Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Futurologický kongres na Parconu
Pavel Koten Vytisknout článek

Futurologický kongres na Parconu

Jak už se stalo pravidlem, na začátku prázdnin se koná v Chotěboři Festival Fantazie Avalcon. Letos je součástí česko-slovenského setkání Parcon. V rámci programu se uskuteční i tzv. Futurologický kongres s řadou přednášek věnovaných astronomii, kosmonautice i otázkám vývoje technologií a společnosti.

V loňském roce se v Chotěboři uskutečnil vůbec první Eurocon v našich zemích, který byl doslova nabitý množstvím nejrůznějších programů a také řadou zajímavých hostů ze zahraničí i domova. Letošní akce nebude sice dosahovat takových rozměrů, ale i tak jistě vyplatí přijet. I tentokrát je připraven bohatý program proložený zajímavými hosty. Z těch zahraničních můžeme jmenovat například anglického spisovatele Garryho Kilwortha či u nás velmi oblíbeného Rusa Kyra Bulyčeva. A jak už to bývá zvykem, jednou z řady programových linií je i Futurologický kongres, který je věnovaný trendů v technologiích a společnosti, kosmickým letům, internetu, počítačům, biotechnologiím, nanotechnologiím, lékařství, komunikacím, chemii, ...

Tradiční hostem Avalconů je Antonín Vítek, přední odborník na otázky kosmonautiky. Tentokrát pohovoří na téma havárie raketoplánu Columbia. Jeho přednáška přinese nejnovější podrobnosti o průběhu vyšetřování, poukáže na možné příčiny havárie a zamyslí se nad důsledek havárie pro budování ISS a kosmonautiku vůbec. Povídání o výstupech do volného kosmického prostoru si pro návštěvníky Parconu připravil Tomáš Přibyl, který rovněž patří mezi znalce oboru kosmonautiky. Jeho téma bude zahrnovat přehled a zajímavosti z historie výstupů do volného kosmického prostoru, montážní práce ve vesmírů při budování velkých a rozměrných konstrukcí. Bude se také věnovat rozdílům mezi jednotlivými typy skafandrů - letovým, pro výstupy do vesmíru, pro pobyt na jiných planetách.

Astronomická témata bude jako obvykle vyplňovat Pavel Koten. V jedné přednášce shrne to, co se dělo v uplynulých pěti letech s Leonidami. Ty připravili pro pozemšťany hned několik velkých představení v podobě meteorických dešťů, které neunikly pozornosti astronomů z celého světa. Jejich intenzívní studium přispělo k významnému pokroku ve znalostech těchto jevů. Ve druhé přednášce se přesuneme dále od Země. Příznivá pozice naší planety a Marsu umožnila vyslání dalších průzkumníků k rudé planetě. O které sondy se jedná, jak vypadají a co budou u Marsu dělat, to vše bude v této přednášce řečeno.

Karel Bačkovský sáhne do svého oboru a pohovoří na téma kosmického práva. Poukáže na důležité úmluvy a právní zvyklost, vysvětlí, co je vlastně míněno vesmírným prostorem a nebeskými tělesy v právním pojetí, jaký je režim těchto těles a vesmíru, kdo a jak je může využívat, jaké je právní postavení posádek kosmických lodí. Shrne dosavadní vývoj vesmírného práva. Větší prostor bude věnovat problematice právního režimu Měsíce. Zatímco vesmírné právo může řada lidí považovat za něco, co se jich netýká, v posledních letech velmi diskutované autorské právo už zdaleka ne. A tak kdo je už dnes autorem či se jím chystá stát, neměl by si nechat uniknout pořad Petera Szmudy na téma autorského práva, o jeho minulosti, současnosti a nejbližším vývoji.

Otázkou evoluce lidstva se bude zabývat Shimpi v povídaní nazvaném "Stanou se z nás Elfové?".

Jitka Sejvalová a Václav Fořtík zase pohovoří o našem a zahraničním školství v blízké budoucnosti, jaké jsou možné trendy, krize a prognózy.

Václav Fořtík připravil i dva oficiální testy IQ Mensy ČR pro osoby již od 9 let.

Petra a Lucie Lukačovičovi se budou věnovat maskám, jejich minulosti, současnosti a budoucnosti a trendům jejich vývoje.

A konečně, velmi atraktivní by mohla být diskuse na téma "Střetu civilizací" moderovaná opět Václavem Fořtíkem. Na čí straně stát až/jestli se to stane?

Festival Fantazei Parcon-Avalcon se uskuteční ve dnech 2. až 6. července v Chotěboři. Bližší informace na www.festivalfantazie.cz




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »