Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Futurologický kongres na Parconu
Pavel Koten Vytisknout článek

Futurologický kongres na Parconu

Jak už se stalo pravidlem, na začátku prázdnin se koná v Chotěboři Festival Fantazie Avalcon. Letos je součástí česko-slovenského setkání Parcon. V rámci programu se uskuteční i tzv. Futurologický kongres s řadou přednášek věnovaných astronomii, kosmonautice i otázkám vývoje technologií a společnosti.

V loňském roce se v Chotěboři uskutečnil vůbec první Eurocon v našich zemích, který byl doslova nabitý množstvím nejrůznějších programů a také řadou zajímavých hostů ze zahraničí i domova. Letošní akce nebude sice dosahovat takových rozměrů, ale i tak jistě vyplatí přijet. I tentokrát je připraven bohatý program proložený zajímavými hosty. Z těch zahraničních můžeme jmenovat například anglického spisovatele Garryho Kilwortha či u nás velmi oblíbeného Rusa Kyra Bulyčeva. A jak už to bývá zvykem, jednou z řady programových linií je i Futurologický kongres, který je věnovaný trendů v technologiích a společnosti, kosmickým letům, internetu, počítačům, biotechnologiím, nanotechnologiím, lékařství, komunikacím, chemii, ...

Tradiční hostem Avalconů je Antonín Vítek, přední odborník na otázky kosmonautiky. Tentokrát pohovoří na téma havárie raketoplánu Columbia. Jeho přednáška přinese nejnovější podrobnosti o průběhu vyšetřování, poukáže na možné příčiny havárie a zamyslí se nad důsledek havárie pro budování ISS a kosmonautiku vůbec. Povídání o výstupech do volného kosmického prostoru si pro návštěvníky Parconu připravil Tomáš Přibyl, který rovněž patří mezi znalce oboru kosmonautiky. Jeho téma bude zahrnovat přehled a zajímavosti z historie výstupů do volného kosmického prostoru, montážní práce ve vesmírů při budování velkých a rozměrných konstrukcí. Bude se také věnovat rozdílům mezi jednotlivými typy skafandrů - letovým, pro výstupy do vesmíru, pro pobyt na jiných planetách.

Astronomická témata bude jako obvykle vyplňovat Pavel Koten. V jedné přednášce shrne to, co se dělo v uplynulých pěti letech s Leonidami. Ty připravili pro pozemšťany hned několik velkých představení v podobě meteorických dešťů, které neunikly pozornosti astronomů z celého světa. Jejich intenzívní studium přispělo k významnému pokroku ve znalostech těchto jevů. Ve druhé přednášce se přesuneme dále od Země. Příznivá pozice naší planety a Marsu umožnila vyslání dalších průzkumníků k rudé planetě. O které sondy se jedná, jak vypadají a co budou u Marsu dělat, to vše bude v této přednášce řečeno.

Karel Bačkovský sáhne do svého oboru a pohovoří na téma kosmického práva. Poukáže na důležité úmluvy a právní zvyklost, vysvětlí, co je vlastně míněno vesmírným prostorem a nebeskými tělesy v právním pojetí, jaký je režim těchto těles a vesmíru, kdo a jak je může využívat, jaké je právní postavení posádek kosmických lodí. Shrne dosavadní vývoj vesmírného práva. Větší prostor bude věnovat problematice právního režimu Měsíce. Zatímco vesmírné právo může řada lidí považovat za něco, co se jich netýká, v posledních letech velmi diskutované autorské právo už zdaleka ne. A tak kdo je už dnes autorem či se jím chystá stát, neměl by si nechat uniknout pořad Petera Szmudy na téma autorského práva, o jeho minulosti, současnosti a nejbližším vývoji.

Otázkou evoluce lidstva se bude zabývat Shimpi v povídaní nazvaném "Stanou se z nás Elfové?".

Jitka Sejvalová a Václav Fořtík zase pohovoří o našem a zahraničním školství v blízké budoucnosti, jaké jsou možné trendy, krize a prognózy.

Václav Fořtík připravil i dva oficiální testy IQ Mensy ČR pro osoby již od 9 let.

Petra a Lucie Lukačovičovi se budou věnovat maskám, jejich minulosti, současnosti a budoucnosti a trendům jejich vývoje.

A konečně, velmi atraktivní by mohla být diskuse na téma "Střetu civilizací" moderovaná opět Václavem Fořtíkem. Na čí straně stát až/jestli se to stane?

Festival Fantazei Parcon-Avalcon se uskuteční ve dnech 2. až 6. července v Chotěboři. Bližší informace na www.festivalfantazie.cz




O autorovi



13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »