Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ohlédnutí za setkáním ČAS po 100 letech

Ohlédnutí za setkáním ČAS po 100 letech

Čestný předseda ČAS Jiří Grygar v aule Karolina.
Autor: David Malík.

V pátek 8. 12. 2017 uplynulo 100 let od založení České astronomické společnosti v Praze. Výročí jsme oslavili velmi důstojně v prostorách pražského Karolina – nejprve v Modré posluchárně, kde došlo k historické rekonstrukci schvalováni stanov ČAS c.k. místodržitelstvím a následně rekonstrukcí ustavující schůze ČAS pod vedením pro tento den obživlým prof. Františkem Nušlem. Za rekonstrukci je třeba poděkovat naprosto bezvadným hercům podle scénáře Petra Sobotky.

Další část se odehrála v aule Karolina, kde byly předány ceny a čestná uznání, ČAS získala vlastní planetku číslo 100308 a mnoho dalšího. Slavnostního předání se zúčastnilo 8 dosud žijících předsedů ČAS vč. čestného předsedy Jiřího Grygara, stávajícího předsedy Petra Heinzla, nebo nejdéle sloužícího předsedy, na tento den obživlého, Františka Nušla. Skvělý hudební doprovod obstaralo smyčcové kvarteto z Mnichovic. 

Sám, účastníc se na programu, tímto vyslovuji veřejný dík všem, kdož se podíleli na přípravě celé slavnosti a všem, kteří si v pátek udělali volno (jednou za sto let) a přijeli do Karolina. Myslím, že nelitovali a BYLI U TOHO. Vybrané fotografie z akce následují.

Text: Jan Zahajský.

Foto: David Malík (celá fotogalerie), Pavel Suchan. Popisky obrázků Martin Gembec.

Pěknou reportáž připravil i portál iDNES: odkaz.

Reportáž ČT v pořadu Události v sobotu 9. 12. najdete na iVysílaní.

U vstupu jsme se mohli setkat s mnoha dobovými kostýmy. Jak řekl Pavel Suchan: „Na Barrandově už měli poznámku 100 ČAS, když přišel někdo nový. Autor: David Malík.
U vstupu jsme se mohli setkat s mnoha dobovými kostýmy. Jak řekl Pavel Suchan: „Na Barrandově už měli poznámku 100 ČAS, když přišel někdo nový.
Autor: David Malík.

Každý se mohl podepsat ke svému oblíbenému předsedovi ČAS. Autor: David Malík.
Každý se mohl podepsat ke svému oblíbenému předsedovi ČAS.
Autor: David Malík.

K překvapení účastníků jsme se ocitli v roce 2217, kdy už se nepoužívaly ty divné klikyháky, kterým se říkalo čeština a kdy místo jména měl každý své číslo, které v této době už nebylo něčím, co je třeba tajit, jako tomu bylo u rodných čísel ve 21. století. Autor: David Malík.
K překvapení účastníků jsme se ocitli v roce 2217, kdy už se nepoužívaly ty divné klikyháky, kterým se říkalo čeština a kdy místo jména měl každý své číslo, které v této době už nebylo něčím, co je třeba tajit, jako tomu bylo u rodných čísel ve 21. století.
Autor: David Malík.

Moderování úvodu v modré posluchárně se s grácií ujal Petr Sobotka, zde sedící vlevo. Vpravo se chystají Jaromír Jindra a Jan Zahajský na svou scénku. Autor: David Malík.
Moderování úvodu v modré posluchárně se s grácií ujal Petr Sobotka, zde sedící vlevo. Vpravo se chystají Jaromír Jindra a Jan Zahajský na svou scénku.
Autor: David Malík.

Zvláště dámy vypadaly v dobovém oblečení výborně. Autor: David Malík.
Zvláště dámy vypadaly v dobovém oblečení výborně.
Autor: David Malík.

Bohuslav Rejlz perfektně zasadil historii vzniku České astronomické společnosti do tehdejší těžké doby 1. světové války. Autor: David Malík.
Bohuslav Rejlz perfektně zasadil historii vzniku České astronomické společnosti do tehdejší těžké doby 1. světové války.
Autor: David Malík.

Scénka schvalování stanov ČAS na c.k. místodržitelství byla v podání Jana Zahajského a Jaromíra Jindry opravdu výborná. Autor: David Malík.
Scénka schvalování stanov ČAS na c.k. místodržitelství byla v podání Jana Zahajského a Jaromíra Jindry opravdu výborná.
Autor: David Malík.

Zaplněný sál Modré posluchárny Karolina s nadšením sledoval divadelní hru, která ukázala, jak mohla vypadat ustavující schůze ČAS. Autor: David Malík.
Zaplněný sál Modré posluchárny Karolina s nadšením sledoval divadelní hru, která ukázala, jak mohla vypadat ustavující schůze ČAS.
Autor: David Malík.

Rekonstrukce ustavující schůze ČAS pod vedením na tento den obživlého prof. Františka Nušla. Autor: David Malík.
Rekonstrukce ustavující schůze ČAS pod vedením na tento den obživlého prof. Františka Nušla.
Autor: David Malík.

Rekonstrukce ustavující schůze ČAS. Autor: David Malík.
Rekonstrukce ustavující schůze ČAS.
Autor: David Malík.

Rekonstrukce ustavující schůze ČAS. Autor: David Malík.
Rekonstrukce ustavující schůze ČAS.
Autor: David Malík.

Rekonstrukce ustavující schůze ČAS. Autor: David Malík.
Rekonstrukce ustavující schůze ČAS.
Autor: David Malík.

Píseň věnovanou Halleyově kometě zazpíval Slávek Janoušek. Autor: David Malík.
Píseň věnovanou Halleyově kometě zazpíval Slávek Janoušek.
Autor: David Malík.

Čestný předseda ČAS Jiří Grygar v aule Karolina. Autor: David Malík.
Čestný předseda ČAS Jiří Grygar v aule Karolina.
Autor: David Malík.

Slavnostní setkání v aule Karolina 8. 12. 2017. Autor: David Malík.
Slavnostní setkání v aule Karolina 8. 12. 2017.
Autor: David Malík.

Ke slavnostnímu shromáždění hovoří na tento den obživlý prof. František Nušl. Autor: David Malík.
Ke slavnostnímu shromáždění hovoří na tento den obživlý prof. František Nušl.
Autor: David Malík.

Slavnostní zasedání ČAS v aule Karolina 8. 12. 2017. Autor: David Malík.
Slavnostní zasedání ČAS v aule Karolina 8. 12. 2017.
Autor: David Malík.

Slavnostní zasedání ČAS v aule Karolina 8. 12. 2017. Autor: Pavel Suchan.
Slavnostní zasedání ČAS v aule Karolina 8. 12. 2017.
Autor: Pavel Suchan.

Slavnostní zasedání ČAS v aule Karolina 8. 12. 2017. Autor: David Malík.
Slavnostní zasedání ČAS v aule Karolina 8. 12. 2017.
Autor: David Malík.

Slavnostní atmosféru podtrhly skvělé hudební vložky Mnichovického smyčcového kvarteta. Autor: David Malík.
Slavnostní atmosféru podtrhly skvělé hudební vložky Mnichovického smyčcového kvarteta.
Autor: David Malík.

Prof. Jiří Bičák byl oceněn Nušlovou cenou pro rok 2017 za celoživotní přínos české astronomii. Autor: David Malík.
Prof. Jiří Bičák byl oceněn Nušlovou cenou pro rok 2017 za celoživotní přínos české astronomii.
Autor: David Malík.

Prof. Jiří Bičák hovoří s grácií sobě vlastní o životě i výzkumu na poli kosmologie, teorie relativity a gravitačních vln. Autor: David Malík.
Prof. Jiří Bičák hovoří s grácií sobě vlastní o životě i výzkumu na poli kosmologie, teorie relativity a gravitačních vln.
Autor: David Malík.

Předsedové ČAS: dočasně obživlý prof. František Nušl, Jan Vondrák, současný předseda Petr Heinzl, Eva Marková, čestný předseda Jiří Grygar, Jiří Borovička a Štěpán Kovář. Autor: David Malík.
Předsedové ČAS: dočasně obživlý prof. František Nušl, Jan Vondrák, současný předseda Petr Heinzl, Eva Marková, čestný předseda Jiří Grygar, Jiří Borovička a Štěpán Kovář.
Autor: David Malík.

Společná fotografie na závěr slavnostního zasedání ČAS po 100 letech v aule Karolina. Autor: David Malík.
Společná fotografie na závěr slavnostního zasedání ČAS po 100 letech v aule Karolina.
Autor: David Malík.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Česká astronomická společnost stoletá
[2] 100 let České astronomické společnosti - podrobné informace
[3] David Malík - fotostream události
[4] Facebook České astronomické společnosti



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: 100 let ČAS, Česká astronomická společnost


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »