Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vesmírný geokešing ke 100. výročí ČAS - podpořte velkou událost!

Vesmírný geokešing ke 100. výročí ČAS - podpořte velkou událost!

Vesmírný geokešing ke 100. výročí ČAS - podpořte velkou událost!
Autor: cas100geo.webnode.cz

V roce 2017 nastává 100. výročí založení České astronomické společnosti, což jsme snad již všichni zaregistrovali. Je to natolik významné výročí, že jsme si řekli "to chce vymyslet něco unikátně bláznivého", a tak se zrodil nápad projektu propojujícího astronomii s geokešingem (geocachingem). Do tzv. Vesmríné keše se bude moci zapojit opravdu každý příznivec tohoto orientačního sportu a celá akce vyvrcholí 9. září 2017 tzv. Mega Eventem, tj. bez nadsázky obří událostí českého geokešingu. Nebojte se ji podpořit už nyní!

Nejprve nás napadlo vyrobit v mapě geokešingu jižně od Ondřejova virtuální nápis "100. ČAS 1917" ze 100 keší. Tento nápad je již z 1/3 realizován a jednotlivé keše tak postupně představí 100 českých astronomů. Při procházkách krajinou v okolí Ondřejova, při hledání vhodných úkrytů pro jednotlivé krabičky či pouzdra keší, stále sílil pocit, že celá tato bláznivá akce si žádá nějakou pěknou tečku, nějaké vyvrcholení. V geokešingu je zvykem, pořádat k různým příležitostem nebo různě tematicky zaměřená setkání, tzv. eventy. V tu chvíli se nám zjevilo logické propojení.

Při jedné z návštěv krabičky Jiřího Grygara, při průchodu historickou částí ondřejovské observatoře se zrodila myšlenka na uspořádání eventu. Ano, event je event, ale výročí je to tak krásné, že to chce ještě něco většího ... Ne, nepraštili jsme se o větev v lese, ani o okulár u dalekohledu, ale při pohledu do krásné krajiny osvícené naší nejbližší hvězdou. Při návratu k autu jsme si navíc přečetli konec verše na ondřejovské vile "jsou-li tam tvoři jako my, jsou-li tam žáby taky!" ... Co je tedy většího než event? Přeci mega event!

Mega event je mega akce, a tak si můžeme říct, že v září 2017 proběhne společné setkání s astronomickým a geokešingovým programem v prostoru Ondřejovské observatoře. Protože si významná akce žádá historicky zapamatovatelné datum, proběhne v sobotu 9.9.2017 a bude krásným vyvrcholením roční akce spojující Geokešing s astronomií a 100. výročím České astronomické společnosti.

Rozmístění kešek v geokešingovém projektu při příležitosti 100. výročí založení ČAS. Autor: Hvězdárna Františka Pešty v Sezimově Ústí.
Rozmístění kešek v geokešingovém projektu při příležitosti 100. výročí založení ČAS.
Autor: Hvězdárna Františka Pešty v Sezimově Ústí.

Co obnáší takový mega event? Především je to akce s účastí více jak 500 kačerů, akce obsahující unikátní keše a další geokešingové vychytávky. Připravujeme pro příchozí sérii zajímavých přednášek, exkurzí, soutěží, výstav, atrakcí pro děti a dalších akcí pro potěchu ducha. Připravujeme ale také občerstvení, grilování prasátka, výbornou zmrzlinu a další drobnosti pro potěchu těla. Připravujeme spoustu různých CWG, GC, trička, astronomické drobnosti a spoustu dalších věcí pro potěchu sběratelských duší.

Těšíme se s vámi na shledání u keší a především v září na MegaEventu, jehož program a další informace jsou průběžně aktualizovány na webu: cas100geo.webnode.cz.

Těšíme se na astronomické kačery, kteří nás co nejvíce a co nejdříve podpoří zalogováním "will attend". Již zbývá posledních několik desítek do 500 zalogovaných kačerů a pak již získáme vytoužený příznak MEGA. Logovat se můžete přímo na webu keše: https://coord.info/GC6XA56.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] (Mega)Event - Vesmírná keš (oficální stránky)
[2] Vesmírná keš na mezinárodních stránkách Geocaching.com
[3] 100 let ČAS: Webové stránky k výročí



O autorovi

Petr Bartoš

Petr Bartoš

Petr Bartoš (*1971, Hvězdárna Sezimovo Ústí) je jihočeský popularizátor astronomie. K astronomii ho již v dětství přivedl populární seriál Okna vesmíru dokořán a od té doby se jí věnuje amatérsky. Profesně nyní pracuje jako analytik. V roce 1993 se stal členem České astronomické společnosti a od roku 1998 působí na Hvězdárně Františka Pešty v Sezimově Ústí. Spoluzakládal Astronomickou olympiádu, cenu Littera astronomica, několik let redigoval Kosmické rozhledy. Nyní se věnuje především projektům souvisejícím s historií astronomie: První století ČAS, Mapa astronomických míst, Muzeum astronomie Táborska až Čech, Skupina pro historii ČAS, Josef Jan Frič, ...

Štítky: Geocaching, Geokešing, 100 let ČAS


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »