Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Nové číslo zpravodaje SMPH

Nové číslo zpravodaje SMPH

V čísle 5/2003 Zpravodaje Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu,které vyšlo 12. května, se dozvíte jak probíhalo nedávné setkání členůSMPH v Brně, dozvíte se o některých nově pojmenovaných planetkách a onové podvojné planetce (3782) Celle. Ze světa planetek jsou idalší příspěvky ...

Ze světa planetek jsou idalší příspěvky týkající se těsného průletu planetky 2003 HW10kolem Země 29. dubna 2003, o hledání nejlepších trajektorií pro cestysond k blízkozemním planetkám a podrobné shrnutí o zajímavýchplanetkách objevených v posledním čtvrtletí 2002.
Meteorické astronomii je věnována část přílohy o rojích, které můžemesledovat v nadcházející lunaci, o meteoritickém dešti v Chicagu aseznámení s výsledky práce R. Arlta týkající se nové efemeridy pro výpočet polohy radiantu roje Perseid v období 22.7. - 19.8.
Značná pozornost je samozřejmě věnována kometám - přnášíme obsah čísla 125 časopisu International Comet Quarterly a statistiku pozorování pozorovatelů SMPH v něm obsažená. Stejně jako každé číslo Zpravodaje přináší novinky o kometách, jejich dráhové elementy a především mapky pro vyhledání komet pozorovatelných v květnu a první půli června 2003 kompletně do přibližně 14.5 mag. Samostatný příspěvek je pak věnován detailnímu rozboru fotometrického chování tří jasných komet let 2001 a 2002 - C/2001 A2 (LINEAR), C/2000 WM1 (LINEAR) a 153P/Ikeya-Zhang. Závěrečná část Zpravodaje je tradičně věnována pozorováním komet,která provedli pozorovatelé SMPH.
Další číslo Zpravodaje vyjde přibližně za měsíc (těsně před úplňkem), pokud by do té doby došlo k objevu jasnější komety, vyjde mimořádné číslo dříve.




O autorovi

Petr Bartoš

Petr Bartoš

Petr Bartoš (*1971, Hvězdárna Sezimovo Ústí) je jihočeský popularizátor astronomie. K astronomii ho již v dětství přivedl populární seriál Okna vesmíru dokořán a od té doby se jí věnuje amatérsky. Profesně nyní pracuje jako analytik. V roce 1993 se stal členem České astronomické společnosti a od roku 1998 působí na Hvězdárně Františka Pešty v Sezimově Ústí. Spoluzakládal Astronomickou olympiádu, cenu Littera astronomica, několik let redigoval Kosmické rozhledy. Nyní se věnuje především projektům souvisejícím s historií astronomie: První století ČAS, Mapa astronomických míst, Muzeum astronomie Táborska až Čech, Skupina pro historii ČAS, Josef Jan Frič, ...



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »