Úvodní  >  Autoři  >  Jana Tichá

Autor: Jana Tichá

O autorovi

ředitelka HaP České Budějovice


21.02.2014 Českobudějovická hvězdárna zve na výstavu Kleťský zvířetník

(přečteno 5 849x)

02.01.2014 ÚŽASNÝ NOVÝ ROK 2014 aneb střet s čerstvě objeveným a naštěstí malým asteroidem!

(přečteno 9 142x)

07.08.2013 1000. kleťská planetka se jmenuje Boiohaemum

(přečteno 6 473x)

18.02.2013 1000 planetek z Kleti

(přečteno 7 697x)

05.10.2012 Výstava Úžasný vesmír - Triumfy astronomie

(přečteno 4 534x)

03.07.2012 Planetky zdálky, planetky zblízka

(přečteno 13 802x)

11.04.2012 Asteroid pro Ferdinanda Vaňka

(přečteno 5 662x)

06.02.2012 Unikátní exponát na českobudějovické hvězdárně

(přečteno 4 901x)

17.10.2011 Výstava: Hvězdy a růže aneb Hvězdářství za časů posledních Rožmberků

(přečteno 4 369x)

16.08.2011 Výstava COSMO-ASTRO-GEO-COINS

(přečteno 4 682x)

07.07.2011 Astroléto na Kleti

(přečteno 4 862x)

22.04.2011 Jméno Zdeňka Milera nese jedna z planetek obíhajících kolem Slunce

(přečteno 9 409x)

17.03.2011 Experimentální show Úžasné divadlo fyziky

(přečteno 5 527x)

23.11.2010 Zemřel Brian G. Marsden

(přečteno 5 692x)

05.07.2010 Z Kleti až do Mléčné dráhy

(přečteno 6 116x)

23.04.2010 Hubbleovy narozeniny

(přečteno 6 378x)

07.01.2010 GIGAGALAXY ZOOM aneb fascinující výstava na Hvězdárně a planetáriu České Budějovice

(přečteno 6 775x)

08.07.2009 V létě z Kletě do vesmíru

(přečteno 6 669x)

11.06.2009 Výstava ZE ZEMĚ DO VESMÍRU

(přečteno 6 604x)

18.09.2008 Velké stěhování - započala další významná fáze modernizace teleskopu KLENOT.

(přečteno 6 522x)

05.07.2008 V létě z Kleti do vesmíru

(přečteno 6 414x)

13.04.2008 Neviditelné světlo na vlastní oči aneb experimenty z optiky

(přečteno 11 029x)

09.02.2008 Kometa Tichý se vrátila

(přečteno 9 258x)

17.12.2006 Nejnovější objev jihočeských astronomů minul Zemi o pouhých 600 000km

(přečteno 7 024x)

15.02.2006 Slavnostní otevření nové kopule teleskopu KLENOT

(přečteno 6 860x)

07.12.2005 Sobota na českobudějovické hvězdárně

(přečteno 6 111x)

17.10.2005 Jak na hvězdy?

(přečteno 5 976x)

10.10.2005 Kopule je nahoře

(přečteno 6 799x)

28.07.2005 Největší jihočeský dalekohled dostane novou kopuli

(přečteno 7 061x)

19.12.2004 Vánoční kometa C/2004 Q2 (Machholz)

(přečteno 7 731x)

25.09.2004 Vzácná planetka nebo spící kometa?

(přečteno 7 212x)

27.06.2004 Svět planetek na Kleti

(přečteno 6 165x)

10.03.2004 Kameny z nebe na českobudějovické hvězdárně

(přečteno 6 995x)

01.03.2004 KLENOT V České astronomii

(přečteno 6 959x)

30.10.2003 Nová jihočeská blízkozemní planetka odlétla na jižní oblohu

(přečteno 5 248x)

27.09.2003 Kapesní asteroid na dosah ruky

(přečteno 5 998x)

01.07.2003 Galerie komet na Kleti

(přečteno 5 749x)

10.12.2002 50 000 planetek aneb překračování hranic

(přečteno 5 736x)

26.11.2002 65.výročí českobudějovické hvězdárny

(přečteno 5 436x)

18.10.2002 Českobudějovické planetárium opět otevřeno

(přečteno 6 064x)

06.06.2002 První blízkozemní planetka objevená novým teleskopem na Kleti

(přečteno 7 679x)

05.04.2002 Projekt Klenot

(přečteno 7 429x)



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »