Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Dokumentární film o Megaeventu Vesmírná keš

Dokumentární film o Megaeventu Vesmírná keš

Megaevent Vesmírná keš
Autor: Dalibor Glos

V sobotu 9. 9. 2017 proběhl na ondřejovské observatoři tzv. Megaevent. Ve světě geokešingu event představuje setkání nadšených hledačů různých skrytých pokladů, které nejčastěji vyhledávají pomocí GPS navigace a řešení důmyslných rébusů. Megaevent je setkání, kdy se na jednom místě potká opravdu hodně takových nadšenců, v odborné mluvě kačerů. Zmíněnou sobotu jich na Ondřejov přijelo na dva a půl tisíce a to z mnoha zemí Evropy i ze Spojených států.

Megaevent byl oslavou nadcházejícího stého výročí založení České astronomické společnosti a završením nevšedního úsilí, kdy celý předešlý rok Petr Bartoš se svým týmem nadšenců umisťoval v malebné krajině okolo Ondřejova jednotlivé kešky. Těch bylo přesně 100 a každá z nich byla věnována jedné osobnosti, která se významně zapsala do historie královské vědy na našem území (Kepler, Einstein, Kopal, Bečvář, Klepešta, Grygar…). Kromě 100. výročí založení naší společnosti mělo všechno toto úsilí ještě další hluboký smysl - připomenout osudy mimořádných lidí, kteří navzdory někdy až krutým překážkám dokázali kráčet vstříc poznání a novým objevům.

Samotný megaevent tak vstoupil do historie naší společnosti. Rozhodli jsme se proto atmosféru celého krásného dne a poselství, které se snažil předat dál, zaznamenat v krátkém filmovém dokumentu - pro Českou astronomickou společnost ho vyrobil Dalibor Glos. Film získal i svojí vlastní hudbu. Jejím autorem je experimentální skladatel, matematik a nakladatel Arnošt Štědrý, kterého jsem požádal o krátký rozhovor.

Dokumentární film vznikal poměrně rychle a ty jsi musel skládat prakticky „na slepo“. Jak se tvoří muzika k filmu, který ještě neexistuje?

Měl jsem téma a k němu jsem se snažil dohledat zdroje. A to stačí k nějakým nápadům, s tím se dá už pracovat. Nakonec se v postprodukci dají dělat zázraky a myslím, že se jich tam pár odehrálo.

Arnošt Štědrý, autor hudby k filmu
Arnošt Štědrý, autor hudby k filmu
Film je o velmi hezkém dni v historii slovutné vědecké společnosti. Co můžeme vnímat na pozadí tvé hudby?

Vycházel jsem z tématu astronomie a hledal jsem proto různé související zvuky a obrazy po internetu. Ty jsem pak rozličnými postupy a  algoritmy převedl na zvuk. A tento vesmírný zvuk se stal základem čtyř stop, které jsem následně doplnil jednotlivými hudebními nástroji.

Znamená to, že základem tvé hudby jsou i některá skutečná radioastronomická pozorování?

Nejsem astronom, ale zcela určitě jsem některé takové zvuky trefil a stáhl. A ty se pak staly motivem základních stop. Snažil jsem se, aby to nebylo zajímavé jen pro mě, ale fungovalo to i s vaším připravovaným filmem.

Film vznikal rychle, živelně, ty jsi mohl výsledek své práce vidět prakticky až na premiéře na Štefánikově hvězdárně. Nevadilo ti, že si nikoho z tvůrců nepotkal a viděl si až hotové dílo?

Naopak, to mi velmi vyhovovalo. Ve své tvorbě se snažím propojovat neobvyklé. Spojovat věci, které by se jinak nikdy nepotkaly. A výsledek mě mile překvapil, líbil se mi.

A jaký byl ten první pocit, když vyjely závěrečné titulky?

Že jsem mohl odevzdat lepší práci (smích). Ale to je tak vždycky, ne?

Jeden z nejvýznamnějších českých astronomů 20. století Antonín Bečvář uchopil vesmír a vložil ho do svých hvězdných atlasů. Slavný americký skladatel a intelektuál John Cage pak Bečvářův kosmos přenesl z atlasů do hudby. Lze spatřit nějakou analogii mezi nimi a tvými postupy?

V žádném případě se nemohu srovnat ani s jedním z nich (smích). Ale jistě jsem některé Cageovy postupy použil. On říkal, že vše kolem nás je hudba a záleží pouze na nás, jak ji posloucháme. Jeho slavná skladba 4:33, kdy nezazní jediný tón, má posluchače dovést k tomu, že všechno je hudba, i když orchestr mlčí.

Jsem rád, že se tato tichá skladba nestala základním motivem pro hudbu k našemu dokumentu (smích).

Ticho se nestalo základním motivem, na to jsem si dal pozor. Ale vložil jsem tam jiný - hlavní klavírní motiv doprovázený smyčcovými nástroji je popěvkem, který si broukal David Cameron po té, co byl oznámen výsledek referenda o Brexitu.

Je to někajký hudební vzkaz skladatele, že ačkoliv Česká astronomická společnost má dnes své místo na evropském vědeckém poli a je ve skvělé kondici, tak pozor na úskalí nejrůznějších „exitů“?

Ano, tak nějak jsem to myslel. Nenápadná připomínka jednoho z klíčových momentů novodobé Evropy.

Arnošte, moc díky za rozhovor a především za výbornou muziku k dokumentárnímu filmu Megaevent Vesmírná keš.

Také děkuji.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Megaevent, pozvánka
[2] Web Megaeventu



O autorovi

Štěpán Kovář

Štěpán Kovář

Ing. Štěpán Kovář, PhD. se věnuje především historii astronomie 20. století. Jeho dlouholetým tématem je architektura a vývoj astronomických observatoří. V letech 2001-2004 se podílel na vedení České astronomické společnosti. Je autorem několika monografií a dokumentárních fotografických výstav. V letech 2003 - 2008 pracoval v Evropské laboratoři pro nukleární výzkum (CERN) v Ženevě jako software engineer.

Štítky: Geocaching, Megaevent


26. vesmírný týden 2025

26. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »