Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vesmírná keš – megaevent 9. 9. 2017, Ondřejov

Vesmírná keš – megaevent 9. 9. 2017, Ondřejov

Akce Vesmírná keš | Cache in Space

Od minulého roku probíhá ve světě geocachingu mimořádná událost. V pravidelných intervalech se v okolí ondřejovské observatoře objevují tzv. kešky – na skrytých místech uložené krabičky, které lze objevit jen po vyřešení důmyslného kvízu a použití GPS navigace. Každá z těchto schránek je dedikována jednomu z astronomů s vazbou na české vědecké prostředí. Celkový počet keší je 100 a v krajině vytvoří virtuální nápis „100 let ČAS“.

Smysl ohromného geocachingového projektu je zřejmý – připomenout mimořádné výročí České astronomické společnosti a to způsobem, který zanechá nesmazatelnou stopu v myslích (a věřím, že i v duších) všech účastníků. Mám radost, že celé naše roční úsilí se setkalo s tak pozitivním přijetím – do dnešního dne došlo k bezmála 11 500 odlovům, které provedlo vice než pět set „kačerů“ (lovců geokeší).

Vyvrcholením geokešingového maratonu pak bude tzv. megaevent Vesmírná keš / Cache in Space – celodenní setkání všech lovců i nelovců v prostorách ondřejovské observatoře. Proběhne v sobotu 9. 9. 2017. Tam bude po celý den probíhat bohatý program – přednášky, exkurze, výstavy, různé turnaje apod. Jste srdečně zváni. Přijeďte oslavit do Ondřejova nadcházející sté narozeniny České astronomické společnosti.

Aktuální program

 

PŘEDNÁŠKY:

10.30 hod  -  přednáška 1. - Milan Halousek - Česká stopa v kosmu > info

12.00 hod  -  přednáška 2. - Mgr. Petr Scheirich, Ph.D. - Kosmická střelnice > info 

14.00 hod  -  přednáška 3. - RNDr. Jiří Grygar, CSc. - Petabytová astronomie > info 

16.00 hod  -  přednáška 4. - prof. RNDr. Vladimír Karas, DrSc. - Einsteinova teorie relativity a GPS > info 

18.00 hod  -  přednáška 5. - Jakub Moravec - ač málem sežrán, přesto viděl zatmění > info 

20.00 hod  -  přednáška 6. - Ing. Štěpán Kovář, PhD. - 100 let českých hvězdáren > info

 

EXKURZE:

10.30 / 11.00 / 11.30 / 12.00 hod  -  1. exkurze - Dvoumetr > info

14.30 / 15.00 / 15.30 / 16.00 hod  -  2. exkurze - Sluneční oddělení > info 

10-19 hod (prohlídka)  -  3. exkurze - Histrické kopule > info

20-22 hod (noční pozorování) - 3. exkurze - Histrické kopule > info 

10-19 hod  -  4. exkurze - Šafaříkovo historické muzeum > info 

10.30 / 11.00 / 11.30 / 12.00 hod  -  5. exkurze - Radioteleskopy > info 

14.30 / 15.00 / 15.30 / 16.00 hod  -  6. exkurze - Robotický dalekohled > info 

TURNAJ:

10.30 hod - 1. turnaj 3D Piškvorek

12.30 hod - 2. turnaj 3D Piškvorek  

14.30 hod - 3. turnaj 3D Piškvorek

16.30 hod - 4. turnaj 3D Piškvorek

 

hvězdárna Ondřejov Autor: Štěpán Kovář.
hvězdárna Ondřejov
Autor: Štěpán Kovář.

Několik rad:

  • Je vhodné si včas objednat v e-shopu (http://www.cas100geo.cz/e-shop/) vámi požadované předměty. Uzávěrka počtu kusů do výroby proběhne velmi brzy a pak bude platit hláška „do vyprodání zásob“ – v nabídce jsou unikátní pamětní předměty vyrobené profesionálně k příležitosti 100 výročí založení ČAS.
  • Registrujte si co nejdříve účast v programu, neboť dnes jsou již některé položky z registrace vyřazené (z důvodu naplnění kapacity). A jiné se této hranici začínají blížit: http://www.cas100geo.cz/registrace/.
  • Sekce webu PROGRAM (http://www.cas100geo.cz/program/) má dvě výrazně doplněné položky: Mimořádná setkání - http://www.cas100geo.cz/mimoradna-setkani/
    Pro děti - http://www.cas100geo.cz/pro-deti/
  • V programu přednášek rezervujeme pro členy ČAS celkem 50 míst v rámci přednášky Štěpána Kováře na téma Fenomén 100 let českých hvězdáren. Tato večerní přednáška je zároveň příležitostí k setkání členů ČAS v rámci megaeventu.
  • Potřebujete-li přespat, neváhejte si dostatečně v předstihu zamluvit místa na spaní, doporučujeme několik lokalit: http://www.cas100geo.cz/ubytovani/
  • Sledujte průběžně doplňované informace v sekci ORGANIZACE - http://www.cas100geo.cz/organizace/

GeoCoin Vesmírná keš Autor: Štěpán Kovář.
GeoCoin Vesmírná keš
Autor: Štěpán Kovář.

Těšíme se na vás :)
team cas100geo (cas100geo@seznam.cz)

Megaevent Vesmírná keš | Cache in Space v Ondřejově
Megaevent Vesmírná keš | Cache in Space v Ondřejově

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Web Mega Eventu Vesmírná keš
[2] Stránka ke 100 letům ČAS



O autorovi

Štěpán Kovář

Štěpán Kovář

Ing. Štěpán Kovář, PhD. se věnuje především historii astronomie 20. století. Jeho dlouholetým tématem je architektura a vývoj astronomických observatoří. V letech 2001-2004 se podílel na vedení České astronomické společnosti. Je autorem několika monografií a dokumentárních fotografických výstav. V letech 2003 - 2008 pracoval v Evropské laboratoři pro nukleární výzkum (CERN) v Ženevě jako software engineer.

Štítky: Geocaching, 100 let ČAS


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »