Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  KLENOT V České astronomii
Jana Tichá Vytisknout článek

KLENOT V České astronomii

klenot.jpg
Asteroidy už dlouho nejsou jen objektem sci-fi, ale předmětem seriózního vědeckého zkoumání. V blízkosti Země se podle odhadů pohybuje nejméně tisícovka velkých asteroidů, větších než 1 kilometr, ale objeveno jich zatím bylo necelých sedm set, většina v rámci projektu Spaceguard amerických astronomů. Přestože pravděpodobnost srážky Země s asteroidem je velmi malá, není však nulová. Nebezpečné mohou být jak velké blízkozemní asteroidy, hrozící globální katastrofou, tak tělesa menší. A právě na ně se nyní chtějí zaměřit astronomové z americké NASA. Jak oznámili na minulý měsíc na konferenci v Orange County v Kalifornii, snaží se získat prostředky na hledání sub-kilometrových těles v okolí Země až do průměru 90 metrů.

Objevy, výpočty drah i další výzkumy asteroidů, včetně těch malých, však zdaleka nejsou jen doménou amerických astronomů. Nový velký dalekohled určený speciálně na výzkum asteroidů a komet s neobvyklými drahami míří k obloze právě dva roky z hvězdárny na jihočeské Kleti. Zprovozněn byl na začátku března 2002. Název projektu KLENOT znamená, že jde o kleťský teleskop pro sledování asteroidů a komet s neobvyklými drahami. S průměrem zrcadla 106 cm se jedná o druhý největší dalekohled v České republice a zároveň v současnosti největší specializovaný přístroj určený pouze pro sledování planetek v celé Evropě. Pro snímkování oblohy slouží velmi výkonný elektronický detektor CCD. Výzkumný tým projektu KLENOT tvoří Jana Tichá, Miloš Tichý a Michal Kočer.

Od března 2002, tedy za pouhé dva roky, astronomové sdružení v projektu KLENOT změřili více než 6000 přesných pozic blízkozemních asteroidů, které se používají k výpočtům jejich drah a k vyloučení možnosti případné srážky těchto těles se Zemí. Dle mezinárodních statistik je Kleť s KLENOTem druhá nejvýkonnější observatoř na světě ve sledování blízkozemních asteroidů po americkém projektu LINEAR. Během trvání projektu KLENOT bylo objeveno více než už čtyři sta dosud neznámých planetek a mezi nimi též dva pozoruhodné blízkozemní asteroidy - 2002 LK a 2003 UT55 - objeveny. První z nich dále sledovali italští astronomové s použitím New Technology Telescope na Evropské jižní observatoři v Chile, druhý je vůbec nejmenším asteroidem objevených na evropském kontinentu.

Kleťští astronomové se však s teleskopem KLENOT nevěnují jen planetkám. Velká část pozorovacího času patří kometám. Jednak stejně jako u planetek měření jejich přesných pozic, dále zjišťování, že některá z těles objevená jako asteroidy jsou ve skutečnosti slabé komety. Zřejmě nejzajímavějším výsledkem KLENOTu z oboru kometární astronomie je znovunalezení podivuhodné dvojice komet C/2002 A2 (LINEAR) a C/2002 A1 (LINEAR). Komety byly objevené původně jako dvě samostatná tělesa projektem LINEAR v Novém Mexiku. Teprve na základě našich astrometrických a fotometrických měření a výpočtů astronomů z JPL v Pasadeně v Kalifornii v USA (Zdeněk Sekanina, Paul W. Chodas) se ukázalo, že až do roku 1978 tvořily jedno těleso, které se rozpadlo daleko od Slunce za drahou planety Uran. Příběh komet C/2002 A1 a C/2002 A2 je také příkladem úspěšné mezinárodní spolupráce, o to příjemnější, že její výsledky vedly k publikaci společné práce v prestižním vědeckém časopise, a k utvrzení našeho vědomí, že přístrojové vybavení Kleti KLENOTem je nám skutečným vědeckým klenotem.

Další podrobnosti najdete na http://www.hvezcb.cz/klenot (česky) nebo http://klenot.klet.org (anglicky).




O autorovi



41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »