Úvodní strana  >  Společnost  >  100 let České astronomické společnosti

100 let České astronomické společnosti

100 let České astronomické společnosti - banner (velký). Autor: ČAS.
100 let České astronomické společnosti - banner (velký).
Autor: ČAS.

Česká astronomická společnost oslaví v roce 2017 plných sto roků od svého založení. Historie Společnosti od prvních myšlenek k jejímu založení sahá až z dob před I. světovou válkou, do habsburské monarchie. I přes mnoho krušných či vysloveně kritických momentů dokázali nakonec členové společnosti vždy s obřím odhodláním tradici zachovat a současné generace tak mohou být právem náležitě hrdé na to, že jsou tohoto součástí. K této příležitosti vás všechny zveme k našim celoročním oslavám prostřednictvím mnoha akcí, přednášek, ale i upomínkových předmětů...

Preambule ke 100. výročí založení společnosti

Logo 100 let ČAS - barevné, kulaté. Autor: ČAS.
Logo 100 let ČAS - barevné, kulaté.
Autor: ČAS.
Dne 8. prosince 1917 byla v posluchárně prof. Františka Nušla na ČVUT v Praze založena Česká astronomická společnost (ČAS). Za tímto strohým oznámením se skrývá několik let usilovné činnosti našich předchůdců, kteří vznik českého spolku prosadili navzdory nepřízni tehdejších c. a k. úřadů. Hrstka nadšenců si vytkla za cíl vybudovat v Praze lidovou hvězdárnu. Po vzniku Československa se cesta k uskutečnění tohoto snu usnadnila i tím, že jeden ze zakladatelů státu gen. Milan Rastislav Štefánik byl původním povoláním astronom. V r. 1928 byla na Petříně slavnostně otevřena Štefánikova hvězdárna.

Hvězdárnou prošla řada našich pozdějších předních astronomů. V období II. světové války, kdy byly české vysoké školy nacisty uzavřeny, suplovala přípravu poválečné generace našich profesionálních astronomů. Od r. 1920 Společnost vydávala časopis Říše hvězd, jenž přinášel informace o pokroku astronomie nejenom u nás, ale v celém světě. Postupně vznikaly pobočky tehdy již Čs. astronomické společnosti zejména ve větších městech Čech, Moravy, Slezska, Slovenska, a dokonce i na Podkarpatské Rusi.

Společnost podporovala odborná pozorování Slunce, meteorů, proměnných hvězd a dalších oborů rozvíjející se astronomie, podnítila stavbu řady lidových hvězdáren a její členové popularizovali astronomii na přednáškách, v novinách i časopisech, v knihách a rozhlase.        

Po II. světové válce stoupal zájem veřejnosti o astronomii a posléze i kosmonautiku, takže v současné době působí v Česku velký počet kamenných hvězdáren, z nichž řada vznikla z obětavého úsilí členů ČAS. Kolem většiny hvězdáren vznikají okruhy mladých zájemců, kteří se tak učí základům vědecké metody a posléze se uplatňují nejenom v astronomii, fyzice a matematice, ale též v řadě dalších tvůrčích odvětví i jako vynikající pedagogové. Po sametové revoluci se podařilo obnovit mezinárodní kontakty ČAS, která se stala kolektivním členem Evropské astronomické společnosti. Zlepšily se také technické možnosti pro odbornou práci členů ČAS i kamenných a soukromých hvězdáren zejména v oborech výzkumu proměnných hvězd a exoplanet, sluneční fyziky, meziplanetární hmoty a metod sdíleného počítání. ČAS iniciovala vznik celostátní astronomické olympiády, odkud se rekrutují naši studenti úspěšní i v olympiádách mezinárodních. Řada z nich už astronomii vystudovala a dobře se uplatňuje jak doma, tak i na předních světových astronomických institucích v Evropě, Severní i Jižní Americe.

Záměrem Společnosti v jubilejním roce 2017 je nejen připomenout výsledky úsilí zakladatelů a prvních generací členů ČAS, ale zejména přiblížit široké veřejnosti nejnovější poznatky astronomie a ukázat, že čeští astronomové jsou platnou součástí světové astronomické obce, která zahrnuje přibližně pouhých 25 tisíc obyvatel zeměkoule.

Jiří Grygar

Ze 100leté historie České astronomické společnosti

Jak jste mohli vytušit z předchozích řádků, 100letá historie České astronomické společnosti je skutečně bohatá, perná, krušná, ale i plná činů odhodlání a velkých úspěchů či vítězství. Proto se jak pamětníci, tak současní aktivní členové společnosti rozhodli tuto historii zevrubně shrnout a dát vám tak pohled do zákulisí oněch momentů, které běh společnosti úspěšně posunuly do nového milénia až k onomu 100. milníku. V tomto textu najdete zevrubný přehled toho nejdůležitějšího, co společnost utvářelo, formovalo a ovlivnilo až do dnešních dnů. Ponořte se do celé historie ČAS s námi, ať zplna pochopíte důvody těchto oprávněných oslav.

Kniha Nebeské symfonie

Jen 4 dny před oslavami 100. výročí České astronomické společnosti vydalo nakladatelství Albatros unikátní audiovizuální projekt, knihu Nebeské symfonie Petra Horálka a Vladislava Slezáka (oba členové ČAS) s hudebním albem Miloše Rábla (z populární skupiny Bacily). Kniha, která vyšla právě k završení 100letého výročí ČAS, je „Vesmírným poutníkem díky mimořádnému spojení fotografií a hudby“ a je k získání na pultech českých a slovenských knihkupectví nebo přes objednávkový portál nakladatelství Albatros Media.

Kam dál?

 



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Česká astronomická společnost, 100 let ČAS, Historie, Výročí


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »