Úvodní strana  >  Společnost  >  100 let České astronomické společnosti  >  Upomínkové předměty ke 100. výročí ČAS

Upomínkové předměty ke 100. výročí ČAS

Česká astronomická společnost připravila ve spolupráci s partnery řadu upomínkových předmětů, pamětních minci a známku. Upomínkové předměty budou k prodeji na e-shopu, který bude v nejbližší době spuštěn. Oficiální stříbrnou pamětní minci v nominální hodnotě 200 Kč vydá Česká národní banka. Pro nadšené sběratele je tu pak poštovní známka, kterou v nominální hodnotě 16 Kč vydá Česká pošta.

Pamětní mince

Rub pamětní mince ČNB ke 100 letům ČAS Autor: Česká národní banka
Rub pamětní mince ČNB ke 100 letům ČAS
Autor: Česká národní banka
Česká národní banka vydá ke 100. výročí České astronomické společnosti oficiální stříbrnou pamětní minci v nominální hodnotě 200 Kč. Mince bude vydaná ve špičkové kvalitě (leštěný povrch) a její prodejní cena se bude pohybovat okolo 500,- Kč dle hodnoty stříbra v době emise. Pro ilustraci si můžete prohlédnout již vydané mince ČNB.

Vydání mince je nyní pevně ukotveno v emisním plánu ČNB na 6. 12. 2017. V tuto chvíli byl již vybrán vítězný návrh a mince se připravuje k realizaci. Česká astronomická společnost měla v Komisi pro posuzování návrhů svého zástupce, a tak se můžete těšit na pěknou a hodnotnou připomínku tohoto významného výročí!
 

Poštovní známka

Poštovní známka věnovaná 100. výročí vzniku České astonomické společnosti Autor: Česká pošta, s. p.
Poštovní známka věnovaná 100. výročí vzniku České astonomické společnosti
Autor: Česká pošta, s. p.
Česká pošta, s. p. u příležitosti 100. výročí vzniku České astronomické společnosti vydá zvláštní poštovní známku o nominální hodnotě 16 Kč. Na známce je vyobrazen motiv hvězdné oblohy a Štefánikovy hvězdárny na Petříně jako připomínky první velké úspěšné akce České astronomické společnosti. Známka je doplněna textem: "100. výročí založení České astronomické společnosti - 1917". Na razítku je zobrazena zjednodušená linie otevřené hvězdárenské kopule. Obálka prvního dne vydání (tzv. FDC) znázorňuje astronomické symboly Slunce a Měsíce. 

Nominální hodnota: 16 Kč
Datum vydání známky: 8. listopadu 2017
Autor známky: Vladimír Suchánek
Rytec FDC: Bohumil Šneider

Informace o emisi poštovních známek pro rok 2017 na webu České pošty s. p.:

Emisní plán pro rok 2017 – brožura (pdf, známka ČAS na str. 48 – 49, poř. č. 26)
Emisní plán pro rok 2017 – komplet (pdf, technické informace)

Více informací na e-mailu podaril@astro.cz (Miloš Podařil).



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: 100 let ČAS


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »