Kniha Nebeské symfonie. Autor: Albatros Media.Jen 4 dny před oslavami 100. výročí České astronomické společnosti vydalo nakladatelství Albatros unikátní audiovizuální projekt, knihu Nebeské symfonie Petra Horálka a Vladislava Slezáka (oba členové ČAS) s hudebním albem Miloše Rábla (z populární skupiny Bacily). Kniha, která vyšla právě k završení 100letého výročí ČAS, je „Vesmírným poutníkem díky mimořádnému spojení fotografií a hudby“ a je k získání na pultech českých a slovenských knihkupectví nebo přes objednávkový portál nakladatelství Albatros Media.
Anotace knihy
Vesmírným poutníkem díky mimořádnému spojení fotografií a hudby
Vydejte se na jedinečnou pouť vesmírem a vychutnejte si výhledy do nebe plného hvězd. Nevšední spojení dech beroucích fotografií a podmanivých tónů relaxační hudby na přiloženém CD vám zprostředkuje neopakovatelný audiovizuální zážitek. Za doprovodu skladeb talentovaného elektronického virtuosa Miloše Rábla se projdete pod hvězdným nebem v chilské poušti Atacama, navštívíte národní parky Namibie, zažijete noc na rajských Cookových ostrovech jižního Tichomoří a prožijete dramatický rozbřesk na úpatí sopečných Kanárských ostrovů. Spatříte také vzácné nebeské úkazy, jako jsou úplné zatmění Slunce, polární záře, meteorický roj, nebo tajemné záření atmosféry známé jako airglow. Celá kniha je obrazově a hudebně laděna tak, jako byste prožili jeden den, soumrak, noc pod hvězdami a vydrželi až do ranního rozbřesku.
Kniha je věnována památce Václava Knolla, východočeského člena České astronomické společnosti, který se významně zasadil o rozvoj popularizace astronomie v Pardubicku.
Videoupoutávka
autoři knihy
Petr HorálekPetr Horálek se narodil v roce 1986 v Pardubicích, kde již v útlém věku podlehl kouzlu hvězdného nebe. Ve stejném městě začal ve svých 12 letech navštěvovat astronomický kroužek na tamní hvězdárně pod vedením dnes již zesnulého Václava Knolla. Vystudoval bakalářský program Astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V profesním i ve volném čase se věnuje popularizaci astronomie a astrofotografii, v čemž dosáhl celosvětového uznání. V roce 2015 byla po autorovi pojmenována Mezinárodní astronomickou unií (IAU) planetka 6822 Horalek obíhající Slunce v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Napsal již dvě knížky: populárně astronomickou Tajemná zatmění (2015) o nejkrásnějších přírodních úkazech a cestopis Dobytí jižního hvězdnatého ráje (2016) o výletech po světě za neotřelými zážitky a jedním obrovským snem.
Miloš RáblMiloš Rábl se narodil v roce 1960 v Praze. Od dětství se zajímal o hudbu a ve 13 letech začal navštěvovat LŠU obor klasická kytara. Záhy ho ale začala přitahovat jiná hudba, The Dark Side of the Moon a později Wish You Were Here slavných Pink Floyd. Se svými kamarády založil skupinu Parament, kde už hrál na baskytaru a ještě ve školních letech začal se spoluhráči hudebně tvořit a také navštěvoval privátní kurzy baskytary. V průběhu základní vojenské služby hrál v armádním orchestru. Po roce 1989 začal přemýšlet o zvukařské práci a záhy přišel nápad vytvořit vlastní hudební studio a to přímo ve svém domě a to už byl rok 1992. Následně přišla nabídka pracovat jako zvukař předního českého zpěváka Václava Neckáře, kde působí dodnes, jen nástroj baskytaru rozšířil ještě o pětistrunný kontrabas. V roce 1998 se začal věnovat též sólové skladatelské kariéře elektronické hudby.
Vladislav SlezákVladislav Slezák se narodil v roce 1977 v Prostějově. K astronomii ho přivedl, jako mnoho dalších, televizní pořad Okna vesmíru dokořán doktora Jiřího Grygara. V roce 1991 začal vydávat vlastní časopis Astronomie dnes, který dosáhl více než tři a půl tisíce předplatitelů a odběratelů. V témže roce začal organizovat i astronomické expedice pod názvem Astropraktikum. Moderoval magazín prostějovské kabelové televize a připravoval astronomická okénka v místních i celoplošných rádiích a televizích, později začal pracovat i jako redaktor zpravodajství a moderátor. Zaslechnout jste ho mohli v několika českých rádiích. V roce 2004 založil Sdružení Hvězdárna Žebrák, znovuobnovil činnost této malé středočeské hvězdárny a o 6 let později, roce 2010, stal členem Výkonného výboru České astronomické společnosti.
Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý
Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety.
Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.