Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  KLENOT V České astronomii
Jana Tichá Vytisknout článek

KLENOT V České astronomii

klenot.jpg
Asteroidy už dlouho nejsou jen objektem sci-fi, ale předmětem seriózního vědeckého zkoumání. V blízkosti Země se podle odhadů pohybuje nejméně tisícovka velkých asteroidů, větších než 1 kilometr, ale objeveno jich zatím bylo necelých sedm set, většina v rámci projektu Spaceguard amerických astronomů. Přestože pravděpodobnost srážky Země s asteroidem je velmi malá, není však nulová. Nebezpečné mohou být jak velké blízkozemní asteroidy, hrozící globální katastrofou, tak tělesa menší. A právě na ně se nyní chtějí zaměřit astronomové z americké NASA. Jak oznámili na minulý měsíc na konferenci v Orange County v Kalifornii, snaží se získat prostředky na hledání sub-kilometrových těles v okolí Země až do průměru 90 metrů.

Objevy, výpočty drah i další výzkumy asteroidů, včetně těch malých, však zdaleka nejsou jen doménou amerických astronomů. Nový velký dalekohled určený speciálně na výzkum asteroidů a komet s neobvyklými drahami míří k obloze právě dva roky z hvězdárny na jihočeské Kleti. Zprovozněn byl na začátku března 2002. Název projektu KLENOT znamená, že jde o kleťský teleskop pro sledování asteroidů a komet s neobvyklými drahami. S průměrem zrcadla 106 cm se jedná o druhý největší dalekohled v České republice a zároveň v současnosti největší specializovaný přístroj určený pouze pro sledování planetek v celé Evropě. Pro snímkování oblohy slouží velmi výkonný elektronický detektor CCD. Výzkumný tým projektu KLENOT tvoří Jana Tichá, Miloš Tichý a Michal Kočer.

Od března 2002, tedy za pouhé dva roky, astronomové sdružení v projektu KLENOT změřili více než 6000 přesných pozic blízkozemních asteroidů, které se používají k výpočtům jejich drah a k vyloučení možnosti případné srážky těchto těles se Zemí. Dle mezinárodních statistik je Kleť s KLENOTem druhá nejvýkonnější observatoř na světě ve sledování blízkozemních asteroidů po americkém projektu LINEAR. Během trvání projektu KLENOT bylo objeveno více než už čtyři sta dosud neznámých planetek a mezi nimi též dva pozoruhodné blízkozemní asteroidy - 2002 LK a 2003 UT55 - objeveny. První z nich dále sledovali italští astronomové s použitím New Technology Telescope na Evropské jižní observatoři v Chile, druhý je vůbec nejmenším asteroidem objevených na evropském kontinentu.

Kleťští astronomové se však s teleskopem KLENOT nevěnují jen planetkám. Velká část pozorovacího času patří kometám. Jednak stejně jako u planetek měření jejich přesných pozic, dále zjišťování, že některá z těles objevená jako asteroidy jsou ve skutečnosti slabé komety. Zřejmě nejzajímavějším výsledkem KLENOTu z oboru kometární astronomie je znovunalezení podivuhodné dvojice komet C/2002 A2 (LINEAR) a C/2002 A1 (LINEAR). Komety byly objevené původně jako dvě samostatná tělesa projektem LINEAR v Novém Mexiku. Teprve na základě našich astrometrických a fotometrických měření a výpočtů astronomů z JPL v Pasadeně v Kalifornii v USA (Zdeněk Sekanina, Paul W. Chodas) se ukázalo, že až do roku 1978 tvořily jedno těleso, které se rozpadlo daleko od Slunce za drahou planety Uran. Příběh komet C/2002 A1 a C/2002 A2 je také příkladem úspěšné mezinárodní spolupráce, o to příjemnější, že její výsledky vedly k publikaci společné práce v prestižním vědeckém časopise, a k utvrzení našeho vědomí, že přístrojové vybavení Kleti KLENOTem je nám skutečným vědeckým klenotem.

Další podrobnosti najdete na http://www.hvezcb.cz/klenot (česky) nebo http://klenot.klet.org (anglicky).




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »