Úvodní  >  Autoři  >  Jana Tichá

Autor: Jana Tichá

O autorovi

ředitelka HaP České Budějovice


21.02.2014 Českobudějovická hvězdárna zve na výstavu Kleťský zvířetník

(přečteno 5 999x)

02.01.2014 ÚŽASNÝ NOVÝ ROK 2014 aneb střet s čerstvě objeveným a naštěstí malým asteroidem!

(přečteno 9 322x)

07.08.2013 1000. kleťská planetka se jmenuje Boiohaemum

(přečteno 6 667x)

18.02.2013 1000 planetek z Kleti

(přečteno 7 957x)

05.10.2012 Výstava Úžasný vesmír - Triumfy astronomie

(přečteno 4 662x)

03.07.2012 Planetky zdálky, planetky zblízka

(přečteno 14 561x)

11.04.2012 Asteroid pro Ferdinanda Vaňka

(přečteno 5 822x)

06.02.2012 Unikátní exponát na českobudějovické hvězdárně

(přečteno 5 016x)

17.10.2011 Výstava: Hvězdy a růže aneb Hvězdářství za časů posledních Rožmberků

(přečteno 4 504x)

16.08.2011 Výstava COSMO-ASTRO-GEO-COINS

(přečteno 4 809x)

07.07.2011 Astroléto na Kleti

(přečteno 5 024x)

22.04.2011 Jméno Zdeňka Milera nese jedna z planetek obíhajících kolem Slunce

(přečteno 9 647x)

17.03.2011 Experimentální show Úžasné divadlo fyziky

(přečteno 5 651x)

23.11.2010 Zemřel Brian G. Marsden

(přečteno 5 822x)

05.07.2010 Z Kleti až do Mléčné dráhy

(přečteno 6 244x)

23.04.2010 Hubbleovy narozeniny

(přečteno 6 518x)

07.01.2010 GIGAGALAXY ZOOM aneb fascinující výstava na Hvězdárně a planetáriu České Budějovice

(přečteno 6 941x)

08.07.2009 V létě z Kletě do vesmíru

(přečteno 6 806x)

11.06.2009 Výstava ZE ZEMĚ DO VESMÍRU

(přečteno 6 770x)

18.09.2008 Velké stěhování - započala další významná fáze modernizace teleskopu KLENOT.

(přečteno 6 631x)

05.07.2008 V létě z Kleti do vesmíru

(přečteno 6 582x)

13.04.2008 Neviditelné světlo na vlastní oči aneb experimenty z optiky

(přečteno 11 206x)

09.02.2008 Kometa Tichý se vrátila

(přečteno 9 448x)

17.12.2006 Nejnovější objev jihočeských astronomů minul Zemi o pouhých 600 000km

(přečteno 7 156x)

15.02.2006 Slavnostní otevření nové kopule teleskopu KLENOT

(přečteno 6 965x)

07.12.2005 Sobota na českobudějovické hvězdárně

(přečteno 6 268x)

17.10.2005 Jak na hvězdy?

(přečteno 6 100x)

10.10.2005 Kopule je nahoře

(přečteno 6 933x)

28.07.2005 Největší jihočeský dalekohled dostane novou kopuli

(přečteno 7 192x)

19.12.2004 Vánoční kometa C/2004 Q2 (Machholz)

(přečteno 7 871x)

25.09.2004 Vzácná planetka nebo spící kometa?

(přečteno 7 380x)

27.06.2004 Svět planetek na Kleti

(přečteno 6 311x)

10.03.2004 Kameny z nebe na českobudějovické hvězdárně

(přečteno 7 118x)

01.03.2004 KLENOT V České astronomii

(přečteno 7 060x)

30.10.2003 Nová jihočeská blízkozemní planetka odlétla na jižní oblohu

(přečteno 5 340x)

27.09.2003 Kapesní asteroid na dosah ruky

(přečteno 6 081x)

01.07.2003 Galerie komet na Kleti

(přečteno 5 848x)

10.12.2002 50 000 planetek aneb překračování hranic

(přečteno 5 903x)

26.11.2002 65.výročí českobudějovické hvězdárny

(přečteno 5 505x)

18.10.2002 Českobudějovické planetárium opět otevřeno

(přečteno 6 184x)

06.06.2002 První blízkozemní planetka objevená novým teleskopem na Kleti

(přečteno 7 808x)

05.04.2002 Projekt Klenot

(přečteno 7 588x)



39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »