Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  1000. kleťská planetka se jmenuje Boiohaemum
Jana Tichá Vytisknout článek

1000. kleťská planetka se jmenuje Boiohaemum

Observatoř Kleť Autor: Observatoř Kleť
Observatoř Kleť
Autor: Observatoř Kleť
Antičtí Římané měli ve svých mapách dnešní region horního Podunají a oblasti kolem Vltavy označený jako Boiohaemum - zemi keltského kmene Bójů. Z tohoto dávného názvu vzniklo později jak latinské jméno Čech - Bohemia, tak označení dnešního Bavorska - Ba(io)varia. V obou regionech nacházejí archeologové dodnes stopy keltského osídlení. Zmínit můžeme jak oppidum Třísov nad údolím Vltavy, tak třeba původ bavorského města Pasova.

V oblasti dávného Boiohaema se nachází i významná jihočeská hora Kleť. Poblíž jejího vrcholu stojí světoznámá hvězdárna, známá výzkumem planetek a komet. Od července 2013 nese jméno Boiohaemum jubilejní 1000. kleťská planetka. Jméno připomínající prastarou keltskou historii svého regionu vybrali planetce kleťští astronomové Jana Tichá, Miloš Tichý a Michal Kočer, jak slíbili už při představení této tisící planetky veřejnosti. Poté jej posoudila komise při Mezinárodní astronomické unii (IAU), složená z planetkových odborníků z celého světa. Po jejím souhlasu bylo jméno planetky Boiohaemum publikováno mezinárodní centrálou pro dráhy planetek v Cambridge v Massachusetts v USA v celosvětovém cirkuláři MPC.

Planetku (350969) Boiohaemum nalezli kleťští astronomové 27. února 2003 na snímku pořízeném 1,06-m teleskopem KLENOT. Přesně spočtenou dráhu má od ledna letošního roku. Planetka (350969) Boiohaemum je typickým tělesem hlavního pásu planetek. Kolem Slunce oběhne za 5,28 roku po málo výstředné (e=0,18) eliptické dráze, která má jen velmi malý sklon (i=1,44 stupně) k rovině ekliptiky. Velká poloosa dráhy je 3,03 AU. Dle dosavadních odhadů dosahuje planetka velikosti 3 kilometrů. Kromě objevitelské Observatoře Kleť jí zachytili například kolegové z amerických projektů Spacewatch, LINEAR, Catalina Sky Survey, NEAT, Tenagra Observatory a též pozorovatelé na taiwanské Lu-Lin Observatory.

Hvězdárnu Kleť, kde byla planetka (350969) Boiohaemum objevena, můžete navštívit i vy. Letní exkurze pro širokou veřejnost probíhají pod názvem ASTROLÉTO NA KLETI aneb "Asteroidy a krátery" každý den kromě pondělků od 10:30 do 15:30 hodin SELČ až do 1. září 2013.




O autorovi



47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »