by mohla být diskuse na téma "Střetu civilizací" moderovaná opět Václavem Fořtíkem. Na čí straně stát až/jestli se to stane?

Festival Fantazei Parcon-Avalcon se uskuteční ve dnech 2. až 6. července v Chotěboři. Bližší informace na www.festivalfantazie.cz




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »