Úvodní strana  >  Společnost  >  100 let České astronomické společnosti

100 let České astronomické společnosti

100 let České astronomické společnosti - banner (velký). Autor: ČAS.
100 let České astronomické společnosti - banner (velký).
Autor: ČAS.

Česká astronomická společnost oslaví v roce 2017 plných sto roků od svého založení. Historie Společnosti od prvních myšlenek k jejímu založení sahá až z dob před I. světovou válkou, do habsburské monarchie. I přes mnoho krušných či vysloveně kritických momentů dokázali nakonec členové společnosti vždy s obřím odhodláním tradici zachovat a současné generace tak mohou být právem náležitě hrdé na to, že jsou tohoto součástí. K této příležitosti vás všechny zveme k našim celoročním oslavám prostřednictvím mnoha akcí, přednášek, ale i upomínkových předmětů...

Preambule ke 100. výročí založení společnosti

Logo 100 let ČAS - barevné, kulaté. Autor: ČAS.
Logo 100 let ČAS - barevné, kulaté.
Autor: ČAS.
Dne 8. prosince 1917 byla v posluchárně prof. Františka Nušla na ČVUT v Praze založena Česká astronomická společnost (ČAS). Za tímto strohým oznámením se skrývá několik let usilovné činnosti našich předchůdců, kteří vznik českého spolku prosadili navzdory nepřízni tehdejších c. a k. úřadů. Hrstka nadšenců si vytkla za cíl vybudovat v Praze lidovou hvězdárnu. Po vzniku Československa se cesta k uskutečnění tohoto snu usnadnila i tím, že jeden ze zakladatelů státu gen. Milan Rastislav Štefánik byl původním povoláním astronom. V r. 1928 byla na Petříně slavnostně otevřena Štefánikova hvězdárna.

Hvězdárnou prošla řada našich pozdějších předních astronomů. V období II. světové války, kdy byly české vysoké školy nacisty uzavřeny, suplovala přípravu poválečné generace našich profesionálních astronomů. Od r. 1920 Společnost vydávala časopis Říše hvězd, jenž přinášel informace o pokroku astronomie nejenom u nás, ale v celém světě. Postupně vznikaly pobočky tehdy již Čs. astronomické společnosti zejména ve větších městech Čech, Moravy, Slezska, Slovenska, a dokonce i na Podkarpatské Rusi.

Společnost podporovala odborná pozorování Slunce, meteorů, proměnných hvězd a dalších oborů rozvíjející se astronomie, podnítila stavbu řady lidových hvězdáren a její členové popularizovali astronomii na přednáškách, v novinách i časopisech, v knihách a rozhlase.        

Po II. světové válce stoupal zájem veřejnosti o astronomii a posléze i kosmonautiku, takže v současné době působí v Česku velký počet kamenných hvězdáren, z nichž řada vznikla z obětavého úsilí členů ČAS. Kolem většiny hvězdáren vznikají okruhy mladých zájemců, kteří se tak učí základům vědecké metody a posléze se uplatňují nejenom v astronomii, fyzice a matematice, ale též v řadě dalších tvůrčích odvětví i jako vynikající pedagogové. Po sametové revoluci se podařilo obnovit mezinárodní kontakty ČAS, která se stala kolektivním členem Evropské astronomické společnosti. Zlepšily se také technické možnosti pro odbornou práci členů ČAS i kamenných a soukromých hvězdáren zejména v oborech výzkumu proměnných hvězd a exoplanet, sluneční fyziky, meziplanetární hmoty a metod sdíleného počítání. ČAS iniciovala vznik celostátní astronomické olympiády, odkud se rekrutují naši studenti úspěšní i v olympiádách mezinárodních. Řada z nich už astronomii vystudovala a dobře se uplatňuje jak doma, tak i na předních světových astronomických institucích v Evropě, Severní i Jižní Americe.

Záměrem Společnosti v jubilejním roce 2017 je nejen připomenout výsledky úsilí zakladatelů a prvních generací členů ČAS, ale zejména přiblížit široké veřejnosti nejnovější poznatky astronomie a ukázat, že čeští astronomové jsou platnou součástí světové astronomické obce, která zahrnuje přibližně pouhých 25 tisíc obyvatel zeměkoule.

Jiří Grygar

Ze 100leté historie České astronomické společnosti

Jak jste mohli vytušit z předchozích řádků, 100letá historie České astronomické společnosti je skutečně bohatá, perná, krušná, ale i plná činů odhodlání a velkých úspěchů či vítězství. Proto se jak pamětníci, tak současní aktivní členové společnosti rozhodli tuto historii zevrubně shrnout a dát vám tak pohled do zákulisí oněch momentů, které běh společnosti úspěšně posunuly do nového milénia až k onomu 100. milníku. V tomto textu najdete zevrubný přehled toho nejdůležitějšího, co společnost utvářelo, formovalo a ovlivnilo až do dnešních dnů. Ponořte se do celé historie ČAS s námi, ať zplna pochopíte důvody těchto oprávněných oslav.

Kniha Nebeské symfonie

Jen 4 dny před oslavami 100. výročí České astronomické společnosti vydalo nakladatelství Albatros unikátní audiovizuální projekt, knihu Nebeské symfonie Petra Horálka a Vladislava Slezáka (oba členové ČAS) s hudebním albem Miloše Rábla (z populární skupiny Bacily). Kniha, která vyšla právě k završení 100letého výročí ČAS, je „Vesmírným poutníkem díky mimořádnému spojení fotografií a hudby“ a je k získání na pultech českých a slovenských knihkupectví nebo přes objednávkový portál nakladatelství Albatros Media.

Kam dál?

 



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Česká astronomická společnost, 100 let ČAS, Historie, Výročí


50. vesmírný týden 2025

50. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 12. do 14. 12. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a ve středu po ránu projde přes hvězdu Regulus. Večer je nad jihem Saturn a přejde přes něj Titan. Jupiter je vidět téměř celou noc, podobně jako Uran. Poblíž Saturnu je slabý Neptun. Ráno je velmi nízko na jihovýchodě Merkur. Přes velké skvrny je aktivita Slunce nízká, přesto může nastat polární záře. Ranní komety trochu ruší svit Měsíce, večerní tmavá obloha jich ale také několik nabídne. Před 100 lety se narodil český astronom a meteorolog Ladislav Křivský.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny a letadlo

Celestron C8 / Baader Filtr + Astronomik UV-IR Block L-2 Po zamíření na Slunce jsem začal fotit serii jednotlivých krátkých snímků (lucky imaging) Postup vytvoření dané fotky: V rámci té série jednotlivých fotek se objevilo to letadlo. Vzal jsem tedy tuto jednu fotku a vyřízl z ní přesně jedna ku jedné to letadlo a spojil s tou složeninou Slunce, tak aby vznikl co nejlepší snímek, kde bude vidět jak detailní Slunce tak letadlo. Slunce: Sekvence fotek PIPP/Autostakkert pak zpracováno v Pixinsight

Další informace »